onemocnění | Svět2000

Jak toxický je alkohol? Nový výzkum odhaluje 60 nemocí souvisejících s alkoholem

14. 8. 2023 Markéta Beňovská, Mgr. 0 komentářů 1 min read 584 Zobrazení alkohol, Čína, medicína, onemocnění, výzkum

Nedávno provedená studie vědců z Pekingské univerzity a Oxford Population Health objasnila náchylnost mužů k 60 nemocem souvisejícím s konzumací alkoholu, píše SciTechDaily.

Globální dopad konzumace alkoholu

Konzumace alkoholu představuje významnou celosvětovou zdravotní hrozbu, přičemž předchozí výzkumy poukazovaly na jeho silnou souvislost s nemocemi, jako je cirhóza jater, mrtvice a různé druhy rakoviny. Nicméně nedostatek systematického zkoumání celkového zdravotního dopadu pití alkoholu v rámci konkrétní populace přiměl vědce k provedení této studie.

K provedení svého výzkumu tým využil údaje z Čínské kadoorské biobanky (CKB), což je komplexní databáze zahrnující informace od více než 512 000 dospělých osob, které byly přijaty v Číně v letech 2004-2008. Databáze obsahovala nejen zásadní informace o zdravotním stavu, ale také podrobné rozhovory týkající se životního stylu účastníků, včetně jejich vzorců konzumace alkoholu. V průběhu 12 let vědci sledovali lékařské diagnózy a prováděli genetické analýzy, aby zjistili příčinnou souvislost mezi konzumací alkoholu a vznikem onemocnění.

Výsledky výzkumu

Výsledky této studie potvrdily řadu nemocí souvisejících s alkoholem, na které již dříve pokazovala Světová zdravotnická organizace, jde o duševní poruchy a poruchy chování, včetně závislosti na alkoholu, závažné nepřenosné onemocnění, jako je cirhóza jater, některé druhy rakoviny a kardiovaskulární onemocnění. Studie ale odhalila také dalších 33 nemocí, včetně dny, šedého zákalu, některých zlomenin a žaludečních vředů, které lze přičíst konzumaci alkoholu.

Profesor Zhengming Chen, profesor epidemiologie Richard Peto z Oxfordské univerzity pro zdraví obyvatelstva, zdůraznil význam důkazů o příčinných souvislostech, které studie přináší, pro informační strategie prevence na celém světě. „Tato studie poskytuje důležité kauzální důkazy o rozsahu škod způsobených alkoholem, které jsou zásadní pro informování o strategiích prevence v různých zemích,“ řekl.

Chytré hodinky mohou rozpoznat Parkinsonovu chorobu až 7 let před projevením příznaků

11. 7. 2023 Markéta Beňovská, Mgr. 3 min read 636 Zobrazení medicína, onemocnění, technologie, věda, zdraví

Budoucnost Medicína Nové Technologie Věda Zajímavosti

Umělá inteligence využila data k rozeznání pacientů s Parkinsonovou chorobou. Studie naznačuje, že použití chytrých hodinek ke sledování rychlosti pohybu může pomoci určit, kdo je ohrožen Parkinsonovou chorobou, a to až sedm let předtím, než se projeví příznaky a lékaři stanoví diagnózu, píše Parkinsons News Today.

Týdenní nošení chytrých hodinek stačilo k tomu, aby model strojového učení poháněný umělou inteligencí (AI) získal dostatek dat k předpovědi, u koho se nemoc vyvine.

„Ukázali jsme zde, že jediný týden zachycených dat může předpovědět události až sedm let dopředu. Díky těmto výsledkům bychom mohli vyvinout cenný screeningový nástroj, který by pomohl při včasném odhalování Parkinsonovy choroby,“ uvedla v tiskové zprávě doktorka Cynthia Sandorová, která studii vedla v britském Institutu pro výzkum demence v Cardiffu. „To má význam jak pro výzkum, neboť se tím zlepší nábor pacientů do klinických studií, tak pro klinickou praxi, neboť to pacientům umožní přístup k léčbě v dřívějším stádiu, až bude taková léčba v budoucnu dostupná.“

Studii s názvem „Wearable movement-tracking data identify Parkinson’s disease years before clinical diagnosis“ publikoval Sandorův tým spolu s výzkumníky z Neuroscience and Mental Health Innovation Institute na Cardiff University v časopise Nature Medicine.

Charakteristickým rysem Parkinsonovy choroby je odumírání a dysfunkce nervových buněk (neuronů) produkujících dopamin. Bez dostatku této signální molekuly neboli neurotransmiteru se začnou objevovat motorické příznaky, jako je třes, abnormálně pomalé pohyby a svalová ztuhlost.

Může trvat dlouho, než se tyto příznaky projeví. V té době už mnoho mozkových buněk odumřelo a poškození může být nevratné. Proto je důležité umět Parkinsonovu nemoc včas diagnostikovat.

„U většiny lidí s Parkinsonovou chorobou je v době, kdy se u nich začnou projevovat příznaky, již mnoho postižených mozkových buněk ztraceno. To znamená, že včasná diagnostika tohoto onemocnění je náročná,“ uvedla doktorka Kathryn Peallová, která spoluřídí Institut pro inovace v oblasti neurověd a duševního zdraví.

Výzkumníci vycházeli z údajů 103 712 osob registrovaných v databázi britské biobanky. V letech 2013-2016 nosili účastníci chytré hodinky, které pomocí akcelerometrie nepřetržitě měřily rychlost pohybu po dobu sedmi dnů. Akcelerometrie označuje použití senzoru akcelerometru, malé elektronické součástky, která dokáže detekovat změny pohybu a orientace, k měření a sledování zrychlení a pohybu zařízení.

Účastníci byli rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina již měla diagnostikovanou Parkinsonovu chorobu, zatímco druhá skupina získala diagnózu až sedm let poté, co byly shromážděny údaje z jejich chytrých hodinek. Byli porovnáváni se skupinou zdravých lidí stejného věku a pohlaví.

Model strojového učení vycvičený na základě akcelerometrických dat dokázal lépe než jiné metody rozlišit osoby s diagnostikovanou Parkinsonovou chorobou nebo prodromální chorobou od zdravých lidí. Ostatní metody zahrnovaly genetické informace, faktory životního stylu, krevní testy a časné příznaky onemocnění.

Další články z rubriky:

Vzhledem k tomu, že je používání chytrých hodinek velmi rozšířené, používají se ke sledování a zaznamenávání zdravotních údajů chytré. Pro lidi s Parkinsonovou chorobou by to mohlo znamenat možnost sledovat motorické i nemotorické příznaky, včetně poklesu krevního tlaku.

„Údaje z chytrých hodinek jsou snadno dostupné a levné. Pomocí tohoto typu dat bychom potenciálně byli schopni identifikovat jedince ve velmi raném stádiu Parkinsonovy choroby v rámci běžné populace,“ uvedl Sandor.

„Akcelerometrie je potenciálně důležitý, levný screeningový nástroj pro určení osob s rizikem vzniku Parkinsonovy choroby a identifikaci účastníků klinických studií neuroprotektivní léčby,“ napsali vědci.