lék | Svět2000

Lékem na plešatost může být běžný cukr

16. 8. 2024 Katerina Karaskova 0 komentářů 4 min read 597 Zobrazení cukr, deoxyribóza, lék, plešatost

Podle tiskové zprávy zveřejněné univerzitou v Sheffieldu, se vědcům podařilo objevit cukr, který dokáže obnovit růst vlasů.

Tým vědců z Scheffieldské univerzity a pákistánské univerzity COMSATS zjistil, že organická sloučenina 2-deoxy-D-ribóza (2dDR) může stimulovat růst nových vlasů.

Výzkumníci došli k tomuto závěru po osmi letech zcela jiného výzkumu. Původně tým sledoval, jak by tento cukr mohl napomáhat hojení ran. K náhodnému objevu dospěli, když viděli, jak chlupy v okolí poraněných míst vykazují zrychlený růst ve srovnání s neošetřenými oblastmi. Domnívali se, že má přímý vliv na nemocné chlupové folikuly.

Mužská plešatost

„Mužská plešatost je častým onemocněním. Postihuje muže po celém světě. V současné době existují pouze dva léky na její léčbu, které jsou licencované FDA,“ řekla Sheila MacNeilová, profesorka Sheffieldské univerzity. „Náš výzkum naznačuje, že odpověď na léčbu vypadávání vlasů by mohla být tak jednoduchá. Stačí použití přirozeně se vyskytujícího cukru deoxyribózy. který zvyšuje přívod krve do vlasových folikulů a podporuje tak růst vlasů.“

Aby vědci ověřili svou teorii, vyvolali u myší vypadávání chlupů způsobené testosteronem, aby napodobili mužskou plešatost u lidí. Následně byly myši rozdělené do skupin. Negativní myši léčené dihydrotestosteronem (DHT), pozitivní myši léčené minoxidilem. Myši léčené 2dDR gelem a skupina myší, které byl podávaný gel složený z 2dDR a minoxidilu.

Pozn:

Minoxidil se prodává v lokální formě pod značkami Rogaine a Theroxidil. Je jedním ze dvou léků na vypadávání vlasů schválených FDA. A které jsou v současné době na trhu. Lék má vedlejší účinky v podobě citlivosti na světlo a nepříjemnými pocity na pokožce hlavy. Neléčí ustupující linii vlasů. Je účinnější u mladších lidí, kteří mají méně než 40 let. A neměli by ho užívat lidé, kteří užívají léky na krevní tlak.

Průběh studie

Ve studii dostávaly myši příslušné přípravky denně po dobu 20 dnů. Poté byly analyzované řezy kůží, aby se zjistila délka, průměr, hustota a šířka chlupových folikulů. Poměr růstových fází chlupů – anagenu (růstu) a telogenu (klidu), pokrytí chlupových cibulek melaninem a růst krevních cév.

Po 21 dnech měly myši léčené gelem 2dDR-SA na bázi alginátu sodného s prodlouženým uvolňováním podobný růst chlupů, jako skupina myší léčených minoxidilem. Výsledkem však bylo o něco větší množství krevních cév a nárůst délky a hustoty chlupových folikulů. Ten opět kopíroval léčbu minoxidilem. Gel 2dDR-SA také zvýšil množství chlupů v anagenní neboli růstové fázi, která je zásadní pro udržení hustoty chlupů, resp. vlasů.

Další články autora

Celkově byla léčba přípravkem 2dDR-SA o 80-90 % účinnější než minoxidil. Při kombinaci přípravku 2dDR-SA a minoxidilu nedošlo k žádným významným prospěchům. Což naznačuje, že tato cukerná sloučenina má velký potenciál jako cenově dostupná a bezpečná alternativa k současným nabídkám.

„Tento proangiogenní cukr deoxyribóza se vyskytuje v přírodě. Je levný a stabilní. A prokázali jsme, že může být dodávaný v různých formách gelů,“ řekl Muhammed Yar, docent na COMSATS. „To z něj činí atraktivního kandidáta pro další zkoumání léčby vypadávání vlasů u mužů.“

Vědci se domnívají, že tato cukerná sloučenina reguluje vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF), který stimuluje růst nových vlasů. A nevidí důvod, proč by se měla omezovat pouze na mužskou plešatost (androgenní alopecii). Potenciálním využitím je také při vypadávání vlasů vyvolaném chemoterapií.

2dDR

„Pro studium mechanismu účinku 2dDR však bude zapotřebí další práce. Takové, která by zkoumala hladiny VEGF v tomto modelu po přidání 2dDR. A do jaké míry lze stimulaci vlasových folikulů zablokovat přidáním inhibitorů VEGF,“ poznamenali vědci.

Zjištění jsou v počátečním stádiu, ale dávají nám naději na léčbu pro vypadávání vlasů. Posouvají pozornost k využití přírodních látek, jako je například ta, která se nachází ve skořici. Pro vývoj nových a účinných lokálních léčebných postupů, které by mohly prospět milionům lidí na celém světě.

