Neurovědci vytvořili dekodér nálady, který dokáže měřit depresi

Foto: Ilustrační foto/Baylorova lékařská fakulta

Vědci implantovali 14 elektrod do mozku dobrovolníků s depresí. Jeden říká, že mu to zachránilo život

Johnův život se navždy změnil, když se rozešel s přítelkyní. Rozchod ho poslal do sestupné spirály a vedl k jeho první depresivní epizodě v 27 letech. „Nejdřív je to jen extrémní smutek… pak začnete přicházet o spánek,“ říká Jan, který mluvil pod podmínkou anonymity. Vyvinula se u něj ochromující úzkost a zažil záchvaty paniky a temných myšlenek, které ho nakonec přivedly k pokusu o ukončení svého vlastního života, píše MT Technology Reviu.

Léky Johnovi nezabraly. Říká, že vyzkoušel téměř všechna antidepresiva, antipsychotika a sedativa. A zatímco elektrokonvulzivní terapie – léčba, která dodává elektrickou stimulaci na jednu nebo obě strany hlavy člověka – nakonec ho vytáhla z jeho první depresivní epizody, ale nedotkla se symptomů jeho druhé epizody, která začala asi o pět let později.

Ale jako součást klinické studie John těžil z experimentální léčby, která zahrnuje vkládání elektrod hluboko do mozku, aby dodávaly pravidelné pulzy elektřiny. Hluboká mozková stimulace se již používá k léčbě závažných případů epilepsie a několika pohybových poruch, jako je Parkinsonova choroba. Deprese je ale složitější – částečně proto, že stále úplně nerozumíme tomu, co se děje v mozku, když k ní dojde.

„Deprese je komplexní onemocnění,“ říká Patricio Riva Posse, neurolog z Emory School of Medicine v Atlantě ve státě Georgia, který nebyl zapojen do studie. „Není to jako snažit se napravit jeden třes – existuje celá řada příznaků.“ Patří mezi ně špatná nálada, sebevražedné sklony, neschopnost prožívat potěšení a změny motivace, spánku a chuti k jídlu.

Lékaři používají elektřinu k léčbě mozkových poruch, včetně deprese, po celá desetiletí a některé studie zjistily, že elektrody umístěné hluboko v mozku mohou některé lidi vytrhnout z jejich symptomů. Ale výsledky se liší. Neurovědci doufají, že když získají lepší představu o tom, co se děje v mozku lidí s příznaky, jako je Janův, mohou léčbu zefektivnit.

Jan je jedním z pěti lidí, kteří se v rámci klinické studie dobrovolně nechali vyšetřit mozek. Na začátku roku 2020 si nechal do mozku implantovat celkem 14 elektrod. Devět dní pobýval v nemocnici s vyčnívajícími kabely omotanými kolem hlavy, zatímco neurovědci sledovali, jak jeho mozková aktivita koreluje s jeho náladou.

Vědci, kteří stojí za studií tvrdí, že vyvinuli „dekodér nálady“. Jde o způsob, jak zjistit, jak se někdo cítí, pouhým pohledem na mozkovou aktivitu. Vědci doufají, že pomocí dekodéru budou schopni změřit, jak vážná je deprese člověka, a přesněji zacílit, kam jsou elektrody umístěny, aby optimalizovali účinek na pacientovu náladu. Zatím analyzovali výsledky tří dobrovolníků.