„Jaderná zima“ z konfliktu mezi USA a Ruskem by vyhladila 63% světové populace
Foto: geralt/PixabayVíce než 5 miliard lidí, zhruba 63 % současné světové populace, by zemřelo hladomorem v důsledku rozsáhlé jaderné války mezi Spojenými státy, Ruskem a jejich spojenci, odhalila nová studie. Podle výzkumníků by konflikt způsobil rozsáhlé požáry, které by mohly vyvrhnout až 165 milionů tun (150 milionů metrických tun) sazí do zemské atmosféry, což by vedlo k poklesu úrody v USA a Rusku vyvážejících potraviny, což by způsobilo propad celosvětové produkce jídla až o 90 %, napsal server Livescience.
Studie byla zveřejněna 15. srpna v časopise Nature Food. Je poslední za čtyři desetiletí přelomového výzkumu, který se pokusil načrtnout hrozbu jaderné války. Z přibližně 12 705 jaderných hlavic na světě má Rusko 5 977 a Spojené státy 5 428, podle nejnovější zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro mírový výzkum. Země s třetím největším počtem jaderných hlavic je Čína s 350. Indie a Pákistán jich má 160, respektive 165.
Jaderná válka v plném rozsahu „by vyvolala změnu klimatu, která nemá v historii lidstva obdoby,“ řekl na pondělní (15. srpna) tiskové konferenci spoluautor studie Alan Robock, profesor klimatické vědy z Rutgerské Univerzity v New Jersey. „V americko-ruské jaderné válce by jen v Indii a Pákistánu zemřelo více lidí [hladomorem] než v zemích, které ve skutečnosti mezi sebou bojují.“
Nejbezprostřednější účinky jakékoli jaderné války, alespoň pro ty, kdo jsou v cílovém městě, jsou všeobecně známé od svržení americké atomové bomby „Little Boy“ na japonské město Hirošima 6. srpna 1945. Jediná bomba zabila odhadem 140 000 lidí do pěti měsíců od jeho výbuchu a zničila nebo vážně poškodila více než 60 000 z přibližně 90 000 městských budov. Šest svědeckých výpovědí, které sestavil novinář John Hersey a publikoval v roce 1946, vypráví o okamžité zkáze útoku a jeho bezprostředních následcích. Za prvé, světlo bomby se objevilo jako oslepující, „bezhlučný“ záblesk jasný jako slunce, pak dorazila rázová vlna, která vrhala těla pod padající budovy. Stíny odpařených mrtvých byly vidět na zdech a ulicích. Přeživší, kteří byli explozi blízko vystaveni, se vynořili nazí, s kůží „odloupanou“ žárem výbuchu, aby se v ohromeném šoku potulovali zničeným městem.
Již ve stejném roce se objevily studie, které dokumentovaly utrpení, které následovalo po útoku. Oblast pokryl radioaktivní spad, vedlejší produkt jaderné štěpené reakce, která dala Little Boyovi jeho kataklyzmatickou sílu. V Hirošimě a Nagasaki, které bylo bombardováno o tři dny později, po léta přetrvával zvýšený výskyt rakoviny, šedého zákalu a dalších zdravotních stavů u přeživších, kteří byli blízko epicenter bomb.
Ale trvalo by ještě čtyři desetiletí, než by se vědci začali učit a diskutovat o nejsmrtelnějším a nejděsivějším výsledku i malé jaderné války: takzvané „jaderné zimě“. V tomto scénáři soudného dne by radioaktivní prach a kouř blokovaly významnou část slunečního světla. S klesajícími teplotami by mnoho světových plodin, udusaných šerem, uhynulo, což by způsobilo globální hladomor a vyhladilo miliardy lidí.
Aby bylo možné modelovat, jak tato apokalyptická událost ovlivní schopnost planety udržet život, výzkumníci vypočítali množství sazí, které by bylo generováno ze šesti potenciálních scénářů jaderné války. V rozmezí od pěti scénářů založených na „omezené“ válce mezi Indií a Pákistánem. Kašmírský region, který by vyprodukoval 5,5 milionů až 52 milionů tun (5 milionů až 47 milionů metrických tun) sazí v závislosti na rozsahu konfliktu, až po celosvětovou jadernou válku zahrnující USA a Rusko, která by vyvolala nespočet požárů zahalujících oblohu se 165 miliony tun (150 milionů metrických tun) sazí.
Množství sazí vědci zapojili do datového modelu komunitního zemského systému Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR), nástroje, který předpovídá a simuluje změny slunečního světla, teploty a srážek na Zemi. Tyto změny byly poté zapracovány do modelu komunity NCAR, který vědcům poskytl rozdělení podle jednotlivých zemí na dramatické snížení úrody kukuřice, rýže, sóji, pšenice a ryb, které by jaderná zima přinesla.
Za předpokladu, že se mezinárodní obchod zastaví a zbývající zdroje nebudou nahromaděny, vědci následně vypočítali, jak jaderná zima sníží celosvětově vyprodukované potraviny a také počet lidí, kteří v důsledku toho budou hladovět.
Vědci zjistili, že v nejhorším scénáři jaderné války mezi USA a Ruskem by teploty na zemském povrchu klesly až o 29 stupňů Fahrenheita (16 stupňů Celsia, tedy více než trojnásobek teplotního rozdílu mezi současností a poslední doby ledové) a že by zahynulo 5 miliard lidí. V nejextrémnější válce mezi Indií a Pákistánem by celosvětová produkce jídla mohla klesnout o 50 % a způsobit 2 miliardy úmrtí.
Nejhůře postiženými regiony by podle vědců byly země dovážející potraviny v Africe a na Středním východě. Austrálie a Nový Zéland by mezitím dopadly nejlépe, protože by se vyhnuli většině bomb svržených na severní polokouli a spoléhali by se na vlastní plodiny pšenice, které by mohly lépe růst v chladnějším klimatu.
