Japonští vědci zkoumají původ 300 let staré mumie mořské panny

Foto: The Asahi Shimbun

Japonští vědci zkoumají původ 300 let staré mumifikované „mořské panny“, která byla uctívána po staletí kvůli svým údajným léčivým vlastnostem. Strašidelné pozůstatky jsou s největší pravděpodobností příšerný amalgám opičího trupu přišitý na rybí ocas, potenciálně zdobený vlasy a nehty od člověka. 

Hiroshi Kinoshita, člen představenstva Okayama Folklore Society, objevil mumii mořské panny, která je asi 30,5 centimetru dlouhá, uvnitř krabice v chrámu v prefektuře Okayama. Poprvé se o mumii dozvěděl poté, co našel obrázek tohoto bizarního exempláře v encyklopedii mýtických tvorů. Rybář ho údajně ulovil někdy mezi lety 1736 a 1741 a následně jej prodal bohaté rodině. Podle dopisu zanechaného uvnitř krabice s mumií. Podle Japonského zpravodajského webu The Asahi Shimbun vědci stále přesně nevědí, jak mořská panna skončila uvnitř chrámu.

Takafumi Kato, paleontolog z Kurashiki University of Science and the Arts, a jeho kolegové nyní začali pátrat po původu mumie. Kinoshita přesvědčil chrám, aby vědcům umožnil prozkoumat neobvyklé pozůstatky. 2. února vědci zobrazili mumii pomocí CT, jak je vidět na videu. 

Vědci zkoumají DNA

Odeberou také vzorky DNA, aby určili, které druhy byly zkombinovány, aby vznikla „mořská panna“. Vědci z Kurashiki University of Science and the Arts a další organizace plánují oznámit svá zjištění kolem podzimu.

Mumie mořské panny poněkud připomíná dvě mýtická stvoření z japonského folklóru. Amabies, mořské panny se zobáky místo úst a třemi zřetelnými ocasními ploutvemi a Ningyos, což jsou stvoření podobná rybám s lidskou hlavou. Oba tyto druhy tvorů byly spojovány s příběhy o zázračných léčebných účincích a prodloužené dlouhověkosti. V jednom slavném příběhu se o ženě Yao Bikuni říká, že žila 800 let poté, co omylem snědla celé Ningyo. 

Kněží chrámu vzhlíží k mumii jako na znamení dobrého zdraví. „Uctívali jsme to v naději, že to pomůže zmírnit pandemii koronaviru, i když jen nepatrně,“ řekl deníku The Asahi Shimbun Kozen Kuida, hlavní kněz v chrámu. 

Skleněná vitrína v chrámu

Mumie byla dříve vystavena ve skleněné vitríně v chrámu, aby se k ní mohli modlit návštěvníci. Ale posledních 40 let strávila v ohnivzdorném trezoru v chrámu, aby se zabránilo jejímu znehodnocení. Podle listu The Asahi Shimbun, byly podobné mumie mořských panen uctívány ve dvou dalších chrámech v Japonsku.

Tyto falešné mořské panny pravděpodobně vytvořili místní lidé, aby je prodali zvědavým západním turistům, uvedla dříve Live Science. Podobný podvrh, známý jako Feejee Mermaid, byl prodán holandským cestovatelům v Japonsku v roce 1810 a později prodán anglickým obchodníkům, než byl odeslán do USA, kde se stal součástí slavné sbírky PT Barnuma (skutečný život inspirace pro film „The Greatest Showman“). Předpokládá se, že tato 91 cm dlouhá mořská panna byla vyrobena z těla orangutana a ocasu lososa. 

Kněží v chrámu v prefektuře Okayama říkají, že doufají, že nová studie přispěje k odkazu mumifikované mořské panny a pomůže jí žít dál prostřednictvím budoucího folklóru. „Doufám, že výzkumný projekt může zanechat vědecké záznamy pro budoucí generace,“ řekl Kuida listu The Asahi Shimbun.

Hiroshi Kinoshita z Okayama Folklore Society, který projekt vymyslel, řekl, že mumie by mohla mít náboženský význam.

Legendy

„Japonské mořské panny mají legendu o nesmrtelnosti. Říká se, že když sníš maso mořské panny, nikdy nezemřeš. V mnoha částech Japonska existuje legenda, že žena omylem snědla maso mořské panny a žila 800 let.

„Tato legenda ‚Yao-Bikuni‘ je také zachována poblíž chrámu, kde byla nalezena mumie mořské panny.“

„Slyšel jsem, že někteří lidé, věřící v legendu, jedli šupiny mumií mořských panen.“

Ve věku Covid-19 by mořská panna mohla být také zlověstnou předzvěstí. Existuje totiž také legenda, že mořská panna předpověděla infekční nemoc,“ řekl Hiroshi.

Vedle mumie byl uložen historický dopis z roku 1903, zřejmě sepsaný bývalým majitelem, a vypráví o jeho původu.

V dopise stojí, že „Mořská panna byla chycena do sítě při chytání ryb v moři u prefektury Kochi“.

„Rybáři, kteří ji chytili, nevěděli, co to je a odvezli ji do Ósaky, kde ji prodali jako neobvyklou rybu.

„Moji předkové ji koupili a nechali si ji jako rodinný poklad.“

Zdroj: asahi.com