12/02/2025

Mravenci začali pěstovat houby před 66 mil. lety díky asteroidu, který vyhubil dinosaury

NovéPříroda/FaunaVěda
Foto: Don Parsons / Tiskový zdroj EurekAlert
Mravenčí dělník vzácného druhu Mycetophylax asper na své houbové zahradě, pěstující houby sesbírané v Santa Catarině v Brazílii, v roce 2014.

Zemědělství existovalo už miliony let předtím, než lidé začali pěstovat vlastní plodiny. Ve skutečnosti si několik živočichů pěstovalo vlastní potravu dávno předtím, než se vyvinuli lidé.

Podle nové studie začaly kolonie mravenců pěstovat houby ve chvíli, když Zemi před 66 miliony lety zasáhl asteroid. Tento dopad způsobil globální masové vymírání, ale také vytvořil ideální podmínky vyhovující houbám. Houby začali pěstovat inovativní mravenci a vytvořili evoluční partnerství, které se před 27 miliony lety ještě více propojilo a trvá dodnes.

Vědci shromáždili a analyzovali rozsáhlou genetickou databázi. Našli některé houbové plodiny, které se před více než 27 miliony lety spoléhaly výhradně na mravence.

Vědci ze Smithsonianského Národního přírodovědeckého muzea, analyzovali genetická data ze stovek druhů hub a mravenců, aby vytvořili podrobné evoluční stromy. Porovnání těchto stromů umožnilo vědcům vytvořit evoluční časovou osu mravenčího zemědělství a určit, kdy mravenci poprvé začali pěstovat houby.

Mravenčí zemědělci

Téměř 250 různých druhů mravenců v Americe a Karibiku se živí houbami. Vědci rozdělili tyto mravence do čtyř zemědělských systémů na základě jejich pěstitelských strategií. Lesní mravenci patří mezi ty, kteří praktikují nejpokročilejší strategii, známou jako vyšší zemědělství. Tito mravenci sbírají kousky čerstvé vegetace, aby poskytli obživu svým houbám, které zase pěstují potravu pro mravence zvanou gongylidia. Tato houba mimo kolonie mravenců již přirozeně neexistuje. Tato potrava pomáhá pohánět složité kolonie lesních mravenců, které mohou čítat miliony jedinců.

Tým použil vzorky k sekvenování genetických dat pro 475 různých druhů hub (z nichž 288 pěstují mravenci) a 276 různých druhů mravenců, kdy 208 z nich pěstuje houby. Je to největší genetický soubor dat o mravencích pěstujících houby. To umožnilo vědcům vytvořit evoluční stromy těchto dvou skupin. Porovnání divokých druhů hub s jejich kultivovanými příbuznými pomohlo vědcům určit, kdy mravenci začali využívat určité houby.

Data odhalila, že mravenci a houby jsou propletené již 66 milionů let. To je přibližně od doby, kdy na konci křídového období zasáhl Zemi asteroid. Tato kataklyzmatická srážka naplnila atmosféru prachem a úlomky, které blokovaly slunce a na léta bránily fotosyntéze. Výsledné masové vymírání vyhladilo v té době zhruba polovinu všech rostlinných druhů na Zemi.

Pro houby však byla tato katastrofa přínosem. Tyto organismy se množily, když spotřebovávaly spoustu mrtvého rostlinného materiálu povalujícího zem.

„Mravenci domestikovali tyto houby stejným způsobem, jakým lidé domestikovali plodiny,“ řekl Schultz.

Entomolog Ted Schultz , kurátor mravenců v Smithsonian's National Museum of Natural History a hlavní autor nového článku, na výpravě za sběrem mravenců do pohoří Acarai v jižní Guyaně v říjnu 2006.Foto: Jeffrey Sosa-Calvo/Tiskový zdroj EurekAlert
Entomolog Ted Schultz, kurátor mravenců v Smithsonianském Národnímpřírodovědeckém muzeu historie a hlavní autor nového článku, na výpravě za sběrem mravenců do pohoří Acarai v jižní Guyaně v říjnu 2006.

Doktor Schultz strávil 35 let studiem evolučního vztahu mezi mravenci a houbami. Provedl více než 30 expedic do lokalit ve Střední a Jižní Americe, aby pozoroval tuto interakci ve volné přírodě. Ve své laboratoři v muzeu choval kolonie lesních mravenců a dalších mravenců pěstujících houby. V průběhu let Schultz a kolegové shromáždili tisíce genetických vzorků z celých tropů.

Zdroj: EurekAlert, Science, Národní přírodovědecké muzeum, Wikipedia