Největší digitální vesmírný fotoaparát na světě je dokončen
Jeho 3200 megapixelů nám umožní fotografovat vesmír jako nikdy předtím. Snímky budou tak podrobné, že by dokázaly rozeznat golfový míček ze vzdálenosti asi 25 kilometrů a přitom pokrýt pás oblohy sedmkrát širší než Měsíc v úplňku.
Kamera Legacy Survey of Space and Time (LSST) je nyní dokončena. Podle IFL Science, brzy poputuje na observatoř Vera C. Rubin, kde poskytne neuvěřitelný nový pohled na jižní oblohu a pomůže nám lépe odpovědět na základní otázky o povaze temné hmoty a temné energie.
Kamera LSST je technický zázrak. Má 3200 megapixelů a váží 3000 kilogramů. Obrazy vytvářené kamerou jsou tak velké, že k jejich správnému zobrazení by bylo zapotřebí 378 4K televizorů s ultravysokým rozlišením v mřížce, aby je správně promítly.
„S dokončením jedinečné kamery LSST na SLAC a její bezprostřední integrací se zbytkem systémů observatoře Rubin v Chile brzy začneme produkovat největší film všech dob a nejinformativnější mapu noční oblohy, která kdy byla sestavena,“ uvedli v prohlášení profesor Rubin, konstruktér observatoře a Željko Ivezić z univerzity ve Washingtonu.
Samotný fotoaparát má dva objektivy. První z nich má průměr 1,5 metru, což z něj dělá vůbec největší čočku, která byla pro takový účel zkonstruována. Druhý je široký 90 centimetrů, což také není zrovna málo. Oba jsou navrženy na zakázku a druhý slouží k utěsnění ohniskové roviny čočky, která je udržována ve vakuu.
Ohnisková rovina je tepajícím srdcem fotoaparátu. Skládá se z 201 CCD snímačů, podobných těm, které najdete v běžném digitálním fotoaparátu, ale ty jsou vyráběny na zakázku. Každý pixel je široký 10 mikronů a ohnisková rovina je tak plochá, že se jeho povrch neliší o více než jednu desetinu šířky lidského vlasu.
„Jeho snímky jsou tak podrobné, že by dokázaly rozeznat golfový míček ze vzdálenosti asi 25 kilometrů a přitom pokrýt pás oblohy sedmkrát širší než Měsíc v úplňku. Tyto snímky s miliardami hvězd a galaxií pomohou odhalit tajemství vesmíru,“ řekl profesor SLAC a zástupce ředitele observatoře Rubin a vedoucí kamerového programu Aaron Roodman.
Observatoř Rubin bude studovat, jak se galaxie a kupy galaxií měnily v průběhu miliard let, a poskytne tak pohled na vývoj galaxií a distribuci temné hmoty. Bude měřit supernovy a poskytne pohled na rozpínání vesmíru a jeho příčinu: temnou energii. Pomůže také studovat sluneční soustavu tím, že zaznamená dosud neviděné asteroidy.
První snímek pro observatoř se očekává v lednu 2025.