Jak by mohl kryonický postup umožnit nesmrtelnost a jak by to vypadalo

Foto: geralt / Pixabay

Teoretici alternativní budoucnosti, tzv. futurologové, včetně některých lékařů, se hlásí k trochu bizarním praktikám. To vše jen proto, aby zjistili, zda je možné zachovat kus svého já pro nekonečnou budoucnost. A tak se dobrovolně po své smrti stávají pokusnými laboratorními vzorky.

A tak nejen že souhlasí, ale dokonce na vlastní žádost usilují o to, aby jim po smrti byla oddělena hlava od těla a poté zmrazen mozek. Co se děje s mozkem v láhvi už jsme psali, ale co se stane s jejich myslí bez těla?

V prosinci 2014 zemřel na rakovinu slinivky Dr. Stephen Coles. Profesor Kalifornské univerzity, který se zabýval stárnutím, se rozhodl pro posmrtnou kryokonzervaci. Coles žil v Los Angeles. Ale když cítil, že je na sklonku života, rozhodl se nastoupit do hospicové péče ve Scottsdale v Arizoně. Jeho důvod byl jasný. Mohl tak být nablízku týmu lékařů, kteří mu po smrti vyjmou mozek a zmrazí ho pro „možnou“ budoucí obnovu.

Ve chvíli, kdy byl Coles prohlášen za mrtvého, tým neprodleně dorazil k jeho lůžku. Obnovili jeho dýchání a krevní oběh pomocí srdečně-plicního resuscitátoru, mechanického zařízení používaného při urgentním zákroku k resuscitaci. A podali mu injekce s protisrážlivými látkami, které udržovaly krevní oběh. To vše bylo provedeno, aby chránili jediný orgán v těle, mozek. Kdyby tento proces vynechali, byl by mozek poškozen nedostatkem kyslíku. Poté bylo tělo zchlazeno v ledové vodní lázni a krev byla nahrazena roztokem pro konzervaci orgánů.

Po patřičných úkonech se Colesovo tělo dostalo na místo určení: Alcoru. Místo nejstaršího poskytovatele kryoniky v USA. Vědci a lékaři zde už roky pracují na zmrazování lidských těl a mozků v tekutém dusíku. Doufají, že „budou“ jednoho dne, pokud to technologie dovolí, opět žít.

Teprve v Alcoru provedli chirurgové neuroseparaci, při níž odstranili Coleovu hlavu v místě šestého krčního obratle a do odříznuté hlavy napumpovali kryoprotektanty (lékařské nemrznoucí směsi). Poté soudní patolog otevřel lebku a vyjmul mozek.

Doktor Coles zemřel okolo desáté hodiny dopoledne. Do večeře byl jeho mozek ve stříbrném dewaru s termostatem nastaveným na -140 stupňů Celsia.

Coles byl 131. pacientem společnosti Alcor, ale jedním z prvních, kteří se rozhodli pro kryokonzervaci pouze mozku. Někdy nazývanou neuroprezervace nebo neurosuspenze. Cole byl označen za „neobvyklého pacienta, u něhož se provádí pouze mozková reservace“, a bylo zjištěno, že „neznámá povaha zákroku způsobila několik velkých problémů. Přičemž postupy byly revidovány i v průběhu operace a perfuze“.

Podle doktora Emila Kendziorry, generálního ředitele německé biotechnologické firmy Tomorrow Bio, která se specializuje na kryokonzervaci lidí, o deset let později „není odstranění mozku velkým problémem“. A stává se mezi zájemci o kryoniku stále populárnějším. Uložení mozku je rychlejší, levnější a navzdory lidskému tabu dekapitace, má předpoklady pro „vyšší míru společenské akceptace“, říká Dr. Kendiziorra. Protože anatomická oddělení a výzkumné instituce ukládají mozky již léta.

Zbytek těla

Nebudou budoucí lidé potřebovat své nohy a ruce, až se probudí z kryonické suspenze?

