Tankery chráněné stíhačkami

Foto: U.S. Air Force photo by Master Sgt. Blake R. Borsic/Wikimedia

Rozhodnutí Američanů souvisí s událostmi ze začátku července, kdy se Íránci dvakrát pokusili zadržet tankery plující v mezinárodních vodách. Jednalo se o TRF Moss pod vlajkou Marshallových ostrovů a Richmond Voyager pod vlajkou Baham, píše WP Tech. V druhém případě Íránci dokonce stříleli směrem k tankeru ve snaze donutit ho zastavit. V obou případech byly pokusy o zastavení tankerů zmařeny rychlou reakcí torpédoborce typu USS McFaul Arleigh Burke, který operoval v oblasti.

Aby se podobným incidentům v budoucnu předešlo a aby mohli reagovat ještě rychleji, rozhodli se Američané vyslat do Perského zálivu letky úderných letounů A-10 a stíhaček F-16. Letouny letící rychlostí několika set kilometrů za hodinu se mohou dostat na místo akce mnohem rychleji než i ta nejrychlejší válečná loď. Kromě toho bude přítomnost stíhaček F-16 působit jako odstrašující prostředek, pokud by Írán hodlal podniknout agresivní akci ve vzdušné oblasti. Američané v této oblasti používají mimo jiné námořní hlídkové letouny P-8A Poseidon a bezpilotní letouny MQ-9 Reaper.

Letectvo a námořnictvo úzce spolupracují, aby zajistily, že oblast bude po celou dobu řádně střežena ze vzduchu i z moře a odradily tak Íránce od pokusů zastavit tankery, uvedl zástupce ministerstva obrany.

Díky zpravodajské práci a dobrým bilaterálním vztahům se zeměmi Perského zálivu mají Američané velmi dobré informace o tom, které tankery se v ohrožené oblasti nacházejí, jaký náklad převážejí, pod jakou vlajkou plují a kdo je vlastní. To jim umožňuje lépe předvídat, které z nich jsou nejzranitelnější vůči útoku, a poskytnout jim lepší ochranu. Zároveň Američané oficiálně přiznávají, že nebudou chránit všechny lodě, ale pouze ty, jejichž ochrana je v národním zájmu USA.

Použití útočných letounů A-10 k hlídkování na moři je neobvyklé. Letouny tohoto typu byly během studené války navrženy pro boj s obrněnými zbraněmi. Ve srovnání s jinými bojovými letouny jsou poměrně pomalé, létají v malé výšce, ale jsou pancéřované a konstruované tak, aby vydržely mnoho zásahů protiletadlovými zbraněmi. Ukazuje se však, že v letech 2012 až 2015 Američané testovali možnost použití A-10 proti malým námořním cílům, jako jsou kutry a poloplachetní čluny. Výsledky se ukázaly jako povzbudivé za předpokladu, že protivník nedisponuje vyspělými protiletadlovými zbraněmi.

Letoun A-10 může nést širokou škálu zbraní užitečných v boji proti malým plovoucím cílům. Patří mezi ně řada řízených i neřízených střel, včetně AGM-65 Maverick a laserem a televizí naváděných pum GBU-8, GBU-10, GBU-12, kazetových pum a palubního kanonu GAU-8/A. Jeho vysoká manévrovací schopnost v malé výšce může být velmi užitečná pro zjišťování potenciálních cílů.

F-16 je naproti tomu nejoblíbenějším západním víceúčelovým stíhacím letounem. Je mnohem rychlejší než A-10, protože dosahuje dvojnásobné rychlosti zvuku. Může nést širokou škálu řízených zbraní, které lze díky údajům získaným ze zaměřovacích zásobníků odpalovat na velké vzdálenosti. Zdá se však, že stíhačky byly do oblasti Hormuzského průlivu vyslány především jako odstrašující prostředek pro íránské letectvo. Mohou také plnit úkoly k ničení protiletadlové obrany. V roce 2019 íránská protivzdušná obrana sestřelila v oblasti Hormuzského průlivu americký bezpilotní průzkumný letoun RQ-4 Global Hawk.

V Perském zálivu byly rovněž nasazeny stíhací letouny F-35A Lightning II.

Foto: Kim Tunger/Unsplash

V současné době je íránské letectvo konglomerátem letadel západní a ruské výroby. Jeho součástí jsou mimo jiné letouny F-4 Phantom II, F-14 Tomcat a také MiG-29, Su-24 a Su-25. I přes sporný technický stav těchto letounů je velká část z nich aktivní. Kromě toho má Írán obdržet stíhačky Su-35 dodané z Ruska výměnou za bezpilotní letouny použité při útocích na Ukrajinu. Ty by mohly pro americké letouny představovat vážnou výzvu, ačkoli výcvik a zkušenosti amerických pilotů jim dávají značnou výhodu, stejně jako podpora válečných lodí systémem Aegis.

Ministerstvo obrany navíc 17. července oznámilo vyslání stíhaček F-35 do oblasti Hormuzského průlivu, které budou další posilou vzdušných sil pro případ aktivace íránského letectva nebo protivzdušné obrany. Díky vlastnostem stíhaček F-35 se sníženou schopností detekce mohou plnit úkoly i v případě, že v oblasti nepanuje vzdušná

• Aby lidem resetovali cirkadiánní hodiny, smíchali vědci do LED lampy oranžové a modré odstíny oblohy
• Vyhýbání se kondenzačním stopám klimatu (ne)pomůže
• Povaha světla může pomoci při hledání dokonalé elektřiny při fúzi

Ministerstvo obrany navíc 17. července oznámilo, že do oblasti Hormuzského průlivu budou vyslány stíhačky F-35. Půjde o další posilu vzdušných sil pro případ, že by se íránské letectvo nebo protivzdušná obrana aktivovaly. Díky vlastnostem letounů F-35 se sníženou schopností detekce mohou plnit úkoly i při absenci vzdušné nadvlády, včetně zejména schopnosti bojovat proti nepřátelské protiletadlové obraně. Rovněž žádná ze stíhaček ve výzbroji íránského letectva by pro F-35 nepředstavovala vážnou výzvu.

– Myslím, že naše přítomnost se stala velmi viditelnou a má odstrašující účinek. V příštích dnech uvidíme, zda je tento odstrašující účinek dostatečný,“ uvedl zástupce ministerstva obrany.

Nasazení amerických letounů se setkalo s reakcí Íránu. Představitelé obvinili USA ze snahy o destabilizaci regionu. Uvedli, že akce íránských sil na moři jsou pouze bojem proti pašování.