Foto: qimono/ pixabay

Vědci bijí na poplach, na ukrajinských klinikách se šíří extrémně odolné bakterie

Jak ukázaly odběry vzorků, mnoho pacientů zraněných ve válce je nositeli patogenů, které jsou imunní i vůči nouzovým antibiotikům. Šest procent zárodků, z nichž byly odebrány vzorky, bylo dokonce odolných vůči všem známým antibiotikům. S takovým rozsahem rezistence vůči antibiotikům jsme se dosud nikde nesetkali, dokonce ani v Indii a Číně, uvádějí vědci. Je naléhavě zapotřebí pomoci, píše Scinnex.

Stále více bakteriálních patogenů je imunních vůči běžným antibiotikům. Vyvinuly si obranné mechanismy proti účinku antibiotik prostřednictvím mutací a příslušné geny rezistence pak předávají bakteriím jiných druhů a skupin. Mnoho patogenů je nyní imunních i vůči nouzovým antibiotikům, jako je kolistin a nové látky. Výsledkem je, že jen v roce 2019 zemřelo více lidí na infekce, které se skutečně daly vyléčit, než na HIV nebo malárii.

Volání o pomoc z Ukrajiny

Studie nyní ukazuje, že Ukrajina se také stala ohniskem rezistence vůči antibiotikům. Rezistence se v tamních vojenských nemocnicích zvýšila již od anexe Krymu v roce 2014 a situace se zhoršila se začátkem války v únoru 2022. Ukrajinský mikrobiolog Oleksandr Nazarčuk z Vinnycké univerzity proto požádal švédské kolegy o podporu při zkoumání situace.

V období od února do září 2022 se výzkumný tým pod vedením Kristiana Riesbecka z Lundské univerzity několikrát vydal na Ukrajinu a odebral vzorky celkem 141 pacientům ve třech nemocnicích. Jednalo se o 133 vážně zraněných vojáků a civilistů s válečnými střelnými zraněními, popáleninami nebo zlomeninami kostí a osm dětí se zápalem plic. U všech pacientů bylo podezření na bakteriální infekce.

Bezprecedentní úroveň rezistence

Vyhodnocení vzorků odhalilo alarmující množství multirezistentních patogenů: „Několik gramnegativních bakterií vykazovalo rezistenci vůči širokospektrálním antibiotikům, včetně nově vyvinutých látek inhibujících enzymy, které zatím nejsou na trhu vůbec dostupné,“ uvádí Riesbeck. Mezi těmito antibiotiky je i kombinace léků ceftazidim-avibatam, která se používá speciálně proti bakteriím, které jsou již jinde rezistentní – 80 % patogenů izolovaných na ukrajinských klinikách bylo vůči tomuto léku imunních.

Vědci zjistili také rezistenci na rezervní antibiotikum cefiderokol, které bylo v EU schváleno až v roce 2020, a na novou kombinaci léků ceftolozan-tazobaktam. „Kromě toho bylo téměř deset procent vzorků rezistentních vůči našemu rezervnímu antibiotiku kolistinu, které se podává pouze v nejnutnějších případech,“ říká Riesbeck. „Až šest procent vzorků obsahovalo bakterie, které byly imunní vůči všem testovaným antibiotikům.“

Taková úroveň bakteriální rezistence je podle něj alarmující: „Už jsem si na hodně zvykl a vyšetřil jsem mnoho pacientů a bakterií. Ale musím přiznat, že s tak odolnými bakteriemi jsem se ještě nikdy nesetkal,“ říká Riesbeck. „Dokonce ani v Indii a Číně, kde jsme již našli mnoho multirezistentních patogenů, jsme nenašli nic srovnatelného s touto úrovní rezistence.“

Extrémní odolnost i u „superbakterií“ Klebsiella

Vzorky patogenu Klebsiella pneumoniae izolované na Ukrajině vykazovaly obzvláště široké spektrum rezistence. Tato bakterie je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) zařazena na seznam nejnebezpečnějších multirezistentních patogenů. Infekce tímto patogenem mohou být smrtelné, zejména pro osoby s oslabenou imunitou a nemocniční pacienty. Klebsiella pneumoniae však může způsobit zápal plic a infekce močových cest i u zdravých lidí.

Ukrajinské izoláty Klebsielly byly z 81 až 100 % rezistentní vůči pěti ze šesti testovaných antibiotik, přičemž 24 % z nich vykazovalo také rezistenci vůči kolistinu. „To mě velmi znepokojuje, protože je velmi vzácné najít kmeny klebsielly s tak vysokou mírou rezistence. Něco takového jsme nečekali,“ říká Riesbeck. „Ačkoli jednotlivé případy byly zdokumentovány i v Číně, rozsah zdejší situace překonává vše, co jsme dosud viděli.“

Válka na dvou frontách

Podle výzkumného týmu tato zjištění zdůrazňují, že válka na Ukrajině má také vážné zdravotní důsledky. „Ukrajinský zdravotnický systém je pod obrovským tlakem. Omezené zdroje velmi ztěžují udržení prevence a kontroly infekcí,“ uvádějí vědci. „To podporuje šíření rezistentních patogenů.“

Proto je podle nich nyní nezbytné poskytnout Ukrajině také lékařskou pomoc. „Musíme jim pomoci tuto situaci monitorovat a zvládnout,“ říká Riesbeck. „Jinak hrozí další šíření těchto rezistentních bakterií, a to je nebezpečí pro celý evropský region.“