ženské boky

Foto: Ilistrační/MovimientoDespierta/Pixabay

Jiná lokalita, rozdílné podmínky, stejný model evoluce. Vědci objevili rozsáhlou paralelní, nebo sdílenou adaptaci. To znamená, že všichni jsme se vyvinuli tak, abychom čelili stejným výzvám, bez ohledu na environmentální, sociální nebo kulturní zázemí.

Nová studie ukazuje, jak se od počátku neolitu řídily odlišné lidské populace žijící na oddělených kontinentech. Překvapivě se do značné míry řídí podobnými evolučními vzorci. To naznačuje, že i přes obývání různých klimatických pásem jsme byli všichni ovlivněni stejnými selekčními tlaky. Za vším pravděpodobně stojí zemědělství.

Vědci zkoumali DNA od 7 244 lidí ze starověkých i moderních populací v Evropě, východní Asii, jižní Asii, Africe a Americe, aby pochopili, jak se naše geny změnily za posledních 10 000 let. Zatím nerecenzovaná zjištění naznačují, že naše genomy prošly selekcí na 31 různých místech. Mnohé z nich sdílejí lidé z celého světa.

Vědci zdůrazňují, že nejsilnější signály věrohodně souvisejí s konzumací zemědělských produktů. Například v posledních 100 generacích se zdá, že byl vyvíjen intenzivní tlak na genetickou variantu, která je základem perzistence laktózy, která lidem umožňovala pít mléko i po kojeneckém věku.

Mezi nejvýznamnější evoluční vývoj patří změna v genu FADS1, který zlepšuje naši schopnost metabolizovat rostliny. Další se týká genu ADH1B , který ovlivňuje způsob, jakým metabolizujeme alkohol. Předchozí výzkum zdůraznil variantu tohoto genu u Východoasiatů u nichž omezuje jejich toleranci k alkoholu. Studie přinesla důkazy o podobném evolučním trendu i u Evropanů.

To by mohlo znamenat, že můžeme být menší alkoholici, než naši předci žijící v neolitu. Jaký způsobem si připravovali alkohol v době neolitu ale studie neuvádí.

Dalším klíčovým znakem, který vykazuje známky silného výběru, je poměr pasu k bokům (WHR) u žen. Vzhledem k tomu, že zvýšení WHR je spojováno se zvýšenou plodností, dalo by se očekávat, že se lidé vyvinuli tímto směrem, ale autoři studie zjistili, že tento znak je ve skutečnosti předmětem stabilizujícího výběru – to znamená, že se naše geny přizpůsobily tak, aby udržely WHR v pevně stanovených parametrech.

Vědci si nejsou jisti, proč tomu tak je, ale domnívají se, že omezení objemu pasu musí přinést nějaký prospěšný kompromis. Navíc skutečnost, že tento stabilizační tlak byl zaznamenán na všech kontinentech, naznačuje, že ať už má příroda jakýkoli důvod pro udržení objemu pasu na uzdě, pravděpodobně je to dobrý důvod.

Zdroj: https://academic.oup.com/af/article/13/3/7/7197940, preprint studie bioRxiv