Nízkoemisní zóny zlepšují zdraví po celém světě

Foto: liushuquan/ pixabay

Ve Velké Británii, Evropě a zejména v japonském Tokiu funguje více než 320 nízkoemisních zón. Tyto zóny snižují znečištění ovzduší v celé oblasti tím, že omezují počet vysoce znečišťujících vozidel, obvykle starších dieselů. Systémy, včetně londýnské zóny s velmi nízkými emisemi, mohou zlepšit kvalitu ovzduší. To by mělo vést ke zlepšení zdravotního stavu, ale dochází k tomu skutečně? Píše the Guardian.

Nový přehled zveřejněný v časopise Lancet Public Health shromáždil poznatky o systémech ve městech po celém světě. Rosemary Chamberlainová z Imperial College London, která byla členkou týmu provádějícího přezkum, uvedla: „V tomto případě se jedná o následující výsledky: „Chtěli jsme shromáždit nejaktuálnější studie z nízkoemisních zón (LEZ) po celém světě, abychom pochopili jejich účinnost a informovali o budoucích plánech na řešení znečištění ovzduší.“

Přehled výzkumů přináší obzvláště jasné důkazy o tom, že zóny s nízkou emisí ve městech snižují výskyt srdečních a oběhových onemocnění.

LEZ nejsou všude stejné, takže je těžké je porovnávat. Některé se vztahují pouze na nákladní automobily a autobusy, zatímco jiné zahrnují také taxíky, osobní automobily a motocykly. Výzkumníci v oblasti zdraví v jednotlivých zemích také použili různé přístupy a různé zdroje dat. Studie porovnávaly údaje před a po datu zahájení LEZ a některé také provedly srovnání s oblastmi bez LEZ. Data pocházela z výsledků zdravotních průzkumů, záznamů praktických lékařů a nemocnic a registrací úmrtí.

Navzdory těmto rozdílům v přístupu pět z osmi studií LEZ ukázalo jasné snížení srdečních a oběhových onemocnění, když byla zavedena LEZ. Jednalo se o menší počet hospitalizací, méně úmrtí na infarkt a mrtvici a méně osob s problémy s krevním tlakem. Tyto výsledky pocházely ze zón v Německu, Japonsku a Velké Británii. Jedna z německých studií analyzovala údaje z nemocnic v 69 městech s LEZ. Zjistila, že se o 2-3 % snížil počet srdečních problémů a o 7-12 % počet případů mrtvice. Zlepšení bylo největší u starších lidí a vedlo k odhadovaným úsporám nákladů na zdravotní péči ve výši 4,4 miliardy eur (3,8 miliardy liber).

Ne všechny studie zjistily stejné výsledky. Pět studií, které se opět týkaly oblastí v Německu, Japonsku a Spojeném království, se zabývalo problémy s dýcháním a plícemi. Dvě z nich zjistily zlepšení a zbývající neprokázaly žádný jednoznačný výsledek. Žádná neprokázala jednoznačné zhoršení.

Tento přehled ukazuje, že zóny LEZ jsou schopny zlepšit zdravotní výsledky související se znečištěním ovzduší, přičemž důkazy jsou nejkonzistentnější pro kardiovaskulární onemocnění, jako jsou srdeční choroby a mrtvice. Je však příliš brzy na to, aby bylo možné plně posoudit dlouhodobé přínosy.

Nejnovější důkazy o účincích znečištění ovzduší nám říkají, že zdravotní škody způsobené znečištěním ovzduší se v průběhu našeho života kumulují. Nejzřetelnějším příkladem je rakovina způsobená znečištěným ovzduším, to ale také brzdí fyzický a kognitivní vývoj dětí a přispívá ke vzniku chronických onemocnění v pozdějším věku, včetně osteoporózy a demence. Studie LEZ nebyly dostatečně dlouhé, aby prokázaly tyto typy celoživotního účinku, ačkoli dvě studie o německých zónách ukázaly, že zdravotní přínosy mají tendenci růst v průběhu tříletého a pětiletého období. Jedna studie, týkající se tokijské zóny, zjistila snížení výskytu rakoviny plic o šest až devět let později.

Profesor Dan Greenbaum z amerického Institutu pro zdravotní účinky uvedl: „Když zavádíme nové opatření v oblasti kvality ovzduší, odhadujeme, jaký by mohlo mít přínos, ale vždy je dobré otestovat, zda mělo předpokládané účinky. Rostoucí počet důkazů, včetně této nové silné analýzy, ukazuje, že opatření mohou snížit expozici a zlepšit zdraví.“