Vlasatý příběh o Beethovenových nemocech: Genetický klíč k jeho životnímu crescendu

Foto: Joseph Karl Stieler, 1820. Courtesy Wikimedia Commons

Více než dvě století po žádosti Ludwiga van Beethovena, aby byla po jeho smrti odhalena jeho postupující ztráta sluchu, vědci částečně splnili jeho přání analýzou DNA z pramínků jeho vlasů. Studie publikovaná v časopise Current Biology nabízí pohled na zdravotní potíže slavného skladatele.

V roce 1802 požádal Ludwig van Beethoven své bratry, aby jeho lékaře J. A. Schmidta požádali, aby po jeho smrti popsal světu jeho nemoc – postupující ztrátu sluchu, aby „se se mnou svět po mé smrti alespoň pokud možno smířil“. Nyní, o více než dvě století později, tým vědců, který 22. března zveřejnil zprávu v časopise Current Biology, částečně splnil jeho přání analýzou DNA, kterou odebrali a sestavili z pramínků jeho vlasů.

„Naším hlavním cílem bylo objasnit Beethovenovy zdravotní problémy, mezi něž patří i postupná ztráta sluchu, která začala v polovině až na konci 20. let a nakonec vedla k tomu, že v roce 1818 ohluchl,“ uvedl Johannes Krause z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku.

„Nepodařilo se nám najít jednoznačnou příčinu Beethovenovy hluchoty ani gastrointestinálních problémů,“ říká Krause. „Objevili jsme však řadu významných genetických rizikových faktorů pro onemocnění jater. Našli jsme také důkazy o infekci virem hepatitidy B nejpozději v měsících před skladatelovým posledním onemocněním. Ty pravděpodobně přispěly k jeho smrti.“

Jak už to při analýze DNA bývá, vědci odhalili další překvapení. Beethovenův chromozom Y se neshoduje s chromozomem žádného z pěti současných příbuzných, kteří nesou stejné příjmení a na základě genealogických záznamů mají společného předka s Beethovenovou otcovskou linií. Toto zjištění ukazuje na mimomanželskou „událost“ někde v průběhu generací na straně Beethovenova otce.

„Toto zjištění naznačuje mimopárovou otcovskou událost v jeho otcovské linii mezi početím Hendrika van Beethovena v Kampenhoutu v Belgii kolem roku 1572 a početím Ludwiga van Beethovena o sedm generací později v roce 1770 v Bonnu v Německu,“ říká Tristan Begg, který nyní působí na univerzitě v Cambridge ve Velké Británii.

Myšlenka na tuto práci se zrodila v hlavě Begga a spoluautora studie Williama Mereditha téměř před deseti lety. Motivovala je Beethovenova žádost o posmrtné studie, které by popsaly jeho nemoc a zveřejnily ji. V nové studii se tým, jehož členem byl také Toomas Kivisild z Katolické univerzity v Leuvenu v Belgii, opíral o nedávná zlepšení v analýze starobylé DNA. Tato zlepšení umožnila sekvenování celého genomu z malého množství historických vlasů.

Nejprve analyzovali nezávisle na sobě získané prameny vlasů připisované Beethovenovi, z nichž pouze u pěti potvrdili, že pocházejí od stejného evropského muže. Těchto pět vlasů považovali za „téměř jistě autentické“ a použili je k sekvenování Beethovenova genomu s 24násobným genomickým pokrytím.

Lékařští životopisci již dříve naznačili, že Beethoven trpěl mnoha podstatně dědičnými zdravotními potížemi. Vědci v této studii však v jeho genomu nedokázali najít vysvětlení Beethovenovy poruchy sluchu nebo gastrointestinálních problémů. Zjistili však, že byl geneticky náchylný k onemocnění jater.

Studium dalších vzorků DNA naznačilo, že přinejmenším v měsících před smrtí prodělal také infekci hepatitidou typu B. „Spolu s genetickou predispozicí a jeho široce akceptovanou konzumací alkoholu to představuje pravděpodobné vysvětlení Beethovenova závažného onemocnění jater, které vyvrcholilo jeho smrtí,“ píší.

Vědci poznamenávají, že se ukázalo, že předchozí analýzy, které naznačovaly, že Beethoven měl otravu olovem, byly založeny na vzorku, který vůbec nepatřil Beethovenovi; místo toho pocházel od ženy. Budoucí studie testující olovo, opiáty a rtuť musí být založeny na ověřených vzorcích, říkají.

DNA získaná z Beethovenových vlasů je geneticky nejpodobnější DNA lidí žijících v dnešním Severním Porýní-Vestfálsku, což odpovídá Beethovenovu známému německému původu, říká Begg. Budoucí studie Beethovenových vzorků odebraných v průběhu času by mohly pomoci objasnit, kdy se Beethoven nakazil žloutenkou typu B. Mezitím by další studie jeho blízkých příbuzných mohly pomoci objasnit jeho biologický vztah k moderním potomkům rodiny Beethovenů.

Tato práce byla podpořena Americkou beethovenovskou společností a nadačním fondem Hugh Stuart Center Charitable Trust.

Odkaz: „Genomic analysis of hair from Ludwig van Beethoven“ od Begg et al., 22. března 2023, Current Biology. DOI: 10.1016/j.cub.2023.02.041

Tato práce byla podporována American Beethoven Society a Hugh Stuart Center Charitable Trust.