Co říkají vědci o mimozemském původu života v meteoritu Orgei

Foto: Willgard / Pixabay

Názory vědců na původ zkamenělých bakterií a řas nalezených v meteoritu Orgei, který spadl na Zemi v 19. století, se různí. Specialisté ze Spojeného ústavu pro jaderný výzkum předpokládali, že jak samotný meteorit, tak mikroorganismy v něm nalezené jsou mimozemského původu. Odhady odborníků potvrzuje fakt, že ve zkamenělých pozůstatcích nejsou žádné sloučeniny, které se zachovaly tisíce let po rozpadu DNA a RNA.

Známý americký astrobiolog Richard Hoover si je jistý, že mikroorganismy by se ve vzorku nemohly množit bez přítomnosti vody, která by zase zničila meteorit. Řada odborníků je však k těmto argumentům skeptická: naznačují, že bakterie a řasy se do meteoritu dostaly již na Zemi, píše server russian.rt.com.

Jedním ze způsobů, jak se dozvědět o možné existenci mimozemského života, je studovat meteority, které spadly na Zemi. Tvrdí to Společný ústav jaderných výzkumů (SÚJV). Tam odborníci studují zkamenělé zbytky mikroorganismů nalezených v meteoritu Orgei.

V únoru 2022 vědci shrnuli výsledky studie a předložili řadu důkazů ve prospěch mimozemského původu stop života v kosmickém vzorku. JINR si je jistý, že tyto mikroorganismy pocházejí mimo naši planetu. Ne všichni kolegové z vědecké komunity však s tímto hodnocením souhlasí.

Připomeňme, že zmíněný meteorit vstoupil do zemské atmosféry na obloze nad Francií v roce 1864 a během letu explodoval. Většina úlomků dopadla poblíž vesnice Orgei. Nebeské těleso bylo následně odborníky klasifikováno jako uhlíkatý chondrit – kamenný meteorit s vysokým obsahem uhlíku a těkavých složek (voda, síra, vzácné plyny).

Foto: FRANCOIS-GUILLOT

Pomocí skenovacího mikroskopu se vědcům z SÚJV podařilo v meteoritu odhalit vláknité a kokoidní bakterie, ale i rozsivky a prasinofyty a další zkamenělé mikroorganismy.

Jak již dříve agentuře TASS řekl jeden z autorů studie, mladší výzkumník z JINR Anton Ryumin, mezi organickými látkami nalezenými v meteoritu Orgei je jedna, která se nachází v pozemských sedimentárních horninách. Verze o pozemském původu tohoto meteoritu, podle které mohl být kdysi ze Země vyražen pádem asteroidu a v roce 1864 se jednoduše vrátit na naši planetu, se však nepotvrdila. Izotopové složení vzorku ukazuje, že není ani pozemského, ani měsíčního původu.

„Například v Orhei je velké množství struktur, které svou morfologií odpovídají bakteriím a eukaryotickým řasám, jejich hustota je velmi vysoká: na 1 metr krychlový. mm látky – od 1,5 do 2 tisíc kusů. V takovém počtu už po pádu růst nemohly. Na místě havárie byly odebrány vzorky půdy, ale nic takového se nenašlo,“ citovala agentura TASS Ryumina.

Mezi nalezenými bakteriemi byly nalezeny i fosilizované magnetotaktiky – mikroorganismy, které mohly vzniknout pouze na předmětu s magnetickým polem a vodou. Vědci nazývají magnetotaxí schopnost některých bakterií žijících ve vodním prostředí pohybovat se po siločarách magnetického pole Země nebo magnetu.

Vedoucí oddělení astrobiologie Laboratoře radiační biologie v SÚJV, akademik Ruské akademie věd Alexej Rozanov si je jistý, že výše zmíněné nálezy dokazují existenci mimozemského života. V rozhovoru s RT vědec připomněl, že bakterie jsou schopny vydržet vesmírné podmínky a blízko k nim jsou již vysoce organizované jednobuněčné organismy, protistové, jejichž pozůstatky se také nacházejí v meteoritech spolu s fosilizovanými zelenými řasami.

„Život se může pohybovat ve vesmíru, neexistují pro to žádné vážné překážky,“ poznamenal akademik.

Vědec vyjádřil přesvědčení, že dříve nebo později se na Marsu najdou primitivní mikroorganismy. A to ne na povrchu planety, ale pod ní.