Studie byla zveřejněna v časopise Frontiers in Pharmacology.

Vědci vyvíjí nový převratný lék, díky kterému vám dorostou zuby

11. 8. 2023 Katerina Karaskova 0 komentářů 3 min read 33348 Zobrazení anodoncie, lék, opětovný nárůst zubů, zubní onemocnění

Budoucnost Medicína Nové Věda

Zatímco jsme si zvykli, že zuby rostou pouze dvakrát, nový lék by mohl umožnit růst třetích zubů. Vědci dělají významné pokroky ve vývoji převratného léku, který by potenciálně mohl umožnit opětovný růst zubů. Zahájení klinických zkoušek je naplánováno na červenec příštího roku. Doufají, že do roku 2030 bude k dispozici pro použití zubními lékaři, uvádí Euronews.next.

Anomálie zubů při narození jsou u lidí běžné a postihují jedno procento lidí na celém světě. Lék, který by umožnil obnovení růstu zubů, by však byl světovým unikátem.

Cílem výzkumu, který vede lékařský výzkumný ústav Kitano Hospital v japonské Ósace, je přinést lék pro pacienty, kterým chybí kompletní sada dospělých zubů v důsledku vrozených vad souvisejících s genetickými nebo vývojovými faktroy, které se vyskytly před narozením.

„Lidé s anodoncií [lékařský termín pro úplnou absenci zubů] nemají přirozené zuby, protože se jim nikdy nevyvinuly. Tento stav se často objevuje vedle jiných genetických onemocnění, jako je ektodermální dysplazie [vady vlasů, nehtů, zubů, kůže a žláz]. Mezi běžné způsoby léčby patří zubní náhrady a zubní implantáty,“ uvádí se v informacích na webových stránkách Clevelandské kliniky.

Tento stav, známý také jako ageneze zubů, brání základním schopnostem, jako je žvýkání, polykání a mluvení, již od útlého věku, což může mít negativní dopad na vývoj jedince.

Dr. Katsu Takahaši, vedoucí oddělení stomatologie a ústní chirurgie v Lékařském výzkumném ústavu Kitano Hospital, pracuje na tomto léku již od svých studentských let, tedy od počátku devadesátých let. „Myšlenka nárůstu nových zubů je snem každého zubaře,“ řekl japonskému deníku The Mainichi a dodal, že si je jistý, že se mu to podaří uskutečnit.

Cílem průkopnického stomatologického počinu, který podporuje Japonská agentura pro lékařský výzkum a vývoj (AMED), je: „Dodávat léčebný přípravek pacientům s vrozeným edentulismem [lidé zcela nebo částečně bez zubů] prostřednictvím spolupráce více než deseti lékařských institucí a výzkumných ústavů po celé zemi“, uvádí se v prohlášení na internetových stránkách kliniky.

„Věříme, že tento výzkum objasní mechanismus onemocnění (vrozené anodoncie) pro vás i mnoho dalších pacientů a přispěje k vývoji léku.“

Výzkumný tým již úspěšně stimuloval růst zubů „třetí generace“, a to po prvních mléčných zubech a následně stálých dospělých zubech, na zvířecích modelech pomocí cíleného zásahu do genu zvaného USAG-1, u kterého bylo zjištěno, že omezuje růst zubů u myší. Vývojem neutralizační protilátky, která blokuje působení USAG-1, Takahashiho tým vyvolal u myší a fretek opětovný růst zubů. Slibné výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature v roce 2021 a upoutaly pozornost světové vědecké komunity.

Lék na opětovný růst zubů by byl revoluční a poskytl by alternativní řešení pro jedince, kteří přišli o zuby v důsledku těžkých kazů nebo zubních onemocnění.

Nyní se pracuje na tom, aby byl lék připraven k použití u lidí. Jakmile bude zajištěna jeho bezpečnost a účinnost, zaměří se na léčbu dětí ve věku 2 až 6 let, které vykazují známky anodoncie, uvedl deník Mainichi.

Dr. Takahaši si představuje budoucnost, kdy se lék na růst zubů stane vedle zubních náhrad a implantátů třetí možností, která jednotlivcům nabídne možnost získat zpět své přirozené zuby.

„Doufáme, že připravíme půdu pro klinické využití tohoto léku,“ poznamenal Takahashi.

Kandidát na lék, nazývaný fabimycin, se ukázal jako účinný proti více než 300 klinickým izolátům, píši vědci

8. 9. 2022 Iveta Mauci 1 min read 497 Zobrazení antibiotikum, bakterie, fabimycin, infekce, klinický izolátor, lék, zápal plic

Nové Technologie TOP 10

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí jsou gramnegativní bakterie skupinou mikrobů, které infikují miliony lidí po celém světě, což vede k onemocněním, jako je zápal plic, infekce močových cest a infekce krevního řečiště. Tyto bakterie mají silné obranné systémy, jmenovitě pevné buněčné stěny, které udržují většinu antibiotik venku, a pumpy, které účinně odstraňují všechna antibiotika, která se dostanou dovnitř, a proto je jejich léčba obzvláště náročná, napsal SciTechDaily.

