Mali | Svět2000

Pyreneje nebo Alpy můžou skrývat zdroj čisté energie

19. 5. 2026 Iveta Mauci, šéfredaktorka 0 komentářů 3 min read 15 Zobrazení Afrika, Alpy, Mali, přírodní vodík, Pyreneje, vodík, zelená energie

Geologie Nové Země

První těžba přírodního vodíku už probíhá v Mali (Afrika), kde lokální naleziště zásobuje elektřinou okolní oblast. To posiluje naději, že podobné systémy můžou existovat i jinde na světě.

Nová studie naznačuje, že u přirozeně vznikajícího vodíku má klíčovou roli, při jeho vzniku i zachování, eroze hornin.

Přírodní vodík (H₂) vzniká hluboko pod povrchem při procesu zvaném serpentinizace. Když se horniny zemského pláště dostanou blíže k povrchu a reagují s vodou při vhodných teplotách, začnou uvolňovat vodík. Tento plyn se pak může hromadit v porézních vrstvách hornin podobně jako zemní plyn nebo ropa.

Vědci zjistili, že eroze působí jako dvojsečný mechanismus. Na jedné straně může pomáhat tím, že odstraňuje svrchní vrstvy hornin a umožňuje hlubším plášťovým horninám vystoupat blíže k povrchu, kde můžou efektivně produkovat vodík. Na druhé straně však příliš intenzivní eroze může rezervoáry zničit, nebo změnit teplotní podmínky natolik, že tvorba vodíku zeslábne.

Studie také ukazuje, že zásadní význam má dávná geologická historie regionu. Oblasti, které prošly dlouhým obdobím rozpínání zemské kůry ještě před vznikem hor, mají podle modelů pro vznik vodíkových systémů lepší předpoklady.

Nejperspektivněji ve studii vycházejí Pyreneje, zatímco Alpy vykazují také významný potenciál. Naproti tomu Betické Kordillery ve Španělsku, které mají délku 600 km, šířku 100 až 200 km a pochází z období třetihor, se nejeví až tolik příznivě.

Průlom v oblasti zelené energie

Přírodní vodík je považovaný za možný průlom v energetice, protože dnešní průmyslová výroba vodíku je stále z velké části závislá na fosilních palivech. „Zelený“ vodík vyráběný elektrolýzou pomocí obnovitelné energie je sice čistší, ale zatím pořád drahý. Pokud by se podařilo najít větší podzemní zásoby přirozeného vodíku, mohlo by to výrazně změnit energetický trh.

První praktická těžba přírodního vodíku už probíhá v Mali, kde lokální naleziště zásobuje elektřinou okolní oblast. To posiluje naději, že podobné systémy můžou existovat i jinde na světě.

Studie ale zároveň upozorňuje, že nalezení ekonomicky využitelných zásob nebude jednoduché. Stejně jako u ropy musí být splněna velmi specifická kombinace podmínek, jako je správný typ hornin, vhodná teplota, dostatek vody, existence rezervoárů i geologických pastí, které zabrání úniku plynu.

Výsledky publikované v časopise Journal of Geophysical Research – Solid Earth, tak představují další krok k mapování potenciálních „vodíkových provincií“ Evropy a naznačují, že budoucí čistá energie by mohla částečně pocházet přímo z geologických procesů probíhajících hluboko pod horami.

Popos: Panoramatický pohled na Švýcarské Alpy – kanton Grisons ve východním Švýcarsku, potenciální přírodní
oblast pro průzkum _{H2 .}

Popis: Panoramatický pohled na pohoří Západní Pyreneje – Mauléonskou pánev v jihozápadní Francii, prvotřídní přírodní
oblast pro průzkum _{H2 .}

***Popis: Náčrt horské stavby s exhumovaným pláštěm.***

Video: Počítačová simulace pohoří s efektivní erozí. Plášť stoupá k povrchu, aby mohla probíhat efektivní serpentinisace (a tím i přirozená tvorba H2). Aurtor: Univerzita Franka Zwaana/Tiskový zdroj EurekAlert

Zdroj: Univerzita v Lausanne; https://www.eurekalert.org/news-releases/1127699; vědecká studie byla publikovaná v Časopise geofyzikálního výzkumu pevné Země, DOI 10.1029/2025JB033255; https://www.sciopen.com/article/10.11743/ogg20240520