12. 6. 2026

Mikroby v oceánech jsou připravené čelit klimatickým změnám

NovéObjevyOceán
dive, sea, nature, underwater, water, ocean, fishes, egypt, adventure, to travel, red sea, jellyfish, box jellyfishFoto: Ilustrační/Franziska_Stier/Pixabay

Příroda nám možná klepe na dveře, ale rozhodně nezahálí. Už teď se najdou jedinci, kteří se přizpůsobují budoucím podmínkám.

Čím teplejší voda, tím méně živin. Mikrob Nitrosopumilus maritimus se už těmto podmínkám asi dobře přizpůsobuje. Přibližně 30 % populace mořského mikrobiálního planktonu žijícího v oceánu, je na těchto mikrobech závislé. Ve světě mikrobiologie mají důležitou roli. Jejich přítomnost pohání chemické reakce, které podporují mořský život.

Vědci předpovídají, že tyto překvapivě přizpůsobivé archeje závislé na železe a oxidujícím amoniaku, budou mít v oceánech velmi důležitou roli při přetváření distribuce živin. Vlny veder a změny klimatu, které způsobují oteplení hlubokomořské vody, může nepředvídatelným způsobem narušit celý proces současné, křehké, chemicko/biologické rovnováhy všech oceánů.

Kultura Nitrosopumilus maritimusFoto: Fred Zwickyho/Tiskový zdroj EurekAlert
Foto: Výzkumná skupina vedená University of Illinois Urbana-Champaign předpovídá, že překvapivě přizpůsobivý druh mořských archeí bude hrát důležitou roli v přetváření biodiverzity v oceánech planety s ohledem na změny klimatu.

Nitrosopumilus maritimus a jemu příbuzní, vytvářejí přeměnu forem dusíku dostupného v mořské vodě a kontrolují růst mikrobiálního planktonu, tedy základu mořského potravního řetězce a pomáhají udržovat mořskou biodiverzitu. Dopady oteplování oceánů se můžou projevit až do hloubky 1kilometru nebo i více.

Dříve si vědci mysleli, že vody v hlubinách jsou většinou izolované od povrchového oteplování, ale je stále jasnější, že oteplování hlubin může změnit způsob, jakým tyto archea, nyní v hojném počtu, využívají železo na kterém jsou silně závislé a potenciálně ovlivnit dostupnost stopových kovů v hlubokém oceánu.

Wei Qin a profesor biologie a globálních změn z Univerzity Jižní Kalifornie David Hutchin, použili kontrolované experimenty s čistými stopovými kovy. Čistou kulturu Nitrosopumilus maritimus vystavili různým teplotám a koncentracím železa. Zjistili, že zvýšení teploty za podmínek omezeného obsahu železa snížilo u mikrobů potřebu železa a zvýšilo jejich fyziologickou účinnost, což dokazuje, že se mikroby dobře aklimatizují na stres z vyšších teplot a snížené dostupnosti železa.


Zdroje: Wei Qin, e-mail:  weiqin@illinois.edu, DOI: 10.1073/pnas.2531032123, Tisková kancelář univerzity v Illinois v Urbana-Champaign, https://www.eurekalert.org/news-releases/1119333

Mikroby přežívají na dezinfekčních prostředcích a dokonce se vyvíjejí

MedicínaNovéVýzkum
blue smoke in blue background

Nový výzkum ukázal, že městští mikrobi se vyvíjejí, aby odolávali dezinfekčním prostředkům, které používáme k jejich likvidaci. Také identifikoval nové kmeny, které byly dříve nalezené pouze v půdě antarktické pouště.

Po nedávné pandemii se používání dezinfekčních prostředků zvýšilo. Snahy o vytvoření sterilního městského prostředí ale selhávají.

Oblasti se zastavěnou plochou mají nízký obsah tradičních živin a základních zdrojů, které mikroby potřebují k přežití, takže mají jedinečný mikrobiom.

Používání čisticích a jiných uměle vyrobených produktů vytváří jedinečné prostředí, které vytváří selektivní tlaky na mikroby, kterým se musí přizpůsobit, nebo je odstranit. Mechanismy, kterými se mikroby přizpůsobují a přežívají ve vybudovaných prostředích, jsou ale špatně pochopené.

Nová studie publikovaná v časopise Microbiome identifikovala nové kmeny mikrobů, které se přizpůsobily využívání omezených zdrojů dostupných v městech a ukázala, že naše každodenní chování mění složení mikroorganismů ve vnitřním prostředí.

