Jsou známé jako Terra nullius – latinský výraz znamenající „ničí země“ neboli území nikoho a patří mezi ně Bir Tawil, který se nachází mezi Egyptem a Súdánem, dále tady máme několik ohnisek na chorvatsko-srbské hranici a patří mezi ně i rozsáhlé kusy Antarktidy, píše IFL Science.

Bir Tawil: země nomádů

Jedním z nejvýznamnějších příkladů Terra nullius je Bir Tawil, kus země o rozloze 2 060 km2 poblíž hranic mezi Egyptem a Súdánem, na který si žádná ze zemí nedělá nárok.

Je to pustá pouštní země, kde v létě nejsou výjimkou teploty 45 °C. Počet obyvatel této země je oficiálně nulový, ačkoli ji často navštěvují procházející kočovné kmeny, například Ababdové.

Tato geografická zvláštnost je do značné míry zásluhou hranic, které v 19. a 20. století vytyčilo britské impérium. Podle amerického ministerstva zahraničí uzavřela Velká Británie v roce 1899 dohodu s Egyptem, podle níž „území jižně od 22. rovnoběžky zeměpisné šířky“ patřilo Súdánu, čímž by se Bir Tawil dostal pod súdánskou kontrolu.

V roce 1902 vypracovali Britové další plán pro súdánsko-egyptskou hranici. Podle tohoto plánu byl Bir Tawil zařazen pod egyptskou správu, protože oblast příležitostně využíval kmen Ababda, který sídlil poblíž Asuánu v jižním Egyptě.

Egypt však chce dodržovat pouze původní hranici z roku 1899, zatímco Súdán požaduje administrativní hranici z roku 1902. Jinými slovy, Egypt se domnívá, že Bir Tawil je v Súdánu, ale Súdán se domnívá, že patří Egyptu.

Některé skupiny se pokoušely vznést nárok na toto území, ale žádná z nich nebyla mezinárodně uznána. V roce 2014 se pokusil území prohlásit za své obyvatel USA Jeremiah Heaton z Virginie, který ho nazval „Královstvím Severního Súdánu“ a prohlásil se za samozvaného krále. Jeho motivací bylo, aby mohl splnit přání své dcery stát se princeznou. Není překvapením, že jeho nárok nebyl Organizací spojených národů uznán.

Další, méně absurdní myšlenkou je, že Bir Tawil by mohl sloužit jako příklad nového typu jurisdikce, v níž práva na půdu vlastní původní obyvatelé. Zatím však Bir Tawil nepatří nikomu.

Země Marie Byrdové: Nechtěný kousek koláče Antarktidy

Z hlediska mezinárodního práva nepatří žádná část Antarktidy jediné zemi. To však nezabránilo sedmi zemím, aby si části kontinentu nárokovaly jako své vlastní: Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené království.

Typická mapa zobrazující tyto územní nároky ukazuje Antarktidu rozdělenou na kousky jako pizza, přičemž lví podíl připadá na Austrálii a Norsko. Je však pozoruhodné, že jeden roh leží bez nároků, známý jako Země Marie Byrdové.

Země je pojmenována po manželce amerického námořního důstojníka Richarda E. Byrda, který tuto oblast zkoumal na počátku 20. století.

Země Marie Byrdové, která se rozkládá na kolosální ploše 1 605 792 km2, je největším nezabraným územím na světě. Důvodem, proč zůstala Terra nullius, je jednoduše to, že je tak izolovaná a neprostupná i na poměry Antarktidy.

Gornja Siga: Libertariáni sní o Liberlandu

Mezi balkánskou hranicí Chorvatska a Srbska na východním břehu Dunaje se od krvavého rozpadu Jugoslávie v 90. letech 20. století ocitá několik silně sporných kousků země. Na západním břehu řeky je opačný problém: asi čtyři území si nenárokuje ani jedna země.

Největší z těchto oblastí je Gornja Siga, která se skládá z pouhých 7 km2 zalesněné půdy, jež funguje jako záplavová oblast Dunaje. Technicky je de facto pod kontrolou Chorvatska, ačkoli to uvádí jako srbskou půdu, zatímco Srbsko si na tuto půdu žádné nároky nečiní.

Chorvatsko i Srbsko ji sice zanedbávají, ale některé další strany mají velký zájem o to, aby Gornja Siga byla označena za jejich vlastní.

V dubnu 2015 malá skupina libertariánů v čele s českým politikem Vítem Jedličkou vyvěsila na neobydlené bažině vlajku a vyhlásila ji za nový mikrostát s názvem Liberland. Chtěli z něj vytvořit libertariánskou utopii bez povinných daní, s minimálními státními regulacemi a s Bitcoinem jako měnou.

„Mottem Liberlandu je ‚Žít a nechat žít‘, protože se pyšní osobní a ekonomickou svobodou pro své obyvatele. To zahrnuje i omezené pravomoci dané vládě, aby se zajistilo méně zasahování do svobody lidí a národa jako celku,“ stojí na webových stránkách Liberlandu, kde se můžete dokonce přihlásit k občanství.

Tento sen bohužel narazil na řadu překážek. Přestože chorvatské úřady o Gornja Siga dříve jevily jen malý zájem, nebyly nadšeni z myšlenky, že by na jejich prahu vznikl divoký libertariánský mikrostát, a tak jejich policie údajně zatýkala každého, kdo se pokusil na půdu vkročit.