Sopka Kilauea si zdřímla, nyní chrlí sklo

Foto: © United States Geological Survey

Sopka Kilauea je jednou z nejaktivnějších sopek na světě. Havajané snášejí její erupce prakticky čtyřicet let a měsíční přestávka byla dost dlouhá. Těžko se však dalo očekávat, že tentokrát dá lidem pořádně zabrat, píše WP Tech. Havajské sopky jsou nezbytné. Jejich erupce drží tamní ostrovy nad vodou a sopka Kilauea se v tomto ohledu obzvlášť zasloužila. Ta je v erupci prakticky čtyřicet let.

Obyvatele Velkého havajského ostrova, kteří se sopkou Kilauea sousedí, proto nijak zvlášť nepřekvapilo, když v červnové noci opět vybuchla. Její předchozí erupce začala v lednu a trvala tři měsíce. Erupce tedy slibovala rutinní průběh, ale změnila se ve vzdušné peklo.

Podle americké geologické služby (USGS), která situaci monitoruje, se současná erupce omezuje na kráter na vrcholu Kilauea. Láva má teplotu přesahující 1 000 stupňů Celsia, což v tamních podmínkách napomáhá vzniku tornád.

Takový jev může rozžhavené úlomky erupce přenést na značné vzdálenosti, ale sopka Kilauea si po sobě dokáže uklidit. Nasává víry do nitra kráteru a činila tak již v prvních dnech své aktivity. Tento týden se situace změnila.

Sopečný smog se zahřál. Erupci sopky Kilauea začala doprovázet vysoká hladina sopečného smogu. Ten se může šířit po větru a je nebezpečnou znečišťující látkou. V jeho suspenzi se nacházejí takzvané Peleho vlasy. Jsou pojmenovány po havajské bohyni ohně a sopek a mají ničivou sílu s velkým dosahem.

„Představte si, že vdechujete drobné kousky skla. Přesně takové jsou Peleho vlasy. Dokážou zapálit a podráždit vše, s čím přijdou do styku.“ Don Swanson, geolog z Havajské vulkánové observatoře.

Příčinou jejich výskytu jsou plynové bubliny v lávě. Když vytékají na její povrch, ochlazují se a vytvářejí jakési skleněné jehly. Přenášeny větrem zůstávají velmi horké a představují nebezpečí pro lidi a zvířata. Mohou také kontaminovat zdroje pitné vody a způsobit požáry.