Světově první vypracovaný „index kybernetické kriminality“ řadí země podle úrovně hrozby
Po třech letech intenzivního výzkumu sestavil mezinárodní tým výzkumníků vůbec první „Světový index kybernetické kriminality“, který identifikuje klíčová celosvětová ohniska seřazením nejvýznamnějších zdrojů kybernetické kriminality na národní úrovni. Index, který byl zveřejněn v časopise PLOS ONE, ukazuje, že domovem největší hrozby kyberzločinců je relativně malý počet zemí. Na prvním místě žebříčku je Rusko, následované Ukrajinou, Čínou, USA, Nigérií a Rumunskem. Česká republika je na čtyřicátém místě.
Spoluautorka studie, Dr. Miranda Bruceová z Oxfordské univerzity a UNSW Canberra, uvedla, že studie umožní veřejnému a soukromému sektoru zaměřit své zdroje na klíčová centra počítačové kriminality a věnovat méně času a finančních prostředků na protiopatření proti počítačové kriminalitě v zemích, kde se problém nevyskytuje a nebo není tak významný.
“Nyní rozumíme hlouběji geografii kybernetické kriminality a tomu, jak se různé země specializují na různé typy kybernetické kriminality.”
Údaje, které jsou základem indexu, byly shromážděny prostřednictvím průzkumu mezi 92 předními odborníky na kyberkriminalitu z celého světa, kteří se podílejí na shromažďování zpravodajských informací a vyšetřování kybernetické kriminality. Průzkum požádal odborníky, aby zvážili pět hlavních kategorií kybernetické kriminality*, nominovali země, které považují za nejvýznamnější zdroje každého z těchto typů kybernetické kriminality a poté seřadili každou zemi podle dopadu, profesionality a technických dovedností mezi kyberzločinci.
Spoluautor docent Jonathan Lusthaus z katedry sociologie Oxfordské univerzity a Oxfordské školy globálních a oblastních studií uvedl, že počítačová kriminalita je do značné míry neviditelným fenoménem, protože pachatelé často maskují svou fyzickou polohu tím, že se skrývají za falešné profily a technické ochrany.
„Vzhledem k nezákonné a anonymní povaze jejich aktivit nelze kyberzločince snadno identifikovat, nebo je spolehlivě prozkoumat. Aktivně se skrývají. Pokud se pokusíte použít technická data k zmapování jejich polohy, také neuspějete, protože kyberzločinci odrážejí své útoky na internetovou infrastrukturu po celém světě. Nejlepší způsob, jak si musíme udělat obrázek o tom, kde se tito pachatelé skutečně nacházejí, je prozkoumat ty, jejichž úkolem je tyto lidi sledovat,“ řekl doktor Lusthaus.
„Doufáme, že studii rozšíříme, abychom mohli určit, zda národní charakteristiky, jako je dosažené vzdělání, penetrace internetu, HDP nebo míra korupce, souvisí s kyberkriminalitou. Mnoho lidí si myslí, že počítačová kriminalita je globální a proměnlivá, ale tato studie podporuje názor, že podobně jako formy organizovaného zločinu je zasazena do konkrétních kontextů,“ řekl profesor Varese.
Studie „Mapping the global geography of cybercrime with the World Cybercrime Index“ byla zveřejněna v časopise PLOS ONE v 19:00 BST / 14:00 ET Středa 10. dubna na adrese: https://journals.plos.org/plosone/ article?id=10.1371/journal.pone.0297312, pod licencí CC BY 4.0 DEED
*Pět hlavních kategorií kybernetické kriminality hodnocených ve studii bylo:
1. Technické produkty/služby (např. kódování malwaru, přístup k botnetu, přístup ke kompromitovaným systémům, výroba nástrojů).
2. Útoky a vydírání (např. útoky denial-of-service, ransomware).
3. Krádež dat/identity (např. hacking, phishing, kompromitace účtu, kreditní karty).
4. Podvody (např. podvody s poplatky předem, kompromitace obchodních e-mailů, podvody v online aukci).
5. Vyplácení peněz/praní špinavých peněz (např. podvody s kreditními kartami, peněžní muly, nelegální platformy virtuálních měn).