Elektronická bariéra na hranicích s Ruskem a Běloruskem, optická vlákna, která detekují lidi

Fyzická a elektronická bariéra na hranici s Königsbergem, která se staví od dubna, je téměř hotová. Informace o postupu prací poskytla pohraniční stráž, píše WP Tech. Jak je chráněna východní a severovýchodní hranice Polska?

199 km rozdělených do 12 úseků, to je celkové schéma „elektronické bariéry“, která se od dubna staví podél hranice s Královcem. Doplňuje fyzickou bariéru, kterou tvoří kovový plot doplněný zábranami z žiletkového drátu.

Před několika dny se pohraniční stráž pochlubila instalací 11 z 12 plánovaných kontejnerů, které sdružují prvky elektronické bariéry. Mimo jiné se skládá z 60 km detekčních kabelů, 181 km síťových a přenosových kabelů a také z 1 900 sloupů, na nichž budou umístěny kamery.

Stav hranic bude monitorovat dohledové centrum vybudované na velitelství Warmiňsko-mazurské pohraniční jednotky v Kętrzyně. Je zde umístěno dvanáct operátorských stanovišť, technických a velitelských stanovišť.

Elektronická bariéra

Jedná se o další hranici s Běloruskem, úsek polské hranice a zároveň hranice EU a NATO, kde byla nebo je vytvářena fyzická a elektronická bariéra. Jde o reakci na hybridní válku, kterou od roku 2021 vedou Rusko a Bělorusko, a na zahájení krize ze strany východních režimů v souvislosti s nekontrolovaným přílivem migrantů.

Politici již několik měsíců zdůrazňují, že fyzická bariéra v podobě vysokého plotu chráněného mimo jiné žiletkovým drátem je jen jedním z prvků ochrany hranic, který lze navíc, jak ukazují četná videa, poměrně snadno překonat. Podle původců takového zabezpečení není mnohem důležitější samotný plot, ale „elektronická bariéra“.

Systém AMSTA od společnosti WB Group

Nyní, když i tato fáze prací směřuje k dokončení, je možné víceméně definovat, o co se jedná. V komunikaci o elektronické bariéře se řešení obvykle označuje jako perimetrie a konkrétním dodavatelem řešení je společnost WB Group, která nabízí perimetrický systém AMSTA.

Podle výrobce se systém AMSTA skládá z videokamer pracujících v pásmu viditelného světla a infračerveného záření, dále z volitelných termovizních kamer a analýzy obrazu, mikrovlnných nebo infračervených bariér (řešení podobné například domovním alarmům nebo světelným senzorům, které detekují pohyb objektů určité velikosti) a také ze seismických senzorů a sledovacích dronů.

To vše je sdruženo do jediného systému, který shromažďuje šifrovaná data z mnoha různých senzorů a poskytuje tak možnost dálkově monitorovat dlouhé úseky hranic.

Zatímco fungování kamer nebo dronů s různými senzory je jednoduché vysvětlit, stejně jako mikrovlnnou nebo infračervenou bariéru, trochu více pozornosti by si zasloužily neviditelné, podzemní senzory, které mají dohlížet na polskou hranici.

Detekce optických vláken

V informacích o perimetrických systémech nejsou z pochopitelných důvodů zveřejňovány technické detaily zařízení, které má chránit polské hranice. Na základě zpřístupněných informací však lze předpokládat, že byla použita řešení využívající síť optických vláken.

Již řadu let se hojně využívají tzv. optická detekční vlákna, která využívají měřicí techniku zvanou OTDR (Optical Time Domain Reflectometry). Ta je založena na detekci ztrát a interferencí signálu, které – mimo jiné – mohou být důsledkem vychýlení vláken způsobeného například seismickými vlnami vyvolanými tlakem lidské nohy. Existují také systémy – například River Guard – pro kontrolu oblastí podél řek na podobném základě.

Podzemní lidské detektory

Na základě této technologie byla vyvinuta řada detekčních systémů FOSS (Fiber Optic Sensing Solutions), které využívají optickou síť (včetně těch, které byly původně vybudovány spíše pro přenos dat než pro detekci) ke sledování různých jevů. To umožňuje mimo jiné kontrolovat těsnost potrubí, detekovat požáry, úniky nebo sledovat opotřebení různých konstrukcí.

• Nový multiplexer 6G sítě přesáhne hranice přenosu dat současných systémů
• Zamrzlé arktické lesy skrývaly fosilie vyhynulých druhů ořechů
• Můry využívají disco gen k regulaci denního a nočního rytmu

Z hlediska ochrany polské hranice jsou důležitá řešení nazývaná Distribuované optické snímání (DFOS). Lze totiž vyvinout vzory rušení signálu pro různé typy vibrací způsobených například zvukovými vlnami, jak před deseti lety představila společnost OptaSense. Ty umožňují sledovat – v reálném čase – úseky dlouhé až 50 km na základě seismických a akustických signálů.

Na tak velkou vzdálenost je možné detekovat nejen procházející osoby, ale také průjezd vozidel, nízko letících letadel nebo dronů, pokusy o proražení plotu, provedení podřezání, zničení hraniční zábrany nebo střelbu ze střelné zbraně. I přes značnou délku chráněného úseku tak lze určit místo detekce rušení s přesností na několik metrů až jeden metr.