Jak se „spřátelit“ s rakovinou? Vědci z Petrohradu vytvořili onkologickou evoluční teorii

Foto: PublicDomainPictures/pixabay

Vědci z Petrohradu vytvořili onkologickou evoluční teorii

Vědci se domnívají, že je možné spřátelit se s rakovinnými buňkami, které se lidstvo marně snaží vyhubit už desítky let. Hlavní je pochopit, proč se v organismu objevují a proč u některých lidí „spí“ po celý život, zatímco jiné nemilosrdně ničí. V Rusku byla vytvořena nová evoluční teorie založená na evoluční přeměně nádorů v užitečné orgány. Jejím autorem je Andrej Petrovič Kozlov, profesor Petrohradské polytechnické univerzity a vedoucí laboratoře neofunkcionalizace genů ve Vavilovově institutu obecné genetiky R. I. Vavilov, uvádí server mk.ru.

Nová teorie o evoluční úloze dědičných nádorů byla nazvána karcino-evo-devo. Článek o ní byl nedávno publikován v časopise International Časopis molekulárních věd. Podle vědců se právě z nádorů před miliony let vyvinula ženská mléčná žláza a mužská prostata, které dnes plní řadu základních funkcí. Nebo třeba tukové buňky při obezitě, ty jsou schopny pronikat do mnoha orgánů, což svědčí o jejich nádorové povaze. Zajímavé je, že tento proces se nezastavil, svědčí o tom evolučně nové geny, které podle teorie vyžadují ke svému projevu (aktivitě) další buněčné masy, tedy nádory. Pokud jsou dědičné nádory evolučním článkem, lze se z evoluce poučit, jak je stabilizovat.

Pane Kozlove, kolik evolučních teorií dnes existuje? Může se vedle nich postavit i vaše „karcino-evo-devo“?

Seznam hlavních evolučních teorií zahrnuje Darwinovu teorii, genetiku, syntetickou teorii evoluce (symbióza darwinismu a genetiky) a teorii individuální evoluce „evo-devo“. Naše teorie rozšiřuje teorii „evo-devo“, která tvrdí, že se vyvíjejí nejen dospělí jedinci, ale celá ontogeneze. Tvrdíme, že nádory se tohoto procesu velmi aktivně účastní. Nová teorie „carcino-evo-devo“ tvrdí, že dědičné nádory v raných stadiích vývoje, které nezabíjejí své hostitele, „pohánějí“ evoluci tím, že se podílejí na vzniku evolučně nových typů buněk, tkání a orgánů. Naše teorie tak v jednotném přístupu zohledňuje tři hlavní typy biologického vývoje – evoluční, individuální a nádorový.

Podle vaší teorie se ukazuje, že nádorové buňky existují v každém organismu?

Na rozdíl od nejvíce studovaných zhoubných nádorů existuje mnoho nádorů, o kterých nevíme. Patologové je vidí, až když člověk zemře

Víme, které orgány se vyvinuly z nádorových buněk?

Jsou to orgány, které jsou evolučně nejmladší: mléčná žláza a prostata.

A z jakých znaků jste usoudili, že se tyto žlázy mohly vyvinout z nádorů?

Mají mnoho nádorových znaků, včetně vysokého výskytu zhoubných nádorů.

Pomůže nám tento nový poznatek najít způsob boje s touto nevyléčitelnou nemocí?

Určitě! Jde o to, že přijetím teorie o evoluční roli dědičných nádorů („carcino-evo-devo“) můžeme zásadně změnit náš pohled na nádory. Z této teorie vyplývá, že nádory jsou přirozenou vlastností živé hmoty. Proto je obtížné rakovinu porazit. Z evoluce se však můžeme poučit, jak by to šlo.

Čím?

Například pomocí genů TSEEN. Jedná se o zvláštní třídu genů – evolučně nové geny, které působí v nádorech. Jejich objevení mimochodem náleží také našemu výzkumnému týmu. Jeden z těchto genů, zvaný Brachyury, jehož nádorovou specifičnost jsme popsali jako první, se zkoumá ve 30 klinických studiích po celém světě. To je další zásadní otázka, na kterou zatím nikdo nedokáže dát jednoznačnou odpověď. Vše však nasvědčuje tomu, že počet genů roste a že se náš genom stále vyvíjí.

Jaké další předpovědi jste učinil?

V roce 1987 vědci věděli, že existuje 12 onkogenů. V článku publikovaném v roce 1987 jsem předpověděl, že podle nové teorie by jich mělo být více než 200, což byl počet tehdy popsaných buněčných typů.

A potvrdilo se to?

Ano, nyní známe asi čtyři sta onkogenů a stejný počet diferencovaných buněčných typů. Je důležité pochopit evoluční povahu nádorů. Pokud se nám to podaří, budeme mít klíč k léčbě zhoubných onemocnění.

Je možné předpovědět, jak by se člověk vyvinul za několik milionů let?

Teoreticky ano, je možné na superpočítači vypočítat, jak by se naše geny mohly vyvíjet. Pokud se nám to podaří, mohli bychom pravděpodobně stabilizovat buňky v lidských orgánech, kde často vznikají zhoubné nádory. Jenže to by byl člověk vytvořený člověkem.

• Původní zdroj: ZVEŘEJNĚNO V NOVINÁCH „MOSKOVSKIJ KOMSOMOLETS“ Č. 29057 ZE DNE 27. ČERVNA 2023, TITULEK NOVIN: EVOLUCE S RAKOVINOU