„I když je mozek jedinečný a nelze jej znovu vytvořit, základní logikou je, že celý zbytek těla vytvořit lze. To znamená, že v době, kdy bude existovat technologie na „vyléčení smrti“ a oživení lidského mozku, měla by být hračka dát dohromady skutečné nebo virtuální tělo.

Tyto myšlenky se mohou zdát přitažené za vlasy, ale Dr. Kendziorr poukazuje na to, že „v minulosti byla doba, kdy transplantace srdce, odebrání srdce jednomu a spojení s jiným tělem, také znělo jako sci-fi“. Jak ale roste popularita neurokonzervace, přichází otázka: Co uděláme se všemi těmito zmrazenými mozky v budoucnu?

Doktor Kendziorr, který je vystudovaný lékař, se nakonec stal kryonickým evangelistou. Jako bývalý výzkumník rakoviny byl frustrovaný bolestně pomalým tempem pokroku a „nikdy nepovažoval za přijatelné říct 25letému člověku, že má nevyléčitelnou rakovinu a zemře,“ říká. „Myslím, že každý by měl žít tak dlouho, jak se rozhodne.“

Je důležité zdůraznit, že žádný lidský mozek (ani celý člověk) nebyl po smrti prozatím nikdy oživen. Jediná naděje kryoniky je, že extra chytří lidé používající technologie, vymyslí postup, který dosud nebyl vynalezen a přijdou na to, jak porazit smrt. Aby si kdokoli s nevyléčitelnou nemocí, nebo kdokoli, kdo by se chtěl dožít vyššího věku, než je průměrná délka a prodloužit si život, stačí, aby se zmrazil a pak čekal, až nás ti chytří (a doufejme, že benevolentní) lidé probudí.

Pro popis tohoto procesu, používané slovo „zmrazit“ je technicky vzato špatně. Kryonicky konzervovaná těla nejsou zmrazená, ale jsou zeskelnatělá. Pravděpodobně víte, že lidské tělo je ze 70 procent tvořeno vodou, pokud byste vložili mrtvolu do mrazáku, došlo by k velkému popraskání, protože by se v buňkách vytvořily ledové krystaly a ty by poškodily tělo, takže na nějaké budoucí oživení můžete zapomenout. Po rozmrazení by tělo díky popraskaným buněčným stěnám bylo kašovité.

Aby k tomu nedocházelo, kryokonzervace zahrnuje vitrifikaci, nahrazení krve lékařskou nemrznoucí směsí, nazývanou kryoprotektivum. Poté dochází k postupnému ochlazování těla, dokud nepřipomíná sklo.

Cena kryokonzervace

Náklady na tyto procedury, stejně jako převoz těla a jeho skladování po dlouhá léta, nejsou vůbec levné. Za očištění celého těla si společnost Tomorrow Bio účtuje ohromných 200 000 € (5. 000. 000.- Kč). Proto, i když Dr. Kendziorr vždy doporučuje kryokonzervaci celého těla, říká, že za „výhodnou cenu“ 75 000 EUR (1. 875. 000.- Kč) je kryokonzervace pouze v mozku „atraktivní“ možností pro ty, kteří doufají, že si svůj čas na Zemi prodlouží.

Dr. Kendziorra říká, že je pevně přesvědčen o umožnění kryokonzervace za více cenových hladin. Ale nejsou to jen lidé, kteří doufají, že budou žít věčně, kdo bude mít prospěch ze zvýšení cenové dostupnosti. Oblast kryoniky potřebuje infuzi hotovosti a financování výzkumu. Pokud má udržovat dlouhodobé skladovací prostory a přijít na to, jak vyléčit smrt. Teoreticky více těl nebo mozků ve více nádržích povede k větším investicím vědecké komunity do těchto snah.

Dnes je členství společnosti Alcor rozděleno téměř rovnoměrně mezi celotělovou a neuro kryokonzervaci. I když je neurosuspenze jednodušší a levnější, stále existují některé přesvědčivé důvody, proč zvážit celotělovou kryokonzervaci.

