leukémie | Svět2000

Leukémie má snad konečně protivníka

14. 5. 2026 Iveta Mauci, šéfredaktorka 0 komentářů 4 min read 11 Zobrazení kmenové buňky, leukémie, nádory, rakovina

Nová studie ukazuje, že u pacientů s rakovinou krve pomáhá geneticky modifikovaná transplantace kmenových buněk předcházet vedlejším toxickým účinkům a potenciálně zlepšuje účinnost terapií.

Studie představuje jeden z nejzajímavějších pokusů, jak prolomit hlavní problém léčby agresivních myeloidních leukémií pomocí imunoterapie. Podstatou je ničit rakovinu, aniž by se zároveň zničila zdravá krvetvorba.

Klíčová myšlenka spočívá v tom, že pacient dostane transplantaci krvetvorných kmenových buněk od dárce. Před samotnou transplantací se ještě z těchto buněk pomocí CRISPR (technika genetického inženýrství v molekulární biologii), kterou lze modifikovat genomy živých organismů odstraní protein CD33. Následně pak lze použít imunoterapii cílenou právě na CD33, protože nové zdravé krvinky tento protein už nenesou, zatímco rakovinné buňky ano.

Nová studie ukazuje, že u pacientů s rakovinou krve pomáhá geneticky modifikovaná transplantace kmenových buněk předcházet vedlejším toxickým účinkům a potenciálně zlepšuje účinnost terapií. — Popis: Nová studie vedená týmem z WashU Medicine ukazuje, že u pacientů s rakovinou krve pomáhá geneticky modifikovaná transplantace kmenových buněk předcházet toxickým vedlejším účinkům a potenciálně zlepšuje účinnost terapií.

Proč je to důležité

U nemocí jako je akutní myeloidní leukémie (AML) a myelodysplastický syndrom (MDS) fungují CAR-T terapie mnohem hůře než například u některých lymfomů, nebo akutní lymfoblastické leukémie.

Hlavní problém spočívá v tom, že cílové proteiny na leukemických buňkách jsou zároveň přítomné i na normálních krvetvorných buňkách. Pokud tedy CAR-T buňky zaútočí na CD33, zničí i zdravou kostní dřeň.

Což může vést k těžké aplazii kostní dřeně, infekcím, krvácení, selhání regenerace krve a v závažných případech někdy tato terapie končí i smrti pacienta. Strategie, kterou vědci nazvali „CD33 knockout“, se snaží tento problém obejít.

Co studie ukázala

Do klinické studie fáze 1/2 bylo zařazeno 30 pacientů s vysoce rizikovou AML, nebo MDS. Použité geneticky upravené buňky měly odstraněný CD33. Než byly aplikované pacientovi, byly editované pomocí technologie CRISPR. Výsledný produkt se nazývá tremtelectogene empogeditemcel (trem-cel).

Hlavní výsledky

Transplantované buňky se uchytily u všech pacientů, obnova krvetvorby byla podobná standardním transplantacím, pacienti lépe tolerovali následnou anti-CD33 léčbu, nedocházelo k tak výraznému propadu krevních buněk a výsledná toxicita byla přibližně srovnatelná s běžnou transplantací. To je velmi důležité, protože to naznačuje, že odstranění CD33 nepoškozuje zásadně funkci kmenových buněk a zároveň chrání zdravou krvetvorbu před následnou imunoterapií.

Nejzajímavější část kombinace s CAR-T je obzvlášť významná. Pacienta s extrémně agresivní AML nejprve dostal transplantaci CD33-delečních buněk, po relapsu dostal CAR-T buňky cílené na CD33, dosáhl kompletní remise! a více než rok zůstává bez známek rakoviny.

Je to sice zatím jen jeden pacient, takže nelze dělat definitivní závěry, ale jde o velmi silný důkaz konceptu.

Co to může změnit?

Pokud se výsledky potvrdí ve větších studiích, mohlo by to otevřít cestu k nové generaci kombinovaných terapií geneticky upravené transplantace a následné cílené imunoterapie pomocí buněk CAR-T proti AML, případně i další „off-the-shelf“ buněčné terapie.