„Zastavěná prostředí nabízejí odlišné podmínky, které je odlišují od přirozených a uměle vytvořených stanovišť,“ říká doktorka Xinzhao Tongová, odborná asistentka liverpoolské univerzity Xi’an Jiaotong (XJTLU) v Číně a hlavní autorka studie.

Analýza genomického obsahu mikrobů

Vědci odebrali 738 vzorků z různých stavebních prostředí. Včetně metra, obytných domů, veřejných zařízení, přístavních mol a lidské kůže v Hongkongu. Poté použili metagenomické sekvenování, aby analyzovali genomický obsah mikrobů a pochopili, jak se přizpůsobili náročným městským podmínkám.

Tým identifikoval 363 dosud neidentifikovaných mikrobiálních kmenů, které žijí na naší kůži a v prostředí kolem nás. Některé genomy těchto kmenů obsahovaly geny pro metabolizaci uměle vyrobených produktů nalezených ve městech a jejich použití jako zdroje uhlíku a energie. To zahrnuje objev kmene Candidatus phylum Eremiobacterota, který byl dříve hlášený pouze v antarktické pouštní půdě.

Genom tohoto nového kmene Eremiobacterota mu umožňuje metabolizovat amonné ionty, které se nacházejí v čisticích prostředcích. Kmen má také geny pro alkohol a aldehyddehydrogenázy, které odbourávají zbytkový alkohol, který se nachází v běžných dezinfekčních prostředcích.

Mikroby, které mají vylepšené schopnosti využívat omezené zdroje a tolerovat produkty, jako jsou dezinfekční prostředky a kovy, překonávají neodolné kmeny, zvyšují jejich přežití a dokonce podporují evoluci v zastavěných prostředích. Pokud jsou patogenní, mohly by představovat zdravotní riziko.

Tým identifikoval 11 unikátních, dříve necharakterizovaných kmenů Micrococcus luteus, typicky nepatogenních, ale schopných způsobit oportunní infekce u imunokompromitovaných jedinců.

„Otázka jejich přizpůsobení našemu chování se stává obzvláště kritickou v klinických prostředích, kde nemocnice slouží jako horké body pro různé patogeny, které způsobují infekce získané v nemocnicích (HAI). HAI představují významnou hrozbu, zejména na jednotkách intenzivní péče, kde úmrtnost může dosáhnout až 30 %,“ řekla doktorka Tongová.

Foto: Složený obrázek: Jonathan Bailey, National Human Genome Research Institute, NIH/Tiskový zdroj EurekAlert
Projekt Human Microbiome, který zahájila NIH v roce 2007, poskytl první pohled na mikrobiální rozmanitost zdravých lidí a zkoumá možné vztahy mezi konkrétními lidskými nemocemi a mikrobiomem. Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Streptococcus (kredit: Tom Schmidt); mikrobiální biofilm smíšených druhů z lidského těla (kredit: A. Earl, Broad Institute/MIT); Bacillus (kredit: Tom Schmid); Malassezia lopophilis (kredit: JH, CDC).

Patescibacteria jsou považováné za parazitické

Vědci také charakterizovali dva nové kmeny Patescibacteria, známé jako „nanobakterie“, protože mají malé genomy, které neobsahují mnoho genů pro produkci vlastních zdrojů.

Některé kmeny Patescibacteria jsou považované za parazitické, protože se spoléhají na bakteriální hostitele, kteří jim dodávají živiny. V této studii však vědci zjistili, že jeden z kmenů nanobakterií, získaný z lidské kůže, obsahuje geny pro biosyntézu karotenoidů a ubichinonu.

Tyto antioxidační sloučeniny jsou pro člověka životně důležité, zejména karotenoidy. Obvykle je získáváme prostřednictvím naší stravy, což naznačuje možný vzájemný vztah mezi bakteriemi a námi jako jejich hostiteli.

Toto vylepšené porozumění mikrobiálním metabolickým funkcím v městských prostředích pomáhá vyvíjet strategie k vytvoření zdravého vnitřního ekosystému mikrobů, se kterým můžeme žít.

Tým nyní zkoumá přenos a vývoj rezistence u patogenních mikrobů na jednotkách intenzivní péče, které jsou vystavené přísným a rozsáhlým dezinfekčním postupům. Doufají, že zlepší postupy kontroly infekcí a zvýší bezpečnost klinického prostředí pro zdravotníky a pacienty.

Zdroj: EurekAlert, Microbiom, Xi’an Jiaotong – univerzita Liverpool (XJTLU)


Warning: Undefined array key "sssp-ad-overlay-priority" in /data/web/virtuals/326454/virtual/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 276