„Takové předpoklady byly vysloveny opakovaně. A odborníci, kteří se problematikou vážně zabývají, už nepochybují, že život nevznikl na Zemi. Protože pro vznik života stačí RNA dostat se do správného prostředí. Například v montmorillonitu – to je taková hlína. Bylo objeveno ve vesmíru, takže neexistují žádné překážky pro vznik života ve vesmíru dříve, než k němu došlo na Zemi,“ zdůraznil Rozanov.

Foto: © Wiley Online Library

Vědci tvrdí, že mikroorganismy nebyly zavedeny do meteoritu poté, co spadl na Zemi. Důkazem této hypotézy je nepřítomnost organických dusíkatých sloučenin, které jsou součástí DNA a RNA – cytosinu a thyminu. Například u cytosinu je poločas rozpadu asi 17 tisíc let při 0 °C. Nepřítomnost thyminu a cytosinu v Orgea tedy naznačuje, že materiál meteoritu „nebyl kontaminován moderními žijícími nebo nedávno zemřelými pozemskými mikroorganismy,“ vysvětlují vědci.

S tímto názorem však nesouhlasí vedoucí katedry biologické evoluce Biologické fakulty Moskevské státní univerzity, profesor Ruské akademie věd, paleontolog Alexander Markov. V rozhovoru pro RT expert zdůraznil, že datování přítomností dusíkatých sloučenin ve vzorcích není nejspolehlivější metodou použitelnou zdaleka na jakýkoli objekt.

„Navíc: jak oni (autoři konceptu mimozemského původu mikroorganismů. – RT ) měří elementární složení tohoto meteoritu? Takovou funkci má rastrovací elektronový mikroskop – stanovení elementárního složení. Tato technika má ale mnohá úskalí, například je velmi snadné na povrch vzorku místo elementárního složení malého, pro vás zajímavého předmětu, omylem dostat složení horniny, která je pod ní. A v důsledku toho bude pozemské znečištění mylně považováno za něco „původního“ meteoritu,“ upřesnil Markov.

Podle vědce se zatím na mimozemských objektech nenašly žádné prokázané stopy života. Bylo možné detekovat pouze organické látky abiogenního původu – organické látky, které se tvoří ve vesmíru bez účasti živých bytostí. Takové látky se nacházejí v kometách a meteoritech.

Antropocentrický přístup

Verzi o mimozemském původu mikroorganismů nalezených v meteoritu Orgei obhajuje i americký astrobiolog Richard Hoover. Expert dlouhá léta pracoval pro NASA, vedl oddělení astrobiologie v George Marshall Space Flight Center. Nyní vědec pracuje v leteckém muzeu US Space & Rocket Center v Alabamě.

V článku publikovaném v roce 2011 Hoover poznamenal, že ačkoli mnoho ze sinic nalezených ve stopách meteoritů je odolných vůči vysychání, stále nejsou schopny se v tomto stavu množit. Zároveň se meteorit Orgei po pádu na Zemi nemohl nacházet ve vodním prostředí. Chemické složení vzorku je takové, že voda by jednoduše zničila jeho strukturu.

Foto: Luminas_Art / Pixabay

„Po příchodu meteoritů na Zemi nebylo možné tyto kameny ponořit do kapalné vody nezbytné pro růst moderních sinic, jinak by byly zničeny. Je jasně vidět, že mnoho vláken zobrazených na snímcích je zapuštěno do matrice meteoritového kamene. Vlákna sinic nalezená v těchto meteoritech se proto po příchodu meteoritů na Zemi nemohla vyvinout,“ shrnuje Hoover ve svém článku.

„Po příchodu meteoritů na Zemi nebylo možné tyto kameny ponořit do kapalné vody nezbytné pro růst moderních sinic, jinak by byly zničeny. Je jasně vidět, že mnoho vláken zobrazených na snímcích je zapuštěno do matrice meteoritového kamene. Vlákna sinic nalezená v těchto meteoritech se proto po příchodu meteoritů na Zemi nemohla vyvinout,“ shrnuje Hoover ve svém článku.

S tímto výkladem přitom řada odborníků nesouhlasí. Jak poznamenal Alexander Markov, poté, co byly v meteoritu Orgei nalezeny fosilie připomínající biologické pozůstatky, byla otázka jejich původu diskutována ve vážných vědeckých časopisech. Vědci však rychle dospěli k závěru, že tyto objekty pronikly meteoritem poté, co dopadly na Zemi.

„Vědecká diskuse tím skončila, ačkoli někteří odborníci ve Spojených státech a Rusku se tímto tématem stali fascinovaní a věří v cizí povahu těchto struktur,“ řekl Markov.

Zdroj: russian.rt.com