Pondělí, 26 února, 2024
NovéParanormalTOP 10Všechny článkyZáhady

Okřídlení démoni s červenýma očima, nebo mimozemská rasa nad Brooklynem

V té době nemohly informace co do rychlosti šíření konkurovat rychlosti světla, takže se dalo jen těžko očekávat, že poznámka zveřejněná v amerických novinách inspiruje Evropana k tomu, aby do příštího rána vyprávěl o setkání s okřídlenými muži, píše Svět poznání. Každé takové setkání se stalo místní senzací.

Přelet nad Brooklynem

První zmínka o okřídlených mužích v novosvětském tisku pochází z 18. září 1877. Tehdy jistý pan W. X. Smith uveřejnil v novinách krátký zápis, v němž popsal své setkání s okřídleným mužem. Autor materiálu upozornil čtenáře na skutečnost, že se nesetkal s velkým ptákem, ale s člověkem s křídly. Tento létající tvor po následující tři roky často navštěvoval Brooklyn a dělal vzdušné piruety nad hlavami rekreantů na Coney Islandu. Samozřejmě si nemůžeme být stoprocentně jisti, že okřídlený muž nenavštívil Brooklyn před rokem 1877. Je možné, že očití svědci (pokud ovšem takoví existovali) o takovém setkání raději mlčeli, aby nepřitahovali pozornost. To pan Smith se popularity nebál. Ne každý je tak statečný….

Ve stejném vydání The New York Times byl 12. září 1880 zveřejněn další materiál o okřídlených lidech. Noviny jako by shrnovaly výsledky mnohaletých setkání s okřídleným mužem – „vidělo ho mnoho důvěryhodných osob“. Létající tvor podle popisů očitých svědků manévroval ve výšce asi tří set metrů, tu a tam mával křídly (něčím připomínala křídla netopýra) a dělal pohyby připomínající plavce. Někteří svědci měli větší štěstí – kromě obrovských křídel mu mohli vidět i do tváře. V jejich vyprávění je bohužel jen málo konkrétních údajů. Tvář okřídleného muže měla strnulý a odhodlaný výraz a postava byla černá, zřetelně vystupující proti jasné modré obloze.

Vyprávění očitých svědků, zveřejňovaná se záviděníhodnou pravidelností v místním tisku, probudila ve skepticích neodolatelnou touhu najít pro takový úkaz logické vysvětlení. Někteří z nich spekulovali, že očití svědci se prostě setkali s kluzáky. Pravda, tehdejší létající stroje nemohly ohromit svými schopnostmi. Jednak jejich let do víceméně slušné vzdálenosti byl možný pouze z kopce. A za druhé, všechny modely kluzáků na konci předminulého století měly pevná křídla. Nakonec všechny příběhy zůstaly bez vědeckého vysvětlení. Je možné, že právě zprávy v tisku se staly zdrojem inspirace pro ty, kteří přišli s Batmanem.

Hon na lovce

Zprávami o setkáních s okřídlenými lidmi se hemžil nejen americký tisk, ale i serióznější a autoritativnější zdroje informací. Například archivy amerického letectva, věnované UFO. Mezi mnoha dokumenty potvrzujícími přítomnost UFO a jejich zájem o americký národ, které se hosté z jiných planet nestydí ukázat (stačí si vzpomenout na kultovní seriál Akta X), najdete i záznamy kontaktů s okřídlenými lidmi. Ve zprávě Williama S. Lamba se uvádí, že 22. února 1922 v pět hodin ráno lovil poblíž Hubbellu v Nebrasce muž. William vyprávěl, že lov byl téměř okamžitě zapomenut – Američan se sám málem stal loveckou trofejí.

Lamb uslyšel vysoký zvuk, po kterém spatřil velký tmavý objekt letící nad jeho hlavou a trup zakrývající hvězdy. Poté americký lovec spatřil „velkolepé létající stvoření“, které se rozhodlo přistát (vypadalo jako letadlo) a zanechalo stopy ve sněhu. Lambovi se podařilo číhat za obrovským stromem a tvor si ho nevšiml. Podle Lambova vlastního ujištění byl okřídlenec vysoký téměř 2,5 metru. Tvor s křídly prošel kolem stromu, za kterým se Lamb ukrýval, a poté zmizel. Lovec se snažil mimozemšťana dohonit a sledoval stopu, kterou zanechával ve sněhu. Lambovi se nepodařilo návštěvníka dohonit. Dobře viditelná stopa se náhle přerušila. Jako varianta – okřídleného muže prostě přestala bavit chůze, a tak se rozhodl využít křídla k jejich přímému účelu a jednoduše vzlétl. Příběhy podobné tomu, v němž se ocitl Lamb, se začaly stávat poměrně často.

Nezapomenutelné rande

Patnáctý listopad 1966, pozdní večer. Dva mladé páry, Scarbury a Malette z Point Pleasant v USA, cestovaly autem po předměstí a hledaly své přátele. Okolí je temné a opuštěné. V okolí stojí několik obytných domů, jejichž obyvatelé tvrdě spí, aniž by tušili, jaké historické události se v jejich blízkosti odehrávají.

