titan | Svět2000

Naděje života na Titanu se opět zhroutily

12. 3. 2026 Iveta Mauci 0 komentářů 1 min read 78 Zobrazení Jupiterův měsích, obyvatelnost, titan, vesmír, voda

NASA Nové Vědecké objevy Vesmírné objevy

FOTO: Spekuluje se, že jezera kapalného metanu a etanu na Titanu jsou místy, kde by mohl existovat život, ale zdá se to nepravděpodobné. Zdroj obrázku: NASA

Titan, prozatím jediný měsíc v naší sluneční soustavě, který má hustou atmosféru. Celý vědecký svět k němu vzhlížel jako k možné budoucí planetě, která nejen že může skrývat důkazy o živých strukturách, ale také se věřilo, že by v budoucnu mohla přivítat nové lidstvo. Což je momentálně v ohrožení.

Jupiterův měsíc Titan je pravděpodobně nejbližší dochovaný protějšek naší rané Země. Středem pozornosti je již dlouho, protože zatím jako jediný mohl splňovat podmínky pro místo, kde by se mohl nacházet život. A i když se šance považuje za nízkou, NASA přesto k Titanu vysílá sondu. Jedním z důvodů je, že pořád doufá v možnost, že narazí na známky mimozemského života.

Nyní se možnost vzniku života na Titanu zdá být uzavřená. Díky pozemským experimentům, které vědci prováděli ohledně chování sloučenin. Zajímalo je, jak by se mohly chovat za podmínek, které jsou podobné těm, které se nacházení na Titanu.

A ano. Vědci sice nemůžou otestovat všechny možné chemické složení, které jsou důležité pro vznik života, ale vyvrácením jednoho takového, v který někteří lidé vkládali naděje.

Například tři prvky, které tvoří akrylonitril, je na Titanu hodně. Zástupce najdeme v atmosféře, kde byla detekována unikátní spektra této molekuly. Myšlenkou je, že v tekutých metanových jezerech tohoto měsíce by azotosomy mohly vytvářet bezpečné prostory pro komplexní chemii a zároveň absorbovat materiály z širšího prostředí a v případě potřeby likvidovat odpad.

Takže si znovu připomeňme, že si máme vážit tekuté vody na Zemi, protože možná opravdu neexistují žádné jiné alternativy.

Zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aed1426; https://www.science.org/doi/full/10.1126/sciadv.1700022, https://www.eurekalert.org/news-releases/1109811

Nově vyvinutý beton by mohl pomoci vyčistit vzduch

4. 7. 2023 Iveta Mauci 2 min read 523 Zobrazení betom, fotokatalytický beton, Jižní Korea, kvalita ovzduší, titan

Budoucnost Nové

Kvalitu ovzduší ve městech ovlivňuje především silniční doprava. Nebezpečné oxidy dusíku a pevné částice se do ovzduší dostávají z výfuků automobilů. Korejští vědci však našli řešení, které může pomoci vyčistit městské ovzduší, píše WP Tech. Je jím překvapivě beton, respektive určitý druh betonu.

Beton, který má schopnost čistit vzduch, není novým vynálezem. Byl představen již před několika lety. S čím však přišli vědci v Jižní Koreji, je speciální nátěr z oxidu titaničitého, který dokáže výrazně zlepšit kvalitu ovzduší.

Povlak na betonu

Tým inženýrů z Korejského institutu stavebního inženýrství a stavebních technologií (KICT) se rozhodl vytvořit fotokatalytický beton, jehož schopnost čistit vzduch od znečišťujících látek by byla založena na jeho vnější vrstvě. Tato vrstva byla vyrobena z oxidu titaničitého. Doposud již byly vyzkoušeny různé metody jeho aplikace.

V prvním pokusu bylo vyzkoušeno přidání roztoku obsahujícího oxid titaničitý do již naředěného cementu. Konečný výsledek však nebyl uspokojivý, protože to mělo negativní vliv na soudržnost tohoto materiálu. Při dalším pokusu byl použit předem upravený prach s oxidem titaničitým, který byl poté přidán do cementu, s nímž byl právě smíchán. Tentokrát se podařilo získat materiál s o něco nižší pórovitostí než při předchozím pokusu, což však směs stále oslabovalo.

Potřetí se inženýři rozhodli nanést vrstvu oxidu titaničitého přímo na beton pomocí spreje. Toto řešení nejenže nemělo nepříznivý vliv na pórovitost betonu, ale skutečně jej posílilo. A navíc umožnilo aplikovanému oxidu titaničitému přímo interagovat se vzdušnými nečistotami.

Jak může oxid titaničitý čistit vzduch?

Výše zmíněná vrstva oxidu titaničitého se „aktivuje“ slunečním světlem. V tomto okamžiku začne produkovat reaktivní formy kyslíku (ROS). Ty pak reagují se znečišťujícími látkami přítomnými ve vzduchu. To se týká například amoniaku nebo oxidů dusíku, které vypouštějí automobily. Tyto sloučeniny se rozkládají na chemické sloučeniny, které pro nás již nejsou škodlivé.

Korejští inženýři testovali svůj vylepšený beton v praxi. Umístili jej do silničního tunelu, kde bylo zapnuto umělé světlo, které aktivovalo vrchní vrstvu. Vylepšený beton pak nechali v tunelu 24 hodin. Po uplynutí této doby byla testována hladina škodlivin v ovzduší a ukázalo se, že v ovzduší je až o 18 % méně oxidů dusíku než před testem. A připomeňme, že například v tunelech, kterými projíždějí automobily, je vzduch kvůli přítomnosti výfukových plynů až tisíckrát více znečištěný než vzduch mimo tunel.

Nový typ betonu přeměnil oxidy dusíku na formu soli, kterou by v přírodních podmínkách mohl jednoduše odplavit déšť. V samotném tunelu se ovšem musela odstraňovat ručně.

Dalším krokem Korejců bude pokusit se zvýšit účinnost jimi vyvinuté vrstvy. Doufají totiž, že ji budou moci uvést na trh. Pokud by se takový vynález stal široce dostupným, mohl by výrazně změnit kvalitu ovzduší v mnoha městech, která se v současnosti s tímto problémem potýkají.

Popis a výsledky studie vyšly v časopise KSCE Journal of Civil and Environmental Engineering Research (DOI: 10.12652/Ksce.2022.42.2.0163).

Zdroj: IFLScience