UI přečetla první slovo na 2000 let starém papyrovém svitku pohřbeném u Vesuvu

Foto: Vesuvius Challenge, University of Kentucky

Před téměř 2000 lety Vesuv pohřbil stovky papyrových svitků ve městě Herculaneum. Svitky však nelze rozbalit, a tak byla zahájena „Výzva Vesuv“, jejímž cílem bylo najít alternativní metody. Jedenadvacetiletý student použil strojové učení k nalezení prvního slova ve svitku a vyhrál tak 40 000 dolarů, informuje Business Insider.

Luke Farritor, jednadvacetiletý vysokoškolský student Nebraské univerzity, právě vyhrál 40 000 dolarů za průlomový vědecký objev. Farritor jako první přečetl slovo z jednoho ze starověkých svitků z Herculanea v rámci soutěže „Výzva Vesuv„ (Vesuvius Challenge) – soutěže s odměnou 1 000 000 dolarů pro lidi, kteří dokáží odhalit tajemství těchto starověkých svitků pomocí moderní technologie.

Proč se svitky z Herculanea nedají číst jako obvykle?
Když v roce 79 n. l. vybuchl Vesuv, Pompeje nebyly jediným městem, které zničil. Sesuvy bahna a obrovské horko zasáhly až do prosperujícího města Herculaneum. Žár byl tak intenzivní, že stovky svitků papyrů okamžitě proměnil ve zkamenělé kusy uhlíku. Tyto starověké svitky pak ležely 1700 let pohřbené v bahně, než byly v roce 1752 konečně vykopány. Jakýkoli pokus o rozvinutí svitků z Herculanea, které nyní připomínají dřevěné uhlí, by je neopravitelně poškodil.

„Jsou to tak šílené předměty. Všechny jsou zmačkané a rozdrcené,“ řekla časopisu Nature Federica Nicolardiová, členka akademické komise, která Farritorovy nálezy přezkoumala. A to je chvíle, kdy nastupuje moderní technologie. Vědci tak poprvé použili rentgenové paprsky a strojové učení, aby přečetli slovo z jednoho svitku.

Vědce z řad lidu pozvala Univerzita v Kentucky v rámci projektu Výzva Vesuv, aby pomocí umělé inteligence rozklíčovali slova z rentgenových snímků dosud nerozbalených svitků. Jako první přečetl slovo ze svitku právě Luke Farritor a na čtvrteční tiskové konferenci, kde byl tento nález oznámen, získal 40 000 dolarů.

Aby Farritor získal cenu, musel na svitku odhalit alespoň 10 čitelných písmen. Při práci na ploše o rozloze menší než jeden čtvereční palec Farritorův algoritmus odhalil několik písmen, včetně celého slova. Farritor byl první osobou, která předložila dostatečný počet čitelných písmen k získání ceny.

„Když jsem viděl ty písmena, úplně jsem zkoprněl,“ řekl na tiskové konferenci. „Zkoprněl jsem, málem jsem upadl, málem jsem se rozbrečel.“

Niccolardi, profesorka klasiky na Neapolské univerzitě Federico II, přečetla starořecké slovo „πορφυρας“, které znamená buď „purpurové barvivo“, nebo „látky z purpuru“. Poznamenala sice, že neexistuje dostatek souvislostí, aby bylo možné pochopit, co svitek říká, ale vyjádřila přesvědčení, že vědci budou brzy schopni přečíst další části dokumentu. „Myslím, že to bude velká revoluce v oboru papyrologie.“Poznamenala, že se jedná o neznámé texty, takže jejich rozluštění je velmi zajímavé i pro literární vědce. Brent Seales, počítačový vědec z Kentucké univerzity, očekává, že až získají úplný obraz o tom, co svitek obsahuje, budou v něm známá témata. „Očekávám témata, která vyjadřují, co znamená být člověkem, mluví o lásce a válce a o věcech, na kterých nám stále záleží, protože jsme lidé, stejně jako oni byli lidmi.“

Budoucnost nerozbalených svitků
Vzhledem k tomu, že mnoho svitků stále nebylo přečteno, je ve hře ještě hlavní cena v hodnotě 700 000 dolarů. Aby tým vyhrál, bude muset přečíst čtyři pasáže ze dvou naskenovaných svitků.

Seales uvedl, že z technik, které univerzita používá, mohou mít prospěch nejen starověké texty. Poznamenal, že jedním z kandidátů jsou Frankinovy dokumenty, poškozené dokumenty, které byly součástí expedice do Arktidy. „Není jasné, co je na těch dokumentech napsáno,“ řekl. “ Virtuální rozbalení by to ale mohlo odhalit.“