Vědci z Kalifornie vypěstovali imunitní buňky určené k boji proti rakovině přímo v těle
Foto: Phylum/vytvoženo pomocí AI/PixabayLymfatické uzliny jsou považované za řídící centra našeho imunitního systému. Když tělo bojuje s infekcí, často otékají a ztuhnou.
Vědci se stále častěji snaží nalézt co nejšetrnější metody, jak bojovat s infekcemi. Obzvláště s takovými, které nakonec vedou k rakovině. I když stále není jasné, proč některé vznikají nádory či typy rakoviny vznikají, svět medicíny se proto zaměřuje především na ty oblasti, kdy tělo již bojuje s nádory.
Tým vědců z Kalifornské univerzity v Berkeley nyní zjistil, že tato mechanická změna může pomáhat imunitnímu systému v boji proti nemocem. Své objevy chtějí vést k vytvoření nové metody, která by „pěstovala“ imunitní buňky, které by maximalizovaly schopnost ničit rakovinné buňky a zároveň tak omezili vedlejší účinky.
Vědci zkoumali, jak imunitní buňky reagují na různá mechanická prostředí. T-buňky, neboli lymfocyty, proto vystavili hydrogelům s různou tuhostí. Ty měly napodobit povrch přirozené lymfatické uzliny. Při testování schopností imunitních buněk bojovat proti rakovině vědci zjistili, že buňky aktivované na tuhých materiálech byly účinnější při ničení cílových rakovinných buněk, zatímco buňky aktivované na měkčích materiálech byly přesnější zabijáci.
Zjištění naznačují, že ztuhnutí lymfatických uzlin je způsob, jak aktivovat imunitní buňky, aby agresivně reagovaly na závažné infekce nebo hrozby. Rovněž jsme prokázali, že přístup založený na ‚mírné aktivaci‘ nám může pomoci vytvořit T-buňky, které zasáhnou správný cíl, a pouze ten správný cíl, s menším počtem vedlejších účinků,“ uvedla Delcassianová.
Podle Delcassianové se terapie T-buňkami a CAR-T-buňkami v současné době vyrábějí s využitím přístupu „tuhé aktivace“. Tyto imunitní buňky můžou být někdy příliš agresivní a napadat buňky mimo cílovou skupinu, což u pacientů způsobuje hyperzánět a další vedlejší účinky. Navíc, zatímco při léčbě rakoviny jsou superagresivní T-buňky žádoucí, při léčbě autoimunitních onemocnění mohou stav pacienta zhoršit.
Pomocí tohoto systému nyní můžou vědci vyrábět imunitní buňky s lépe kontrolovanými úrovněmi aktivace. Díky tomu budou terapie pomocí T buněk a CAR-T buněk vhodné pro širší spektrum onemocnění a u pacientů můžou omezit nežádoucí vedlejší účinky.
Zdroj: Derfogail Delcassianová, odborná asistentka bioinženýrství a hlavní řešitelka studie; https://vcresearch.berkeley.edu/news/researchers-grow-targeted-cancer-fighting-immune-cells
Kromě Delcassianové jsou spoluautory této studie Niroshan Anandasivam, Rabia Ali, Lordean Gustinvil a Matthew J. Rosenwasser, všichni z Katedry bioinženýrství Kalifornské univerzity v Berkeley a Iain Dunlop z Katedry materiálových věd Imperial College v Londýně.