„Důležité je vědět, jaké množství kouře se dostává do atmosféry,“ řekl spoluautor studie Owen B. Toon, profesor věd o atmosféře a oceánu, který spolupracoval s Carlem Saganem na projektu z roku 1983. Dokument, kterému se připisuje zavedení konceptu „jaderné zimy“ do veřejného povědomí, řekl Live Science. „Energie uvolněná z těchto požárů je 100 až 1000krát větší než energie uvolněná samotnými zbraněmi. Ve stratosféře neprší. Takže když se tam dostane tolik kouře, zůstane tam roky.“
Toon, Sagan a jejich spolupracovníci byli poprvé přitahováni k tématu jaderné zimy poté, co si všimli překvapivého odhalení o tom, co mohlo zabít dinosaury. V roce 1980 samostatný tým vědců objevil, že asteroid zasáhl mexický poloostrov Yucatán na konci období křídy, asi před 66 miliony let. Jak je dnes všeobecně známo, asteroid vyhladil neptačí dinosaury. Nebyla to však energie ze samotné srážky, která zabila přibližně 75% pozemských zvířat, včetně dinosaurů, byl to chladící oblak prachu a trosek, který náraz uvolnil.
Pomocí základních atmosférických modelů a satelitních dat Toon, Sagan a jejich kolegové aplikovali tento pohled na jaderné konflikty. Zjistili, že termonukleární války malého rozsahu, využívající pouhých 100 1megatunových jaderných hlavic, by mohly vyvolat dostatečné požáry, aby vyslaly do atmosféry silnou vrstvu uhlově černého kouře, což způsobilo, že teploty na pevnině ve velké části světa klesly na 5. na minus 13 F (minus 15 až minus 25 C) během jednoho nebo dvou týdnů. Předpovídali efekt ochlazení, který potrvá až dvě desetiletí. “ Nelze vyloučit možnost vyhynutí Homo sapiens,“ uzavřela jejich studie.
Sagan byl přitahován k otázkám dlouhodobého přežití lidstva díky jeho zájmu o Drakeovu rovnici, slavný vzorec, který umožňuje vědcům odhadnout potenciální počet inteligentních mimozemských civilizací žijících v Mléčné dráze, odhady provedené vynálezcem rovnice – astrofyzikem Frankem Drakem – naznačovaly, že počet vyspělých mimozemských civilizací okupujících naši galaxii by mohl být kdekoli mezi 20 až 50 miliony. To přimělo Sagana zamyslet se nad myšlenkou známou jako Fermiho paradox: Pokud tomu tak bylo, proč jsme se s nimi ještě nesetkali?
„Dospěl k závěru, že inteligentní civilizace nesmí vydržet příliš dlouho, protože se zničí jadernými zbraněmi,“ řekl Toon.
Zatímco celkové množství světových jaderných zbraní od konce studené války prodce pokleslu, počet zemí, které zbraně vlastní, se zvýšil a bilaterální mírové smlouvy mezi USA a Ruskem byly zrušeny ruským prezidentem Vladimirem Putinem a tehdejším prezidentem USA. Donald Trump pravděpodobně nebude obnoven během probíhající ruské invaze na Ukrajinu. Podle odhadu amerického ministerstva obrany by Čína mohla do konce desetiletí plánovat čtyřnásobné zvýšení svého jaderného arzenálu na více než 1000.
„Všechny jaderně vyzbrojené státy rozšiřují nebo modernizují své arzenály a většina z nich zostřuje jadernou rétoriku a roli, kterou jaderné zbraně hrají v jejich vojenských strategiích,“ napsal Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru ve své nejnovější výroční zprávě, která zveřejnila celosvětovou výroční zprávu. vojenské výdaje na rekordních 2,1 bilionu dolarů v roce 2021, což je sedmý rok nárůstu v řadě.
Nový výzkum zdůrazňuje potřebu zavázat se k dlouhodobým strategiím odzbrojení, které vymýtí jaderné zbraně z planety, napsali autoři nové studie.
„Pokud existují jaderné zbraně, lze je použít. A svět se už několikrát přiblížil jaderné válce,“ řekl Robock. „Zákaz jaderných zbraní je jediným dlouhodobým řešením. 5 let stará Smlouva OSN o zákazu jaderných zbraní [která zakazuje vývoj, testování, výrobu, hromadění, umístění, přenos, použití a hrozbu použití jaderných zbraní ] ratifikovalo 66 států, ale žádný z devíti jaderných států. Naše práce jasně ukazuje, že je čas, aby těchto devět států naslouchalo vědě a zbytku světa a podepsalo tuto smlouvu.“
Kromě toho má platnost současné smlouvy o omezení jaderných zbraní – nazvané New START – vypršet v roce 2026, řekl Tom Collina, ředitel politiky Plowshares Fund, nadace se sídlem v San Francisku, která podporuje iniciativy k zabránění šíření a používání jaderných zbraní. .
„Kromě vyřazení zbraní z pohotovosti a zavázání se pouze k druhému použití by obě strany měly pracovat na snížení jejich nadměrného arzenálu vyjednáním nové smlouvy, která nahradí smlouvu New START,“ řekl Collina Live Science.
Klíčovou zkouškou těchto politických překážek je tento měsíc 10. hodnotící konference Smlouvy o nešíření zbraní hromadného ničení. Delegáti se v současné době scházejí v sídle OSN v New Yorku, aby obnovili a rozšířili závazky týkající se nešíření jaderných zbraní a odzbrojení. Podle Asociace pro kontrolu zbrojení se však na konferenci zatím dosáhlo jen malého pokroku.
Zdroj: Livescience