Antropolog věří, že v lesích ostrova Flores stále žije dávný lidský druh známý jako Hobit

Foto: Liang Lif/Shutterstock.com

V roce 2003 narazili archeologové, kteří hledali důkazy o migraci moderních lidí z Asie do Austrálie, na indonéském ostrově Flores na malou, poměrně kompletní kostru vyhynulého druhu člověka, který vešel ve známost jako Homo floresiensis. Nebo, jak se mu začalo říkat častěji, hobit, podle malých tvorů z knihy Hobit od J. R. Tolkeina, napsal IFL Science.

Původně se předpokládalo, že tento druh přežíval ještě relativně nedávno, zhruba před 12 000 lety, než další analýzy posunuly toto datum na zhruba 50 000 let. Jeden z vysloužilých profesorů antropologie na univerzitě v Albertě však tvrdí, že důkazy o další existenci tohoto druhu mohly být přehlédnuty a hobit může žít dodnes, nebo alespoň v živé paměti.

V článku pro časopis The Scientist, který propaguje jeho připravovanou knihu Between Ape and Human (Mezi opicí a člověkem), Gregory Forth tvrdí, že paleontologové a další vědci přehlédli znalosti domorodců a svědectví o „opičím člověku“ žijícím v lesích na Floresu.

„Mým cílem při psaní knihy bylo najít nejlepší vysvětlení – tedy nejracionálnější a empiricky nejlépe podložené – zpráv o lioidních tvorech,“ napsal Forth v článku. „Patří mezi ně zprávy o pozorování od více než 30 očitých svědků, s nimiž jsem mluvil přímo. A dospěl jsem k závěru, že to, co mi řekli, lze nejlépe vysvětlit tak, že na Floresu do současnosti nebo velmi nedávné doby přežil hominin, který není sapiens.“

Píše, že místní lidová zoologie lidu Lio obývajícího ostrov obsahuje příběhy o proměně lidí ve zvířata při jejich stěhování a přizpůsobování se novému prostředí, což přirovnává k jistému druhu lamarckismu, dědičnosti získaných fyzických vlastností.

„Jak ukázal můj terénní výzkum, tyto domnělé změny odrážejí místní pozorování podobností a rozdílů mezi domnělým prapůvodním druhem a jeho diferencovanými potomky,“ říká.

Lio tyto tvory označuje za zvířata, která nemají složitý jazyk ani technologie, jimiž disponují lidé. Nicméně si všímají jejich děsivé podobnosti s lidmi.

„Pro Lio je vzhled opičího člověka jako něčeho neúplně lidského anomální, a tudíž problematický a znepokojivý,“ píše Forth.

Prozatím nejbližší datum, kdy můžeme H. floresiensis definitivně datovat jako živého, je stále před 50 000 lety. Forth však nabádá, že při zkoumání evoluce homininů by měly být zahrnuty poznatky domorodců.

„Mám podezření, že naším prvotním instinktem je považovat dochované opice z Floresu za zcela imaginární. Ale když vezmu vážně to, co říkají lidé z Lio, nenašel jsem žádný dobrý důvod si to myslet,“ uzavírá. „To, co o těchto tvorech říkají, doplněné o další druhy důkazů, plně odpovídá přežívajícímu druhu homininů nebo druhu, který vymřel teprve v posledních 100 letech.“