Mikrobi mohou také mutovat, aby se vyhnuli více lékům. Léčby, které fungují, navíc nejsou příliš specifické, což je vede k vymýcení prospěšných bakterií. Paul Hergenrother a jeho kolegové proto chtěli navrhnout lék, který by dokázal proniknout do obrany gramnegativních bakterií a léčit infekce a přitom ponechat ostatní užitečné mikroby nedotčené.

Tým začal s antibiotikem, které bylo účinné proti grampozitivním bakteriím. Poté provedli řadu strukturálních modifikací, o kterých věřili, že mu umožní působit proti gramnegativním kmenům. Jedna z modifikovaných sloučenin, nazvaná fabimycin, se ukázala jako účinná proti více než 300 klinickým izolátům odolným vůči lékům, přičemž zůstala relativně neaktivní vůči určitým grampozitivním patogenům a některým typicky neškodným bakteriím, které žijí v lidském těle nebo na něm.

Kromě toho nová molekula snížila množství bakterií rezistentních vůči lékům u myší s pneumonií nebo infekcí močových cest na úroveň před infekcí nebo nižší, přičemž fungovala stejně dobře nebo lépe než stávající antibiotika v podobných dávkách. Vědci se domnívají, že výsledky ukazují, že fabimycin by jednoho dne mohl být účinnou léčbou tvrdohlavých infekcí.

Vzhledem k tomu, že bakterie způsobující infekce močových cest jsou stále odolnější vůči mnoha antibiotikům, je stále obtížnější je léčit. Výzkumníci hlásí objev nové molekuly, která potlačuje bakterie odolné vůči lékům v laboratorních experimentech a také u myší s pneumonií a infekcemi močových cest. Podle vědců se sloučenina fabimycin může jednoho dne používat k léčbě závažných bakteriálních infekcí u lidí.

Zdroj: SciTechDaily

Foto: Mezinárodní centrum pro radioastronomický výzkum (ICRAR)/Tiskový zdroj EurekAlert
Trysky černé díry mají nesmírnou sílu, výkon odpovídá energii 10 000 Sluncí
Foto: Estonská univerzita biologických věd/Kristina Haan/Tiskový zdroj EurekAlert
První klonované hříbě úspěšného sportovního koně
Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček

Vědci tvrdí, že našli potenciální „LÉK“ na plešatost a asi zjistili jeho příčinu

29. 7. 2022 Iveta Mauci 1 min read 460 Zobrazení lék, plešatost, vědci

Nové Zajímavosti

Nový výzkum připisuje plešatost jediné chemické látce

Jedna chemická látka může být zodpovědná za to, zda lidé plešatí, nebo ne, zjistila nová studie. Ve Spojeném království budou přibližně dvě třetiny mužů čelit mužské plešatosti. Studie říká, že objev této chemické látky by mohl „nejen léčit plešatost, ale v konečném důsledku urychlit hojení ran“, napsal server Independent.

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zjistili, že jediná chemická látka je zodpovědná za dělení a odumírání vlasových folikulů.

Ve studii publikované v Biophysical Journal spoluautor studie Qixuan Wang řekl: „Ve sci-fi, kdy se postavy rychle uzdravují ze zranění, je myšlenka, že to kmenové buňky umožňovaly. „V reálném životě nás náš nový výzkum přibližuje k pochopení chování kmenových buněk, abychom jej mohli ovládat a podporovat hojení ran.“

Tým zkoumal vlasové folikuly, protože jsou jediným lidským orgánem, který se pravidelně a automaticky regeneruje, a zjistil, že typ proteinu zvaný TGF-beta řídí, jak se kmenové buňky ve vlasových folikulech dělí a proč některé mohou odumírat.

Wang vysvětlil: „TGF-beta má dvě protichůdné role. Pomáhá aktivovat některé buňky vlasových folikulů k produkci nového života a později pomáhá organizovat apoptózu, proces buněčné smrti.

„I když se vlasový folikul sám zabije, nikdy nezabije svůj rezervoár kmenových buněk.“ Když přeživší kmenové buňky dostanou signál k regeneraci, rozdělí se, vytvoří novou buňku a vyvinou se v nový folikul.

Vědci však zjistili, že když vlasový folikul zemře, rezervoár kmenových buněk stále zůstává.

„Když přeživší kmenové buňky dostanou signál k regeneraci, rozdělí se, vytvoří nové buňky a vyvinou se v nový folikul,“ řekl Wang. Autoři studie dodali, že je možné stimulovat růst vlasů aktivací kmenových buněk folikulů, ale je třeba provést další výzkum na toto téma.

Zdroj: Independent