Co způsobuje polární záře? Podivné atmosférické jevy

Foto: Pexels/Pixabay

Polární záře, the aurora borealis, na severní polokouli a aurora australis na jižní polokouli, jsou brilantní přírodní úkazy, které lze vidět na večerní obloze. Zejména ve vyšších zeměpisných šířkách. Na rozdíl od jiných jevů noční oblohy, jako jsou meteory a komety, jsou polární záře atmosférické jevy, ale co je způsobuje?

Přestože se polární záře objevují v atmosféře, jsou výsledkem mimozemských sil, tvrdí zdroj Britannica. Tyto síly však nejsou nijak zvlášť cizí. Sluneční koróna, neboli jasně zářící okolí slunce, je nejvzdálenější oblast sluneční atmosféry sestávající z plazmatu (horký ionizovaný plyn). Poháněný slunečním větrem, částicový tok protonů a elektronů), pryč od Slunce. 

Některé z těchto vysokoenergetických částic narážejí na magnetické pole Země a následují magnetické siločáry dolů do zemské atmosféry na severním a jižním magnetickém pólu.

Foto: 12019/ Pixabay

Atmosféru Země tvoří převážně dusík a kyslík. Jakmile sluneční částice dosáhnou zemské atmosféry, srazí se s atomy dusíku a kyslíku. Odtrhnou se jejich elektrony a zanechají ionty v excitovaných stavech. Tyto ionty vysílají záření o různých vlnových délkách a vytvářejí charakteristické barvy. Srážky slunečních částic s kyslíkem vytvářejí červené nebo zelené světlo. Srážky s dusíkem vytvářejí zelené a fialové světlo.

Během období nízké sluneční aktivity, které jsou často spojovány s obdobími, kdy má Slunce méně slunečních skvrn, je ze Slunce vyzařováno méně těchto vysokoenergetických částic. A třpytivé vrstvy barev, které charakterizují polární zóny Země, se posouvají k pólům. 

Když je Slunce aktivnější a z povrchu Slunce vytéká větší množství plazmatu, dostává se do zemské atmosféry více částic a polární záře občas zasahují do středních zeměpisných šířek. Například polární záře byla spatřena i ve Spojených státech, jižně pod 40° zeměpisné šířky. Polární záře se typicky vyskytují ve výškách asi 100 km, mohou se však vyskytovat kdekoli mezi 80 a 250 km nad zemským povrchem.

Zdroj: Enciklopedia Britannica