Kdo byli Nefilové: Děsiví padlí obři, o kterých se píše v Bibli?

Foto: FernandoSimpson/Pixabay

Lidé tvrdili, že našli pozůstatky Nephilimů, i když se samozřejmě mýlí, píše IFL Science. Bible je plná nemožných událostí a postav. Od malomocenství, které se léčí dotykem a ne antibiotiky, až po mluvícího hada prodávajícího jablka, který nabízí zakázané ovoce. Jedním z obzvlášť podivných příběhů, o němž lidé tvrdí (samozřejmě neprávem), že je podložen archeologickými důkazy, je příběh o „nefilimech“: skupině obrů, kteří jsou podle svatých textů údajně synové andělů nebo Boha.

Nefilimové jsou v knize Genesis popsáni jako „mocní muži“, ale v Numeri jsou popsáni výslovně tak, že my, obyčejní lidé, vypadáme ve srovnání s nimi jako malí tvorové.

„A tu jsme spatřili Nefilim (syny Anákovy),“ stojí v pasáži v číslech, „a připadali jsme si jako kobylky, a tak jsme jim připadali my.“ A tak jsme se jim zdáli být podobní.

Nefilim jsou obšírněji popsáni v knize Henochově, textu, který je údajně dílem Noemova dědečka. Kniha popisuje skupinu padlých andělů, kteří se rozhodli zůstat na Zemi, než se zkřížili s lidmi a vytvořili Nefilim.

„A otěhotněly a porodily veliké obry, jejichž výška byla tři tisíce ellů [3429 metrů],“ píše se v textu, „kteří pohltili všechna lidská nabytí. A když už je lidé nemohli uživit, obři se obrátili proti nim a pohltili lidstvo. Začali hřešit proti ptákům, zvířatům, plazům a rybám, požírali si navzájem maso a pili krev.“ (s. 1).

Lidé si tyto pasáže vykládají tak, že znamenají několik věcí, včetně toho, že se padlí andělé pářili s „dcerami lidí“, čímž vznikly nadpřirozené bytosti pojmenované Nefilim. Jiní tvrdili, že padlí andělé před souloží pouze posedli lidi a vytvořili stejnou skupinu. Jiní se domnívají, že jde o skupinu normálních lidí nebo padlých lidí.

Skupina každopádně nemá mnoho příznivců a svědkové Jehovovi ji mimo jiné označují za „tyrany“, kteří „naplnili svět násilím“. Ačkoli některé náboženské skupiny (které vykládají Bibli doslovně) se domnívají, že Nefilové nebyli vyhlazeni při velké potopě kvůli tomu, že byli příliš vysocí, většina si myslí, že Zemi pohlcenou vodou nepřežilo nic jiného než Noemova archa.

To však nebrání lidem, aby věřili, že našli pozůstatky nefilů. V roce 1577 byla ve Švýcarsku nalezena sbírka kostí, které byly považovány za kosti obra.

Kostra „podle výpočtu učeného lékaře Piatera nepřesahovala 19 stop [5,8 metru]“, uvádí se v popisu neuspokojivě krátkého nefilima. O několik set let později, v roce 1786, si německý přírodovědec Johann Friedrich Blumenbach uvědomil, že kostra je ve skutečnosti kostrou mamuta.

„Obři, kteří kdysi sténali pod vodami,“ napsal massachusettský puritán Cotton Mather o zkamenělinách jednoho takového druhu nalezených v roce 1705 v Albany ve státě New York, „jsou nyní pod zemí a jejich mrtvé kosti jsou živým důkazem Mojžíšovy historie.“

Ukázalo se, že tyto kosti pocházejí z mastodonta. Pojďme k věci: Nefilim, jak jsou líčeni jako obři, nemohou existovat ve skutečném životě, ať už před potopou nebo po ní.

Jak si můžeme být jisti, že nefilim, jak jsou zobrazováni jako obři, neexistovali? No, v první řadě je samozřejmě důkazní břemeno na každém, kdo tvrdí, že jsou skuteční, aneb „mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy“, jak to vyjádřil Carl Sagan. Kostry, z nichž se vyklubou mamuti, to nesplňují.

Za všechno může zákon čtvercové krychle, který říká, že s rostoucí velikostí jakéhokoli předmětu (ať už je to krychle nebo účetní jednotka) roste jeho objem rychleji než povrch. Plocha roste úměrně čtverci své velikosti, zatímco objem se zvětšuje úměrně krychli své velikosti.

Při zvětšování člověka se tedy náš objem dramaticky zvětšuje v poměru k naší velikosti, zatímco průřez našich svalů a kostí je čtvercový. Řekněme, že jste 18 metrů vysocí, což je desetinásobek výšky dvoumetrového člověka, a vaše tělo by muselo unést stonásobný objem.

Krychlový palec kosti unese 8 600 kilogramů, což je hodně, ale při výšce 180 metrů by musel unést hodně přes 250 047 kilogramů (za předpokladu, že měříme na 63 kilogramů neboli 10 kamenů, což je průměrná váha člověka).