Bogdana a EVA, Slovensko a Ukrajina vytvoří novou samohybnou houfnici
Slovenská společnost Konštrukta Defence a ukrajinský Novokramatorský strojírenský závod (NKMZ) z Kramatorska podepsaly dohodu o vývoji společné zbraně. Využijí přitom zkušenosti získané při konstrukci slavné houfnice Bogdan, píše WP Tech.
Ukrajinci nedávno zahájili sériovou výrobu houfnice Bogdan, která se proslavila znovudobytím Hadího ostrova. Zároveň jsou spokojeni s kanónovými houfnicemi Zuzana 2, které vyrábí Slovensko, takže spolupráce mezi oběma výrobci slibuje být plodná.
Ukrajinci potřebují výrobní základnu mimo území země a Slováci mají velký zájem o ukrajinské zkušenosti z fronty. Po válce tak budou mít k dispozici výrobek využívající řešení vyzkoušené v boji, což pozitivně ovlivní vnímání jejich techniky. Je třeba zdůraznit, že slovenský těžký obranný průmysl je od 90. let v útlumu.
Slováci nabízejí, že využijí zkušenosti ze své houfnice EVA, zatímco Ukrajinci nabízejí, že využijí zkušenosti z houfnice Bogdana. Oba dělostřelecké systémy jsou kolové konstrukce. To jim na jedné straně umožňuje velmi rychlý pohyb po silnici rychlostí až kolem 90 km/h, ale také to znamená, že v terénu fungují hůře než systémy s pásovým podvozkem používané na polském Krabu nebo německém PzH 2000.
Dalším kladem kolových systémů jsou nižší provozní náklady, které při jejich velkém počtu přinášejí značné úspory v průběhu životnosti techniky. Naprosto stejné principy stály za vývojem francouzského Césara.
Historie houfnice EVA sahá až do roku 2014, kdy společnost Konštrukta Defence rozpoznala potřebu lehčí a menší varianty dělostřeleckého systému Zuzana 2, z něhož si mimo jiné vypůjčila kanon ráže 52 mm a automatickou nabíjecí jednotku. Zpočátku byl použit šestikolový podvozek, ale nakonec se ustálila na osmikolovém podvozku z české Tatry, používaném mimo jiné na Ukrajině v systému Burevijev.
Výsledkem byla houfnice o bojové hmotnosti 26,5 tuny, kterou obsluhovali tři vojáci umístění v pancéřové kabině vybavené klimatizací. Houfnice EVA je schopna vést palbu na cíle na vzdálenost 41 km s plynovými generátorovými střelami nebo přes 50 km s použitím raketové munice.
Rychlost vedené palby je maximálně pět výstřelů za minutu. Je také možné vést palbu v destruktivním režimu MRSI, kdy všechny vystřelené projektily dopadají na cíl téměř současně. Nesená munice zahrnuje 12 střel připravených k palbě s prachovou náplní a 12 dalších střel, které je třeba připravit k použití.