Mlhovina připomínající mořský útes odhaluje planoucí hvězdokupy
Foto: Fototéka pro profesionály © 2025 ESA – Evropská kosmická agenturaSnímek ukazuje, jak mladé energické a hmotné hvězdy osvětlují a formují své rodiště silnými větry a spalujícím ultrafialovým zářením.
Snímek dostal název „Kosmický útes“ díky tomu, že mlhoviny připomínají podmořský svět. Třpytivým středem mlhoviny NGC 2014 je seskupení jasných mohutných hvězd, z nichž každá je 10 až 20krát hmotnější než Slunce.
Na fotografii je vidět obří rudá mlhovina (NGC 2014) a její menší modrý soused (NGC 2020). Obě jsou součástí rozsáhlé oblasti, kde se rodí hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu, satelitní galaxii Mléčné dráhy, která je od Země vzdálená 163 000 světelných let.
Ultrafialové záření z hvězd zahřívá okolní hustý plyn. Hmotné hvězdy také uvolňují prudké větry plné nabitých částic, které odpalují plyn s nižší hustotou a vytvářejí bublinovité struktury viditelné vpravo. A právě ty astronomům připomínají mořské korály.
Silné hvězdné větry vanoucí z hvězd tlačí plyn a prach na hustší levou stranu mlhoviny, kde se hromadí a vytvářejí řadu tmavých hřebenů zalitých hvězdným světlem.
V modré oblasti NGC 2014 záři kyslík, který byl díky záření ultrafialového světla zahřátý na téměř 20 000 stupňů Fahrenheita. Za to chladnější červený plyn naznačuje přítomnost vodíku a dusíku.
Naproti tomu zdánlivě izolovaná modrá mlhovina vlevo dole (NGC 2020) byla vytvořena osamělou mamutí hvězdou 200 000krát jasnější než Slunce. Modrý plyn byl hvězdou vyvržen během série erupcí, během nichž ztratila část svého vnějšího obalu hmoty.
Zajímavosti:
Snímek pořízený Hubblovým dalekohledem Wide Field Camera 3 připomíná 30 let působení observatoře obíhající kolem Země. Do vesmíru byl vypuštěný 24. dubna 1990. Za tu dobu provedl více než 1,4 milionu pozorování téměř 47 000 nebeských objektů. Bylo provedeno více než 900 000 pozorování a během své 30leté existence teleskop nasbíral více než 175 000 cest kolem naší planety, což je zhruba asi 7 miliard kolometrů. Pozorování přinesla téměř 164 terabajtů dat, která jsou k dispozici současným i budoucím generacím výzkumníků.
Zdroj: Fototéka pro profesionály © 2025 ESA – Evropská kosmická agentura

Foto: eli007/Pixabay