To by mohlo výrazně snížit relapsy po transplantaci, které jsou dnes jedním z největších problémů léčby AML.

Limity a rizika

Studie je zatím relativně malá, časná (fáze 1/2), bez dlouhodobého sledování. Navíc 7 pacientů během studie zemřelo, objevily se komplikace související transplantací a navíc je léčba momentálně extrémně drahá.

Otevřené tak zůstávají i otázky dlouhodobé bezpečnosti editace pomocí metody CRISPR, protože je zde riziko možných pozdních mutací a zajištění stability upravené krvetvorby po mnoho let.

I tak je tato práce vědecky významná

Nejde jen o „lepší transplantaci“. Ve skutečnosti jde o nový terapeutický princip, kdy se nejprve geneticky upraví zdravé tkáně tak, aby byly „neviditelné“ pro imunoterapii, a teprve potom se nasadí agresivní protinádorový útok.

To by v budoucnu mohlo být použitelné i mimo oblast leukémie, ale lékaři by se tak mohli tímto směrem zaměřit také například u dalších nádorů, kde současné imunoterapie narážejí na toxicitu vůči zdravým tkáním.

Zdroje: Na výzkumu se podíleli John F. DiPersio a Miriam Y. Kim, studie byla publikována v časopise Nature Medicine a probíhala v Siteman Cancer Center při Washington University School of Medicine, https://cs.wikipedia.org/wiki/Metoda_CRISPR

Nová metoda předpovídá budoucí riziko leukémie

13. 7. 2022 Iveta Mauci, šéfredaktorka 2 min read 306 Zobrazení leukémie, nemoci, oředpovídání, riziko

TOP 10 Zajímavosti

Britští vědci publikovali článek v posledním čísle „Nature Medicine“, že mohou u člověka předpovídat budoucí riziko leukémie na základě mutací, které se vyskytují v krevních buňkách, a to kombinací genomických dat a technologie strojového učení, napsal server Čínské akademie věd.

Leukémie je obvykle důsledkem narušení jemné rovnováhy tvorby krvinek (vytvářejí se nové krvinky a staré krvinky odumírají). Jak stárneme, krevní kmenové buňky mutují, což může znamenat, že změněné buňky mají růstovou výhodu oproti jiným krvinkám a převyšují počet ostatních krvinek, takzvanou adaptivní výhodu.

Výzkumníci z univerzit v Edinburghu a Glasgow zkoumali změny adaptivních výhod, ke kterým dochází v produkci krve, a jak tyto mutace mohou předpovídat budoucí riziko rozvoje leukémie u někoho.

Měřili změny ve vzorcích krve od 83 starších dospělých v Lothian District Cohort (LBCs), vysvětlil jeden z vedoucích studie, doktor Tamir Chandra z University of Edinburgh. Skupina LBC, longitudinální studie mozku, kognice a stárnutí, zahrnovala kohortu z roku 1921 a kohortu z roku 1936 s účastníky ve věku 80 a 90 let, kteří ve věku 11 let absolvovali testy inteligence.

Chandra et al. sledovali každé 3 roky u jedinců ve věku 70–82 let v kohortě z roku 1921 a 79–92 let v kohortě z roku 1936, poté výzkumný tým spojil tato komplexní genomická data s algoritmy strojového učení, aby mutace byly spojeny s různým růstem míry hematopoetických kmenových buněk nesoucích tyto mutace.

V populaci bez leukémie poskytují specifické mutace krevním kmenovým buňkám zřetelnou fitness výhodu, zjistila studie. To může být použito k předpovědi, jak rychle budou mutantní buňky růst, a tak určit riziko rozvoje leukémie u experimentálních subjektů. Výzkumný tým však také uvedl, že vzhledem k omezené velikosti vzorku současné studie je potřeba další ověření těchto výsledků ve větší skupině.

Spoluvedoucí studie Dr. Christina Kershner z Cancer Science Institute na University of Glasgow řekla: „Vědomí, že pacient je ohrožen rozvojem leukémie, umožňuje lékařům zkrátit interval návštěv u pacientů, kteří jsou nejvíce ohroženi rozvojem leukémie. Zahájit léčbu co nejdříve.“

Zdroj: cas.cn