NASA učinila bizarní objev na Venuši a tvrdí, že planeta může být „pomačkaná“ a „deformovaná“
Podle šokující studie se vědci domnívají, že Venuše může mít „deformovaný“ vnější plášť. Vědci z Nasa se domnívají, že vulkány v oblastech zvaných koróny na Venuši by mohly způsobovat, že planeta ztrácí teplo, píše TheSUN. Výzkum také poskytuje pohled na to, jak mohly mít planety jako Země dynamický povrch ještě před vytvořením tektonických desek.
Laboratoř tryskového pohonu NASA (JPL) vysvětluje: „Země a Venuše jsou kamenné planety přibližně stejné velikosti a stejného chemického složení hornin, takže by měly ztrácet své vnitřní teplo do vesmíru přibližně stejnou rychlostí.
Jak své teplo ztrácí Země, je dobře známo, ale mechanismus tepelného toku Venuše byl záhadou. „Studie, která využívá tři desetiletí stará data z mise NASA Magellan, se nově podívala na to, jak se Venuše ochlazuje a zjistila, že odpověď mohou poskytnout tenké oblasti nejsvrchnější vrstvy planety.“
Studie se zabývala pozorováními koróny Venuše, která sonda Magellan provedla na počátku 90. let 20. století.
Po provedení nových měření korón viditelných na snímcích ze sondy Magellan dospěli vědci k závěru, že tyto oblasti se zpravidla nacházejí v místech, kde je litosféra planety nejtenčí a nejaktivnější.
„Tak dlouho jsme se utvrzovali v představě, že litosféra Venuše je stagnující a tlustá, ale náš pohled se nyní vyvíjí,“ řekla Suzanne Smrekar, vedoucí vědecká pracovnice JPL v jižní Kalifornii, která vedla studii publikovanou v časopise Nature Geoscience.
Vědci se zaměřili na 65 dosud neprozkoumaných korón, které mají průměr až několik set kilometrů. Aby mohli vypočítat tloušťku litosféry, která je obklopuje, změřili hloubku příkopů a hřbetů kolem každé korony. Zjistili, že hřbety jsou od sebe vzdáleny více v oblastech, kde je litosféra pružnější neboli elastická.
Pomocí počítačového modelu ohybu pružné litosféry zjistili, že litosféra kolem každé korony je v průměru silná asi 7 mil – mnohem tenčí, než naznačovaly předchozí studie.
Odhaduje se, že v těchto oblastech je tepelný tok větší, než je průměr Země, což naznačuje, že koróny jsou geologicky aktivní.
Suzanne Smrekar říká: „Ačkoli Venuše nemá tektoniku pozemského typu, zdá se, že tyto oblasti tenké litosféry umožňují únik značného množství tepla, podobně jako oblasti, kde se na dně Země tvoří nové tektonické desky.
„Zajímavé je, že Venuše nám poskytuje okno do minulosti, které nám pomůže lépe pochopit, jak mohla Země vypadat před více než 2,5 miliardami let. Nachází se ve stavu, který se předpokládá předtím, než se na planetě vytvoří tektonické desky.“
VERITAS naváže tam, kde Magellan skončil a vylepší data této mise, která mají nízké rozlišení a jsou zatížena velkou chybou.
Mise, jejíž start je plánován na deset let, bude využívat nejmodernější radar se syntetickou aperturou k vytvoření 3D globálních map a spektrometr pro blízkou infračervenou oblast, aby zjistila, z čeho se skládá povrch.
VERITAS bude rovněž měřit gravitační pole planety, aby určil strukturu jejího nitra. Přístroje společně doplní historii minulých a současných geologických procesů na planetě.
„VERITAS bude orbitálním geologem, který bude schopen přesně určit, kde se tyto aktivní oblasti nacházejí, a lépe vyřešit lokální změny v tloušťce litosféry. Dokonce budeme schopni zachytit litosféru v okamžiku její deformace,“ řekl Smrekar.
„Zjistíme, zda vulkanismus skutečně způsobuje, že litosféra je natolik ‚křehká‘, že ztrácí tolik tepla jako Země, nebo zda má Venuše v zásobě ještě další záhady.“