Co když atmosféra na Zemi náhle zmizí? 

Foto: Mikkehouse/Pixabay

Atmosféra, jak ji známe, je ochranná vrstva plynů, které obklopují Zemi, píše Science ABC. Skládá se z řady plynů, včetně dusíku (78 %), kyslíku (21 %), argonu (0,93 %) a stop oxidu uhličitého, vodíku, helia a dalších vzácných plynů. Atmosféra se drží na místě nad planetou (stejně jako u jakéhokoli jiného nebeského tělesa s atmosférou) díky své gravitační síle, která ji udržuje přilnutou, ale co by se stalo, kdyby tato vrstva zmizela?

Vyčerpání atmosféry by bylo smrtelné nejen pro lidi, ale také pro většinu rostlin a zvířat na planetě. Ani létající tvorové by nebyli imunní vůči nebezpečím plynoucím z planety bez atmosféry.

Význam Atmosféry

Výhody atmosféry jsou příliš rozsáhlé na to, abychom je mohli vyjmenovat. Skutečnost, že na něm závisí většina života, jak ho známe, vypovídá mnohé o důležitosti atmosféry pro planetu. Kromě toho, že je atmosféra vydatným zdrojem kyslíku, tj. záchranným lanem většiny forem života na Zemi, působí také jako izolační vrstva, která nás chrání před škodlivým slunečním a jiným kosmickým zářením.

Co když atmosféra zmizí?

Protože tolik aspektů planety je spojeno s atmosférou, začněme tím, který je pro naše sobecké já nejrelevantnější.

Žádní lidé (a možná žádný život)

Tento hlavní problém by neměl být překvapením, protože lidé jsou absolutně a zcela závislí na kyslíku přítomném v atmosféře. Kdyby přestala existovat, nebyla by šance na naše přežití. Ptáte se proč? Když se nadechneme, naše bránice využívá tlakový rozdíl mezi vzduchem v našich plicích a vzduchem mimo tělo. Takže v podstatě nemůžeme inhalovat ve vakuu, což by byl případ bez atmosféry. Ani nasazení na respirátor by nás nezachránilo. Bylo by jen otázkou minut, než bude celé lidstvo vyhlazeno, pokud se pár šťastlivců nějak nedostane do ochranného skafandru se zásobou kyslíku.

Vyčerpání zemské atmosféry by bylo smrtelné nejen pro lidi, ale také pro většinu rostlin a zvířat na planetě. Pamatujte, že téměř všechny živé organismy potřebují k přežití kyslík – od nejmenších mravenců po největší modré velryby.

Létající tvorové by také nebyli imunní vůči nebezpečím plynoucím z planety bez atmosféry. Spolu s jakýmkoli létajícím letadlem a vzdušnými druhy by se zřítily na zemský povrch. Ptáci potřebují k letu tlak vzduchu a jsou schopni se ve vzduchu pohybovat tak, že vytvářejí tlakové rozdíly – stejně jako my, když plaveme pod vodou. Žádná atmosféra tedy neznamená, že žádný tvor nemůže létat.

Pokud jde o mořský život, mohli by svou smrt odložit o něco déle. Mořští tvorové se spoléhají na rozpuštěný kyslík, který by okamžitě nezmizel, kdyby atmosféra náhle zmizela. Jak však tvorové pokračují ve spotřebovávání rozpuštěného kyslíku, bylo by dosaženo bodu, kdy již není k dispozici žádný další rozpuštěný kyslík pro podporu existence mořského života.

Možná by mohlo existovat několik přeživších, kteří by mohli překonat všechny šance. Mikroskopické organismy, jako jsou chemosyntetické bakterie a tardigrady, mohou jen přežít, vzhledem k jejich relativně nízké závislosti na kyslíku pro přežití. Tardigrades jsou odolné organismy, které již prokázaly svou schopnost přežít ve vakuu vesmíru! Kromě těchto malinkých mikrobů by však přežití téměř každého jiného organismu bylo nemožné.

Foto: Anton Balazh/Shutterstock

Žádné oceány

Dalším důležitým prvkem pro existenci života po kyslíku je voda, které by také hrozilo, že zmizí, pokud by atmosféra přes noc zmizela.

Je to naše atmosféra, která blokuje tuny škodlivých paprsků ze slunce a chrání život na naší planetě před dopady škodlivého slunečního záření. Pokud by však atmosféra zmizela, nevznikl by atmosférický tlak, což by znamenalo, že bod varu vody výrazně poklesne. To by znamenalo, že by se voda v oceánu a dalších vodních útvarech začala vařit na páru. Předpokládá se, že náš soused Mars měl před několika miliardami let vodu a atmosféru. Jelikož však ztratil většinu atmosféry, je nyní pustou zemí se zanedbatelnou vodou v kapalné formě.

Foto: FelixMittermeier/Pixabay

Žádné mraky, žádný déšť

Malebná oblačnost, která se pohybuje po naší obloze, by také zmizela s odchodem atmosféry. Krásná „modrá“ obloha, kterou vidíte během dne, by už také nebyla modrá. Zčernalo by to. Obloha se jeví jako modrá, protože světlo vyzařované ze Slunce se při vstupu do naší atmosféry rozptyluje. Modrá barva, kterou vidíme na obloze, je způsobena tímto rozptylem světla. Také žádné mraky neznamenají žádný déšť. Určitě by vám chyběla nostalgie při vůni petrichoru nebo jen prosté potěšení z tance v dešti!

Žádný zvuk

Je jasné, že by se stalo mnoho bzučivých neštěstí, jako je zřícení letadel a ptáků, vaření vody a bolestivé umírání rostlin a zvířat v důsledku zmizení atmosféry. Všechny tyto groteskní události by se však staly bez hluku! Proč se ptáš? Zvuk potřebuje médium, ve kterém se může šířit, a nemůže cestovat ve vakuu. Takže by nebylo slyšet vůbec žádnou aktivitu, která by se na planetě odehrávala. Pokud bychom dokázali nějak přežít ve skafandru, mohli bychom cítit vibrace, ale zvuk by byl odhozenou entitou.

Divoké kolísání teplot

Dalším důsledkem slábnoucí atmosféry by byly divoké teplotní výkyvy. Vezměte si případ měsíce bez atmosféry. V podstatě se vaří při 253 stupních Fahrenheita na slunci a mrzne při -243 stupních Fahrenheita ve stínu. Podobně rozdíl mezi denními a nočními teplotami na Zemi bez atmosféry by byl drastický, pohyboval by se až několik set stupňů.

Asteroid Hammering

V jednom z našich článků jsme diskutovali o tom, jak Země v posledních několika stoletích utrpěla řadu zničujících asteroidů. Ve stejném článku jsme také diskutovali o tom, jak obrovské množství objektů v blízkosti Země představuje významné riziko pro planetu. Řada těchto malých objektů se každý rok řítí směrem k Zemi, ale díky naší ochranné atmosféře většina z nich shoří dříve, než skutečně dopadnou na zem. Bez atmosféry by se však všechny ty rychle létající kameny uvolnily a nemilosrdně vrazily do Země bez ochranné vrstvy, která by je zastavila.

Celkově vzato je Země závislá na své atmosféře, takže v našem vlastním a téměř všech ostatních formách života (kromě mikroorganismů závislých na anaerobním dýchání) je nejlepším zájmem udržet atmosféru zdravou, a co je důležitější, připoutat se k naší planetě!