Za volantem vozu seděl onoho památného večera osmnáctiletý Roger Scarbury. Hledání přátel zavedlo mladé muže do staré továrny. Když projížděli kolem otevřené brány, Linda, řidičova manželka, najednou něco uviděla. Ostatní cestující v autě se rychle podívali stejným směrem. Uviděli dva jasně červené kruhy o průměru asi 5 cm, vzdálené od sebe asi 15 cm. Roger prudce zabrzdil. Světla se náhle oddělila od budovy a začala se pohybovat směrem k autu. Bylo to jasné – směrem k přátelům se pohybovalo obrovské stvoření s červenýma očima.

Roger Scarbury později popsal tvora následovně: „Obrysově se podobalo člověku, ale bylo mnohem větší. Vysoké asi 210 centimetrů. A mělo to velká křídla složená za zády.“ Roger se jako první probral z omámení, zrychlil a auto najelo na silnici vedoucí k dálnici. Přímo před sebou, na malém kopci, mladí Američané spatřili dalšího takového tvora.

Veřejnost se o incidentu dozvěděla hned druhý den ráno. Šerif města svolal tiskovou konferenci, na níž čtveřice vyprávěla, co předchozí noci potkala. Jeden z místních novinářů okřídleného muže nazval „krtčím mužem“.

K podobnému incidentu došlo 27. listopadu téhož roku poblíž města New Haven v Západní Virginii. V neděli ráno se osmnáctiletá dívka vracela autem z kostela. Když projížděla kolem opuštěných trávníků místního golfového klubu, objevila se z boku velká šedá postava. Tvor byl v obrysech podobný člověku, ale mnohem větší – nejméně dva a půl metru vysoký. V dívčině paměti nezůstala výška tvora, ale jeho oči – velké, kulaté, divoké, zuřivě planoucí rudým ohněm. Dívka přiznala, že se bála, ale stále se do těch očí dívala. Bylo to, jako by ji hypnotizovaly. Najednou se za zády toho tvora rozvinul pár křídel (rozpětí křídel – asi 3 metry). Humanoidní postava se pomalu a tiše vznesla kolmo vzhůru. Takový vzlet se nepodobal vzletu žádného známého zvířete, takže domněnka, že se dívka setkala s létajícím dinosaurem, kterému se podařilo přežít po změně klimatu, okamžitě padla. Tvor během letu nemával křídly a jeho rudé oči se stále upřeně dívaly na dívku. Mladé dámě se na okamžik podařilo vymanit se z omámení. Okamžitě sešlápla plynový pedál až na podlahu, což jí umožnilo odpoutat se od okřídleného tvora.

Návštěvníci z paralelního světa

Zpráv o setkáních s okřídlenými lidmi přibývalo. Vzniklo mnoho studií o okřídlených lidech založených na výpovědích očitých svědků. A tak americký ufolog John Kiel upozornil na to, o čem se vyprávění zmiňovala jen tak mimochodem. Často zjevení létajících mimozemšťanů předcházel výskyt „velkého tělesa“, které zakrývalo hvězdy. Jako příklad Kiel uvedl popis události, k níž došlo ve Velké Británii 16. listopadu 1969. Čtyři chlapci se vraceli domů z večírku po klidné venkovské silnici poblíž Sandling Parku (Kent). Sedmnáctiletý John Flaxton jako první spatřil neobvykle zářící „hvězdu“ letící přímo nad jejich hlavami. Hvězda klesala stále níž a níž. Když se teenageři pohnuli, pohnula se i záhadná hvězda, a když se chlapci zastavili, zastavila se i ona. Jednou během „cesty“ hvězda zmizela za stromy u silnice. Po chvíli náhle z křoví vylétla obrovská černá postava. „Vyletět“ byla dobrá pointa. Postava byla velká jako člověk. Neobvyklé bylo, že tato osoba měla křídla jako netopýr.

To naznačovalo, že okřídlení lidé nemohou být výsledkem mutace, což znamenalo, že povaha jejich původu byla zjevně mimozemská. Někde poblíž se s okřídlenými lidmi vždy nacházelo jejich „plavidlo“, které vytvářelo stín a zakrývalo denní světlo nebo hvězdy.

I zde se však názory vědců rozcházejí. S tím, že okřídlení lidé jsou na naší planetě přímo z vesmíru, mnozí nesouhlasí. John Kiel patří k těm odborníkům na studium UFO, kteří se domnívají, že létající talíře a neobvyklá stvoření se na Zemi objevují z vesmíru. Podle Kiela vstupují do našeho světa z paralelní dimenze, která leží mimo lidské vnímání.

Na temné straně

Pokud jde o podstatu původu okřídlených tvorů, existuje také teologická teorie. Například pastor Billy Rainwater je přesvědčen, že strašlivé okřídlené bytosti jsou démoni pekla a jejich výskyt slouží jako předzvěst nějakých strašlivých událostí. Rainwater musel svůj názor brzy opustit, protože k žádným globálním kataklyzmatům nedošlo.

Ke studiu okřídlených lidí přispěli také kryptozoologové. Tvory s křídly podobnými netopýrům navrhují zařadit do stejné kategorie jako Yettiho. Podle jejich názoru nejsou lidé jedinými zástupci inteligentních bytostí na Zemi. Fakta, o která by se badatelé mohli opřít, však kromě zpráv očitých svědků jednoduše neexistují. V tomto ohledu má Yetti mnohem větší štěstí. Důkazů o jeho pozemském původu (i když ne zrovna nezpochybnitelných) je stále podstatně více.