Podivné „polygony“ způsobují praskliny na Marsu
Snímek pořízený 30. března 2022 odhaluje mozaiku bílých klikatých bodů praskajících na půdě Mrsu ve vysokých zeměpisných šířkách, mezi nimiž se občas rozprostřela černá a modrá mlha. Cik-cak a barevné flaky jako od spreje jsou typickými rysy marťanského jara, kdy se skryté rezervoáry podzemního ledu dotknou suchého povrchu Marsu, napsali v pondělí (20. června ) v prohlášení vědci z University v Arizoně – která řídí misi HIRISE. Píše server livescience.com.
„Voda i suchý led mají hlavní roli při tvarování povrchu Marsu ve vysokých zeměpisných šířkách,“ napsali vědci. „Vodní led zamrzlý v půdě rozděluje zemi na mnohoúhelníky.“
Okraje těchto polygonů na jaře popraskají a roztřepí, když se povrchový led přemění z pevné látky na plyn. Jde o proces známý jako sublimace. Když k této transformaci dojde, průduchy suchého ledu vystříknou z povrchu Marsu a zanechají tmavé, vějířovité usazeniny částic rozprostřených po zemi, uvedli vědci. Tam, kde tmavé částice klesají zpět do suchého ledu na povrchu, poskvrňují zem světlé stopy (na obrázku nahoře vypadají jako bělavě modré pruhy).
Jediný ledový průduch se může otevřít a zavřít několikrát a rozstřikovat částice v různých směrech po povrchu Marsu v závislosti na větru. To je důvod, proč některé oblasti vykazují několik různých světlých a tmavých pruhů vyčnívajících z jednoho otvoru. Vějíře i polygony se mohou držet mnoho let a pomalu deformovat marťanskou krajinu, jak se led rozpíná a sezónně smršťuje.
Kamera HIRISE létá na palubě sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter, která zahájila svou misi v roce 2006. Orbiter, který se vznáší nad planetou ve výšce asin250 až 216 kilometrů nad planetou, zachytil pokladnici bizarních a zábavných snímků v posledních několika dekádách. Například v roce 2018 orbiter zahlédl formaci kamenů a kráterů, které vypadají stejně jako bug-eyed Muppet Beaker, který se zmítá blízko marťanského jižního pólu.
Snad ještě působivější jsou snímky Valles Marineris, největšího kaňonu v naší sluneční soustavě a tedy i největšího známého kaňonu ve vesmíru, které poskytl orbiter. Kaňon, který je téměř 10krát delší než pozemský Grand Canyon a třikrát hlubší, zůstává záhadou marťanské geologie. Vědci si nejsou ve skutečnosti jisti, jak vznikl. Jestli do toho byli nějací mupeti, pak si tuto informaci nechávají pro sebe.
Zdroj: livescience.com