Americký tlak na Japonsko, jde o dělostřeleckou munici pro Ukrajinu

Foto: US Army/openverse

Američané již několik měsíců naléhají na Japonsko, aby začalo dodávat Ukrajině munici. Válka s Ruskem znamená, že potřeby na frontě převyšují výrobní kapacity všech zemí z Evropy a dokonce i USA, píše WP Tech. Za tímto účelem se Američané snaží přimět k podpoře i své asijské spojence. Vysvětlíme vám, jaké je zákulisí celé záležitosti a co by mohlo putovat na Ukrajinu.

Rozbouřená Ukrajina spotřebuje tisíce dělostřeleckých granátů denně. Na začátku výluky se průměr pohyboval kolem 5 000 střel, ale nyní probíhající protiofenzíva spotřebu výrazně zvýšila. USA i Evropa zvyšují své výrobní kapacity, ale dosažení odpovídající úrovně výroby potrvá nejméně několik měsíců.

Mezitím je munice potřeba „včera“ a zde přicházejí ke slovu dva spojenci USA na Dálném východě. Jedním z nich je Jižní Korea, s níž bylo dosaženo dohody, a druhým Japonsko.

Podle internetových stránek Shephard se Američané snaží přesvědčit Japonsko, aby dodávalo Ukrajině munici, ale problémem, kromě poměrně přísných vývozních předpisů, které se nyní uvolňují, zůstává japonská místní výroba a zásoby.

Japonsko prý má na základě údajů z roku 2010 zásoby 125 000 tun dělostřelecké munice, což by podle výpočtu webu Shephard znamenalo asi 480 000 nábojů. To by Ukrajincům stačilo asi na dva měsíce války. K tomu je třeba připočíst nedostatečnou výrobní kapacitu jediného hirošimského závodu Chugoku Kayaku s pouhými 469 zaměstnanci.

Japonská objednávka dělostřelecké munice pro Sebeobranné síly v roce 2023 činila 27,7 milionu dolarů, což při ceně jednoho náboje M107 včetně rozněcovače a prachové náplně kolem 1200 dolarů dává roční produkci kolem 23 000 nábojů ročně (nebo méně při vyšších cenách). To znamená výrobu 1,9 tisíce střel měsíčně, což nepokrývá ani denní potřebu Ukrajiny.

Za zmínku zde stojí i geopolitická otázka, neboť Japonsko považuje Čínu za největší hrozbu, které Země třešňového květu čelí. Japonsko je navíc stále formálně ve válečném stavu s Ruskem, neboť od konce druhé světové války nebyla mezi oběma zeměmi uzavřena mírová smlouva. Proto vzhledem k jeho vlastním skromným zásobám není jeho neochota poskytnout je Ukrajině překvapivá.

Další články z kategorie:

• Jak fungují vzdušná bojová letadla řízená umělou inteligencí
• Nový sniper Targeting Pod spojuje F-35, stíhačky 4. generace a raketové dělostřelectvo
• Hlučný motor X-59 prochází posledním velkým pozemním testem
• Úderná střela PrSM prokázala při dvojitém výstřelu přesnou účinnost
• Black Hawk S-70i™ v polských ozbrojených silách

Japonské zásoby zahrnují střely pořízené v zahraničí a vyrobené na místě. Do první kategorie lze zařadit střely M107, které mají jednoduchou konstrukci sestávající z ocelového těla naplněného TNT a nárazového zapalovače. Tyto střely jsou schopny ničit cíle vzdálené přibližně 30 km, pokud jsou vypáleny z kanónových systémů ráže 52 mm, jako je polský Krab nebo německý PzH 2000.

Dováženy jsou také britské střely L15 s podobnými vlastnostmi. V případě domácí výroby se naopak jedná o střely typu 93 vybavené plynovým generátorem, který zvyšuje dostřel na zhruba 40 km. Za zmínku však stojí, že Japonsko má velký zájem také o střelu Vulcano GLR, jejíž várka tam měla být dodána pro zkoušky plánované na přelom let 2025/2026.