Hlístice úspěšně zabraňují cukrovce 2. typu, a to ve studii na lidech

Foto: Heiti Paves/Wikipedia | CC BY-SA 3.0 Unported

Představa, že se vám ve střevech usadí několik desítek měchovců, mnohým připadá spíše jako soutěž Survivor než jako zdraví prospěšná terapie, ale vědci vidí v této lidské červí farmě zářnou budoucnost pro léčbu mnoha chronických onemocnění, píše New Atlas s odkazem na Nature Communication.

Jako první na světě skončila dvouletá studie na lidech, kterou prováděla Univerzita Jamese Cooka (JCU), a červi ji absolvovali s vyznamenáním, zejména pokud jde o diabetes 2. typu, což otevírá cestu k větší mezinárodní studii. A co víc, z 24 účastníků, kterým bylo nabídnuto odčervení, se pouze jeden rozhodl, že své střevní kamarády zabije, když mu na konci druhého roku studie nabídli odčervení s možností zůstat ve studii dalších 12 měsíců, a to jen proto, že ho čekal plánovaný lékařský zákrok.

„Všichni účastníci studie měli rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky 2. typu,“ uvedla doktorka Doris Pierceová z Australského institutu tropického zdraví a medicíny (AITHM) při JCU. „Studie přinesla příjemcům léčených měchovci, zejména těm, kteří byli infikováni 20 larvami, některé významné metabolické výhody.“

Samozřejmě, že ne všichni měchovci jsou stejní a podobně jako u bakterií, i u parazitických červů existuje celá škála interakcí s lidským zdravím. Ukazuje se však, že léčba nízkými dávkami měchovců u člověka přináší řadu výhod, pokud jde o zdraví hostitele.

Tato nejnovější studie navazuje na výsledky výzkumníků, kteří používali laboratorně odchované měchovce k úspěšné léčbě chronických onemocnění, jako je dráždivý tračník (IBD) a celiakie, posledně jmenovanou studii rovněž provedli vědci z JCU.

Této dvojitě zaslepené studie se zúčastnilo 40 účastníků ve věku 27 až 50 let s počátečními příznaky metabolických onemocnění. Dostávali buď 20, nebo 40 mikroskopických larev lidského měchovce druhu Necator americanus, další skupina užívala placebo.

„Metabolická onemocnění jsou charakterizována zánětlivými imunitními reakcemi a změněným střevním mikrobiomem,“ řekla Dr. Pierceová. „Předchozí studie na zvířecích modelech ukázaly, že měchovci vyvolávají u svého hostitele protizánětlivou reakci, aby si zajistili vlastní přežití.“ Jako střevní parazit umí nejlépe přežít, když si udrží zdravého hostitele, který mu poskytne dlouhodobě stabilní domov s živinami. Na oplátku tito měchovci platí nájem v podobě vytváření prostředí, které potlačuje zánět a další nepříznivé stavy, jež mohou tento stabilní domov narušit.

Ačkoli malí kulatí červi mohou žít až deset let, nemnoží se, pokud nejsou mimo tělo, a díky dobré hygieně je riziko přenosu velmi nízké.

Co se týče výsledků, u osob s 20 měchovci poklesla hodnota indexu HOMA-IR (Homeostatic Model Assessment of Insulin Resistance) během prvního roku z 3,0 jednotek na 1,8 jednotek, což obnovilo jejich inzulinovou rezistenci do zdravého rozmezí. Ve skupině se 40 měchovci došlo ještě k poklesu, a to z 2,4 na 2,0. U těch, kteří dostávali placebo, se hodnota HOMA-IR během stejné doby zvýšila z 2,2 na 2,9 jednotky. „Tyto snížené hodnoty HOMA-IR naznačují, že u lidí došlo k výraznému zlepšení citlivosti na inzulín, výsledky byly klinicky i statisticky významné,“ řekl Dr. Pierce.

Osoby s červy měly také vyšší hladiny cytokinů, které hrají zásadní roli při spouštění imunitních reakcí.

Výzkumníci nyní také zkoumají, jak může tato léčba prospět zdraví střevního mikrobiomu, a testují vzorky od 23 účastníků, kteří si červy ponechali. „Jsou některé druhy bakterií v mikrobiomu lidí s inzulinovou rezistencí a obezitou častější nebo méně časté? A pomáhá infekce měchovci napravit takovou nerovnováhu?“ ptá se Dr. Pierceová.

Zajímavé je, že osoby s červy samy uváděly lepší náladu a celkově se cítily zdravější než osoby v placebo skupině.

„Studie JCU poskytuje dostatečný důkaz konceptu, že infekce živými měchovci je bezpečná a zdá se, že má určitý příznivý vliv na metabolické zdraví lidí, což snad potvrdí budoucí klinické studie, které mají potvrdit účinnost a prozkoumat, jak měchovci ovlivňují metabolismus,“ řekl Dr. Paul Giacomin, vedoucí výzkumný pracovník AITHM a imunolog. „Širší mezinárodní studie nám také umožní lépe pochopit rozdílné účinky infekce měchovci na lidi různého věku, pohlaví, rasy a genetického původu.“

Odhaduje se, že rozsáhlejší mezinárodní studie by potřebovala finanční prostředky ve výši 1-2 milionů australských dolarů (640 000 až 1,3 milionu USD). Dr. Giacomin také předložil možnost vývoje léčby, například ve formě tablet, která by mohla poskytnout metabolické výhody parazitického červa, aniž by bylo nutné snášet napadení.