Turista vrací kameny do Pompejí a vzkazuje: „Nevěděl jsem o prokletí“

Foto: oljamu/Unsplash

Tohle se děje víc, než si myslíte

Pokud má být něco prokleté, pak je to starověké římské město Pompeje, kde jsou tisíce těl dokonale zakonzervovány sopečným popelem a pemzou z mimořádně silné erupce, která před tisíci lety zničila vše včetně sousedního města Herculaneum. Dokonce i rozumní lidé, kteří vědí, že kletby nejsou, by si mohli dvakrát rozmyslet, jestli odnesou starobylý artefakt z jeho strašidelného areálu, a to i po překonání zřejmých morálních důvodů, proč by se historické předměty neměly krást, píše IFL Science.

V průběhu let byly z památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO odvezeny stovky předmětů, které byly buď po letech v záchvatu svědomí vráceny, nebo proto, že zloději věřili, že jsou předměty prokleté a obvykle je poslali zpět s omluvnými dopisy. Bylo jich tolik, že Pompeje mají stálou výstavu těchto předmětů a doprovodných výčitek.

Gabriel Zuchtriegel, ředitel archeologického parku v Pompejích, se nedávno podělil o právě takový vzkaz, který na místo položil jeden z kajícných návštěvníků.

Dear anonymous sender of this letter … the pumice stones arrived in Pompeii… now good luck for your future & in bocca al lupo, as we say in Italy pic.twitter.com/vaYlqUudke

— Gabriel Zuchtriegel (@GZuchtriegel) January 9, 2024

„Nevěděl jsem o té kletbě,“ stojí v dopise napsáno velkými písmeny. „Nevěděl jsem, že nemám brát žádné kameny. Do roka jsem dostala rakovinu prsu. Jsem mladá a zdravá žena a lékaři tvrdili, že to byla jen ‚smůla‘. Přijměte prosím mou omluvu a tyto kousky.“

Podobné dopisy byly zaslány do Pompejí a doprovázely artefakty.

„Je mi nyní 36 let a dvakrát jsem měla rakovinu prsu,“ napsala jedna nešťastná návštěvnice v roce 2020. „Naposledy to skončilo dvojitou mastektomií. Já i moje rodina jsme měli také finanční problémy. Jsme dobří lidé a nechci toto prokletí přenést na svou rodinu nebo děti.“

Prokletí samozřejmě není skutečná věc. Lidé poté, co se o údajné kletbě dozvěděli, přisuzují artefaktům špatné nebo nepravděpodobné události ve svém životě. Jde o určitý druh konfirmačního zkreslení a také o nepochopení statistiky.

Může se zdát nepravděpodobné, že by jeden mladý člověk dostal rakovinu rok po vyjmutí artefaktu z Pompejí. Pokud však artefakty z Pompejí vynáší poměrně velké množství mladých lidí, je pravděpodobnost, že jeden z této skupiny onemocní rakovinou, mnohem menší. Pokud by si dostatečný počet lidí odnesl artefakty například z In-N-Out Burgeru, malá část z nich by pak měla hrozný život (to není pálení zákazníků, pouze statistika). Nikdo by neřekl, že je In-N-Out Burger prokletý.

Větší skupina lidí, kteří nedostali rakovinu nebo jinou domnělou smůlu, o tom nemá ani ponětí. „Před lety jsem si vzal tenhle kámen a všechno bylo v podstatě v pořádku,“ není zrovna skvělá anekdota….