Hlava nebo tělo

„Zvolil jsem kryokonzervaci celého těla, abych zajistil, že neexistují žádné podstatné části mého vědomí a vzpomínek, které by nebyly zachovány.“

Jednak si nikdo nemůže být jistý, že mozek obsahuje vše, co bychom potřebovali, abychom se po reanimaci cítili jako my. Představa, že bez centrálního nervového systému, páteře, žláz s vnitřní sekrecí a mikrobiomu, bychom se po probuzení v daleké budoucnosti ani nepoznali. Koneckonců, probudit se z kryonického stavu stovky let v budoucnosti jen s polovinou vaší identity by bylo skutečným zklamáním.

Podle Dr. Kendziorry v současnosti existují čtyři pracovní teorie o tom, co budoucí generace udělají s rozmraženými lidskými mozky. „To vše je velmi spekulativní,“ varuje, „ale mají potenciál.“ První a možná nejrealističtější, založená na existující technologii, je 3D tisk.

„V budoucnu bychom mohli využít technologii 3D tisku pro všechny ostatní orgány a propojit s nimi mozek,“ říká Dr. Kendziorra. „Tato technologie tak daleko ještě není, ale pravděpodobně už není tak daleko.“

3D biotisk orgánů, použití lidských buněk k vytvoření trojrozměrné tkáně, je rychle se vyvíjející obor. Pohání ho stovky tisíc lidí, kteří potřebují transplantace orgánů. Jennifer Lewis, profesorka Wyssova institutu na Harvardské univerzitě, předpovídá, že technologie by mohla být připravena už za pár let.

Vývoj lidských klonů

Další možností bude vývoj lidských klonů pomocí DNA odebrané z mozkové tkáně. Klon bude samozřejmě potřeba vytvořit bez mozku, aby bylo možné ten starý transplantovat. Od narození ovce Dolly v roce 1996 vědci naklonovali 22 živočišných druhů a také lidské embryo. Mohou být další těla bez mozku?

Někteří vědci se domnívají, že klony nebudou nutné a že oživené mozky by mohly být transplantovány do těl dárců. Což je metoda, kterou neurochirurg Sergio Canavero nazval „technicky proveditelnou“ v nedávném článku (zveřejněném v časopise, jehož je editorem). Poté, co podrobně popsal, jak by mohl být hlavový nerv a cévní systém teoreticky znovu propojeny s mozkem, vědec připustil, že je před námi ještě spousta práce. Včetně kadaverózních zkoušek, testů u dárců orgánů s mozkovou smrtí a vývoje nových chirurgických nástrojů.

Roboti s lidským mozkem

Třetím způsobem, jak by se reanimovaný mozek mohl opět probudit, je umístění do umělého těla. „Zjednodušeně řečeno, tělo robota,“ říká Dr. Kendziorra. Elon Musk si myslí, že je to možné, stejně jako Michael SA Graziano, neurovědec z Princetonu. Graziano v eseji Wall Street Journal tvrdil, že nahrání mysli do těla robota by vyžadovalo pouze dvě technologie.

Umělý mozek a skenovací zařízení se schopností „přesně změřit, jak jsou neurony [mozku] vzájemně propojeny. To bude stačit k tomu, abychom mohli vzorec zkopírovat.“

Nebo jinak, robot nemusí být ani nutný. „Mohli bychom obnovit mozek připojením k počítači a všechny vstupy a výstupy pocitů by byly virtuální,“ vysvětluje Dr. Kendziorra. „Na nějaké abstraktní úrovni možná není velký rozdíl mezi skutečným a virtuálním světem.“ Má pravdu, protože někteří vědci už nyní věří, že žijeme v simulaci.

Bez ohledu na to, co budoucí lidé dělají s kryonicky konzervovanými mozky, Dr. Kendziorr věří, že bude trvat ještě dlouho, než se na to přijde. „Z lékařského a technologického hlediska tam ještě nejsme a mnoho a mnoho desetiletí tam ještě nebudeme. Zabere to značné množství času. A ve skutečnosti to nemusí fungovat nikdy.“

Zdroj: https://www.alcor.org/what-is-cryonics/, https://www.tomorrow.bio/author/emil-kendziorra, https://www.tomorrow.bio/post/the-morality-of-offering-cryonics-now