Termobarické peklo u Rusů: Ukrajinci zničili odpalovací zařízení TOS-1A
Ukrajinští vojáci ze 72. mechanizované brigády bojující u Wuhledaru, zničili hrůzostrašný ruský systém TOS-1A, který odpaluje termobarické střely, napsal WP Tech. Připomínáme, proč vyvolává tak velký strach.
Boje v okolí Wuhledaru jsou jedny z nejintenzivnějších. Rusové do nich vrhají vše, co mají. Nechybí ani hrůzostrašné neřízené raketomety s termobarickou hlavicí. V důsledku toho je prakticky vše živé v oblasti pod palbou zničeno. Ochranu neposkytují ani opevnění, která působením termobarických náloží navíc posilují svou palebnou sílu.
Na druhou stranu má systém TOS-1A velmi krátký dostřel pro raketové dělostřelectvo, dosahující maximálně 6 km, což jej činí zranitelným vůči útokům mimo jiné raketami protitankové řízené střely (ATGM). Jeho silueta je navíc velmi snadno odhalitelná a poškození jedné rakety může způsobit řetězovou reakci končící velmi efektním výbuchem.
Jak funguje termobarický odpalovač TOS-1A
Rusové vyzkoušeli odpalovací zařízení TOS-1A při invazi do Afghánistánu, kde dobře fungovaly při „vyklízení“ jeskyní od nepřátel. Konstrukčně se jedná o jednoduchý 24-naváděný 220mm neřízený raketomet namontovaný na podvozku tanku T-72, každý obsahující 45 kg termobarické výbušné náplně.
Ten ve své struktuře neobsahuje kyslík a je rozstřikován na cíl ve formě aerosolu, který je po chvilkové prodlevě odpálen a spotřebovává veškerý kyslík v prostoru odpalu. V důsledku toho vzniká ohnivá koule, ve které teplota v centru dosahuje až 3000 stupňů Celsia a spotřebou kyslíku vzniká vakuum. Samozřejmě tu máme i rázovou vlnu jako u klasických trhavin a zpětnou vlnu typickou pro termobarické nálože.
Ty způsobují skoky tlaku/vakua (až několik set kg na čtvereční cm) s dostatečnou silou, aby poškodily i kůži, nemluvě o měkkých tkáních, jako jsou plíce. To způsobuje, že ti, kteří neuhořeli zaživa v zóně výbuchu, pomalu umírali v agónii.
Z tohoto důvodu termobarické zbraně spadají pod čl. 3 Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní ze dne 2. prosince 1983, kdy podmíněné použití je možné pouze v oblastech, kde není civilní přítomnost. Rusko však toto ustanovení ignoruje, protože existuje mnoho případů střelby z této zbraně na zastavěné oblasti.