Polsko má zájem podílet se na výrobě korejských stíhaček KF-21

Foto: KF21_02/© KAI

KF-21 vstoupí do služby v korejském letectvu v roce 2026

Jihokorejská rozhlasová a televizní stanice MBC uvedla, že podle jejích zdrojů by se polská zbrojovka chtěla zapojit do výroby stíhacího letounu KF-21. Podle korejských médií se o této otázce hovořilo mimo jiné během dubnové návštěvy generálního ředitele PGZ Sebastiana Chwałka v Jižní Koreji. Během ní jednal mimo jiné se zástupci jihokorejské agentury pro vojenské zakázky DAPA, výrobce letadel Korea Aerospace Industries a výrobce obrněné techniky Hanwha, napsal WP Tech.

Podle Korejců by se PGZ chtěla do programu KF-21 zapojit v roce 2026, kdy se první verze stíhačky dostane do výroby a zároveň začnou práce na pokročilejší variantě KF-21 Block 2. Dubnové rozhovory se měly mimo jiné týkat finančních závazků polské vlády vůči programu stíhačky. Očekává se, že Korejci budou brát tato jednání velmi vážně, neboť první partner v programu, Indonésie, která spolupracuje od počátku stavby letounu, soustavně neplní své finanční závazky.

Finanční příspěvek této země měl činit 1,29 miliardy dolarů, což při srovnání s jinými nedávnými zbrojními zakázkami ve světě není zase tak mnoho. V roce 2022 se dokonce objevila zpráva, že Indonésie od programu KF-21 zcela odstoupí, což však bylo později popřeno, což nic nezměnilo na skutečnosti, že v rozporu se smlouvami mají vývoj stíhačky téměř kompletně financovat Korejci. Polský příspěvek by jejich situaci výrazně ulehčil.

Nicméně Indonésie zůstává účastníkem programu KF-21 a případný polský příspěvek by vyžadoval opětovné projednání rozdělení práce mezi jednotlivými společnostmi. Výměnou za svůj příspěvek měla Indonésie doma licenčně postavit 48 letounů. Polsko by jistě také rádo získalo něco pro svůj průmysl, i když v současné době nemá žádný závod připravený na tak pokročilou leteckou výrobu. Do hry by spíše přišla výroba komponentů, která by i tak významně přispěla k rozvoji polského leteckého průmyslu. Je třeba připomenout, že dva největší letecké závody nacházející se v Polsku, PZL Mielec a PZL Świdnik, vlastní americký Lockheed Martin, respektive italský Leonardo.

Polsko cenným partnerem

Z korejského pohledu by zapojení Polska do spolupráce na výrobě stíhačky mělo další přínos v podobě otevření evropského trhu pro korejské letouny. I když se KF-21 nevyrovná americkým stíhačkám páté generace, půjde o velmi vyspělý letoun a mohl by být atraktivní nabídkou pro země střední a východní Evropy, které se potýkají s modernizací vlastních vzdušných sil a zároveň si kvůli rozpočtovým omezením nemohou dovolit nákup nejmodernějších západních letounů.

V říjnu 2022 přinesl odborný letecký deník Aerospace Daily s odvoláním na anonymního představitele polských ozbrojených sil zprávu, že proběhly technické konzultace ohledně možnosti pořízení letounu KF-21 Polskem. Zástupci armády chtěli získat informace o současných a budoucích bojových schopnostech korejského letounu. Kromě toho se rozhovory měly týkat nákupu střel s plochou dráhou letu Cheonryong a hypersonických střel Hycore, které by KF-21 nesl.

Podle korejských médií se očekává, že PGZ a polská vláda v nejbližší době zašlou Korejcům dopis o záměru připojit se k programu KF-21. Zástupce agentury DAPA uvedl, že takový dokument zatím neobdrželi, a až jej obdrží, bude posuzován v souladu s platnými postupy.

Za zhruba dvanáct let by polské letectvo mělo mít stíhací letku sestávající ze 48 letounů F-16, 32 letounů F-35 a 48 letounů FA-50. I když to vypadá impozantně, FA-50 budou vždy letouny s omezeným bojovým potenciálem. Takové složení letectva navíc neodpovídá síle rozšiřujících se pozemních sil, které se mají stát nejsilnější konvenční armádou v Evropě. Atraktivní možností doplnění polského vojenského letectva může být pořízení stíhacích letounů KF-21, které jsou moderní, ale levnější než jejich západní protějšky.

Polsko je největším příjemcem výzbroje jihokorejské výroby. Od ruské invaze na Ukrajinu byly podepsány smlouvy na dodávku 48 cvičných bojových letounů FA-50, 980 tanků K2, 648 kanónových houfnic K9 a 288 raketometů K239. Hodnota všech smluv mezi oběma vládami dosahuje 14,3 miliardy dolarů a představuje 82 % hodnoty veškerého korejského vývozu zbraní v roce 2022.