nerosty

Foto: urikyo33/Pixabay

Ušlechtilé prvky mají vzhledem ke svým vlastnostem tendenci hromadit se spíše v jádrech planet, na nichž se vyskytují, píše WP Tech. Z tohoto důvodu je jejich velký výskyt v zemském plášti pro vědce překvapivý. Jedním z možných řešení této situace je hypotéza, že Země byla ve své rané historii bombardována zbytky planetozymů….. Počkejte chvíli… planeto-co?

Vědci z Yaleovy univerzity a Jihozápadního výzkumného institutu se dělí o své nejnovější poznatky, které mohou přispět k příběhu o tom, jak se zlato dostalo na naši planetu. Podle jejich zjištění se zlato, platina a další vzácné kovy, které v současnosti získáváme ze zemského pláště, dostaly na Zemi s kosmickým návštěvníkem, kterým muselo být velké nebeské těleso, přinejmenším o velikosti Měsíce, které narazilo na povrch proto-Země. Tento závěr však nevysvětlil mechanismus absorpce těchto prvků zemským pláštěm.

Apokalyptická srážka proto-Země

Jaké jsou tedy výše zmíněné planetozymy? Jedná se o malá nebeská tělesa tvořená pevnou hmotou, která jsou ranými formami planet, jež kolem sebe pouze hromadí hmotu z okolních oblaků prachu a trosek. Stručně řečeno, jsou to planety v některém z nejranějších stádií svého vzniku. Takový planetární zárodek se tedy kdysi srazil se Zemí, která, ačkoli byla ještě velmi mladá, již dosáhla velikosti a hustoty, které ji kvalifikovaly jako kamennou planetu.

Před miliardami let za sebou taková kolize zanechala těžké prvky, které se obvykle nacházejí v jádrech planet jako drahé kovy. Planetesimála jako raná forma planety sestává prakticky ze samotného jádra, které již obsahuje velká ložiska ušlechtilých prvků. Takto se tyto kovy dostaly na ranou Zemi, ale právě okamžik, kdy dorazily, je rozhodující pro to, jak jsou dnes jejich ložiska rozmístěna v zemském plášti.

Absorpční hypotéza

Pokud by ke srážce došlo ve velmi rané fázi formování naší planety, těžké prvky by pravděpodobně docela rychle propadly vrstvami roztavené horniny do jádra. V současnosti však máme co do činění s ložisky kovů, která se nacházejí v mělkých kapsách uvnitř zemského pláště, mnohem blíže k povrchu, než by vědci očekávali.

Díky rozsáhlé analýze dynamiky dopadu se vědci zaměřili na tenkou „přechodovou“ oblast zemského pláště. Zde se mělčí část pláště roztaví a hlubší část pláště zůstane pevná. Tato vrstva je zásadní pro zachycování kovů a jejich distribuci po povrchu pláště. Pokud je teorie pravdivá, tento proces neskončil vznikem Země, ale stále pokračuje a je vysvětlením mnoha geofyzikálních anomálií, které jsou v současnosti pozorovány.

Zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abc7394