Mikrosraženiny konečně spojené s Long COVID-19
Foto: PixabayKdyž jsme se poprvé setkali s COVIDem, byli jsme nemile překvapeni, jak velkou má moc nad lidským životem. Nevymizel a nám nezbývá nic jiného, než ho přijmout a pracovat s ním jako s jinými nemocemi. Dokud se nenajdou léky, které tuto novodobou nemoc 21. století zastaví, vědci budou pátrat po řešení.
Nová vědecká studie, kterou provedla Stellenboschova univerzita, nyní odhalila strukturální souvislost mezi cirkulujícími mikrosraženinami a neutrofilními extracelulárními pastmi (NET) u pacientů s dlouhodobým onemocněním COVID. Pokud je tato interakce dysregulována, může se stát patogenní. Cirkulující mikrosraženiny jsou strukturálně spojené s neutrofilními extracelulárními pastmi a jejich množství je u pacientů s dlouhodobým onemocněním COVID zvýšené.
Vědci provedli testy pomocí zobrazovací průtokové cytometrie a fluorescenční mikroskopie kvantitativní a strukturní analýzu mikrosraženin a neuroendokrinních tumorů (NET) v plazmě pacientů s Long COVIDem a výsledky srovnali se zdravými pacienty. NET kvantifikovali také analýzou proteinových markerů NET a cirkulující DNA.
Co jsou mikrosraženiny?
Termín mikrosraženiny označuje abnormální shluky proteinů srážené krve cirkulujících v krevním oběhu pacienta. Tento koncept zavedla v roce 2021 profesorka Resia Pretorius z katedry fyziologických věd Stellenboschovy univerzity, když zjistila abnormální přítomnost takových mikrosraženin ve vzorcích krve u pacientů s COVID-19. Tento objev vyvolal během pandemie širokou pozornost kvůli jeho potenciální roli v koagulopatiích souvisejících s COVID-19.
Co jsou neutrofilní extracelulární pasti (NET)?
NETy vznikají prostřednictvím specializované formy vrozené imunitní odpovědi známé jako NETóza, při níž neutrofily vypuzují svou DNA a vytvářejí vláknité struktury s cytotoxickými enzymy schopnými rychle zachytit a neutralizovat patogeny. Mezi prvními, kdo identifikoval klíčovou roli neuroendokrinních tumorů (NET) v patogenezi COVID-19, byl vědecký tým doktora Alaina Thierryho z Onkologického institutu v Montpellieru (IRCM) v INSERM v Montpellieru.
Nadměrná tvorba neuroendokrinních buněk (NET) může být škodlivá a přispívat k široké škále zánětlivých a trombotických onemocnění, včetně závažných infekcí, autoimunitních poruch, rakoviny, cukrovky a artritidy.
Podle doktora Thierryho je možné, že přetrvávající nadprodukce neuroendokrinních buněk (NET), poháněná samovolně se rozvíjejícími zánětlivými a trombotickými smyčkami, zhoršuje závažnost onemocnění.
Foto: Dr. Chantelle Venter/Tiskový zdroj EurekAlertDíky identifikací mechanické role neuroendokrinních buněk (NET) ve stabilizaci mikrosraženin tato studie poskytuje nový pohled na patofyziologii Long COVIDu. Díky těmto informacím mají vědci možnost vyvíjet cílené terapeutické strategie zaměřené na modulaci trombozánětlivých reakcí. Jinými slovy, tato studie konečně připravuje cestu pro vývoj nových biomarkerů pro diagnostiku a léčbu.
Autor studie: Alain Thierry, ředitel výzkumu Inserm, U1194 Montpellierský onkologický výzkumný ústav
Zdroje: Stellenboschova univerzita, https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmv.70613; https://www.eurekalert.org/news-releases/1105355; https://presse.inserm.fr/en/long-covid-a-dysregulated-immune-response-could-explain-symptoms-persistence/65833/; https://www0.sun.ac.za/researchforimpact/2022/11/20/breakthrough-work-on-microclots-may-explain-long-covid/