dekodér nálady | Svět2000

Neurovědci vytvořili dekodér nálady, který dokáže měřit depresi

9. 5. 2023 Petr Kovanda 2 min read 418 Zobrazení dekodér nálady, deprese, mozek, vědci

Vědci implantovali 14 elektrod do mozku dobrovolníků s depresí. Jeden říká, že mu to zachránilo život

Johnův život se navždy změnil, když se rozešel s přítelkyní. Rozchod ho poslal do sestupné spirály a vedl k jeho první depresivní epizodě v 27 letech. „Nejdřív je to jen extrémní smutek… pak začnete přicházet o spánek,“ říká Jan, který mluvil pod podmínkou anonymity. Vyvinula se u něj ochromující úzkost a zažil záchvaty paniky a temných myšlenek, které ho nakonec přivedly k pokusu o ukončení svého vlastního života, píše MT Technology Reviu.

Léky Johnovi nezabraly. Říká, že vyzkoušel téměř všechna antidepresiva, antipsychotika a sedativa. A zatímco elektrokonvulzivní terapie – léčba, která dodává elektrickou stimulaci na jednu nebo obě strany hlavy člověka – nakonec ho vytáhla z jeho první depresivní epizody, ale nedotkla se symptomů jeho druhé epizody, která začala asi o pět let později.

Ale jako součást klinické studie John těžil z experimentální léčby, která zahrnuje vkládání elektrod hluboko do mozku, aby dodávaly pravidelné pulzy elektřiny. Hluboká mozková stimulace se již používá k léčbě závažných případů epilepsie a několika pohybových poruch, jako je Parkinsonova choroba. Deprese je ale složitější – částečně proto, že stále úplně nerozumíme tomu, co se děje v mozku, když k ní dojde.

„Deprese je komplexní onemocnění,“ říká Patricio Riva Posse, neurolog z Emory School of Medicine v Atlantě ve státě Georgia, který nebyl zapojen do studie. „Není to jako snažit se napravit jeden třes – existuje celá řada příznaků.“ Patří mezi ně špatná nálada, sebevražedné sklony, neschopnost prožívat potěšení a změny motivace, spánku a chuti k jídlu.

Lékaři používají elektřinu k léčbě mozkových poruch, včetně deprese, po celá desetiletí a některé studie zjistily, že elektrody umístěné hluboko v mozku mohou některé lidi vytrhnout z jejich symptomů. Ale výsledky se liší. Neurovědci doufají, že když získají lepší představu o tom, co se děje v mozku lidí s příznaky, jako je Janův, mohou léčbu zefektivnit.

Jan je jedním z pěti lidí, kteří se v rámci klinické studie dobrovolně nechali vyšetřit mozek. Na začátku roku 2020 si nechal do mozku implantovat celkem 14 elektrod. Devět dní pobýval v nemocnici s vyčnívajícími kabely omotanými kolem hlavy, zatímco neurovědci sledovali, jak jeho mozková aktivita koreluje s jeho náladou.

Vědci, kteří stojí za studií tvrdí, že vyvinuli „dekodér nálady“. Jde o způsob, jak zjistit, jak se někdo cítí, pouhým pohledem na mozkovou aktivitu. Vědci doufají, že pomocí dekodéru budou schopni změřit, jak vážná je deprese člověka, a přesněji zacílit, kam jsou elektrody umístěny, aby optimalizovali účinek na pacientovu náladu. Zatím analyzovali výsledky tří dobrovolníků.

Elektrody v mozku: Vědci vyvinuli „dekodér nálady“

2. 1. 2023 Adam Walko 2 min read 483 Zobrazení dekodér nálady, deprese, elektrody, experimentální léčba

Medicína Podcast Technologie TOP 10 Zajímavosti

Podcast: Elektrody v mozku vyřeší deprese

Deprese je problém, který postihuje stále více lidí a nelze jej podceňovat. Velmi důležitou roli zde proto hraje správná diagnostika a vhodná léčba. To může být brzy snadnější díky objevu vědců z Baylorské Vysoké školy lékařství v Houstonu v Texasu, kteří vytvořili „dekodér nálady“.

Podle vědců jde o způsob, jak číst emoční stav lidí na základě pozorování mozkové aktivity. Jedná se o experimentální léčbu, která využívá elektrody, které jsou implantovány do mozku, aby dodávaly pravidelné elektrické impulsy. Zatím byl použit na pár lidech, ale výsledky jsou velmi slibné.

Elektrody v mozku jako způsob, jak se vypořádat s depresí?

Dobrovolníci s implantovanými elektrodami zůstali v nemocnici několik dní a vědci sledovali, co se během této doby dělo s jejich mozky. Tak vznikl „dekodér nálady“, který umožňuje posoudit náladu pacienta. Vědci doufají, že v budoucnu bude vylepšené řešení schopné určit, jak vážná je deprese a budou schopni přesněji určit, kam umístit elektrody, aby se optimalizoval jejich dopad na pacientovu náladu. To je důležité, protože analýzy výsledků výzkumu ukázaly, že elektrody mohou stimulovat pozitivní náladu.

Výzkum byl založen na metodě hluboké mozkové stimulace (DBS), která zahrnuje implantaci elektrod ke stimulaci vybrané oblasti mozku. Používá se například při léčbě Parkinsonovy choroby. Odborníci se ji už pokoušeli použít k léčbě deprese, ale výsledky dvou velkých klinických studií, které byly provedeny v roce 2000, nebyly uspokojivé a byly ukončeny.

Elektrody DBS implantované do mozku pacienta s obsedantně-kompulzivní poruchou v roce 2013.

Sheth a jeho kolegové se také zatím nenechají unést a zdůrazňují, že je zapotřebí další výzkum. Dosud byli analyzováni pouze tři pacienti a deprese je komplexní porucha. Všimli si však toho, že oblast mozku zvaná cingulární kůra se aktivovala specifickým způsobem, když měli subjekty lepší náladu a vykazovala opačný vzorec aktivity, když byla jejich nálada horší. To dává naději, že další výzkum může pomoci porozumět depresi a vyvinout vhodné metody neurostimulace, které umožní účinnější léčbu.