léčivé látky

Foto: Ilustrační/Pixabay

Co kdyby se očkování dalo aplikovat jednoduchou masáží kůže místo injekčně? Výsledky naznačují, že mechanické namáhání působí v kůži jako signál nebezpečí.

Kůže slouží jako ochrana celého těla. Funguje jako bariéra proti agresorům v přirozeném prostředí jako je UV záření a toxické molekuly. Aby kůže mohla efektivně plnit svou roli, musí se neustále přizpůsobovat. Má složitou vícevrstvou strukturu, která se dělí na tři hlavní vrstvy: epidermis (nejvzdálenější vrstva), dermis a hypodermis (nejvnitřnější vrstva). Každá z těchto tří vrstev se skládá z různých typů buněk a její tloušťka se liší nejen v závislosti na části těla, ale také u jednotlivých osob.

Foto: © Darawan Tabtim-On a Renaud Leclère – Experimental Pathology Platform, Institut Curie

Vědecký tým z Londýna zkoumal dopad vnějších mechanických omezení (natahování kůže, tření atd.) na nepropustnost kůže u zvířat i u lidí. Zjistili, že pod účinkem masáže podobné intenzity jako při aplikaci krému bylo dočasné otevření vlasových folikulů spojeno se spuštěním zánětlivé reakce, které mobilizovalo adaptivní imunitu kůže.

Když je kůže poraněná nebo zanícená, hraje toto „mechanické namáhání“ hlavní roli v imunitním systému, zejména jemnou modulací činnosti určitých imunitních buněk, které jsou citlivé na změny napětí kůže.

Výzkum ukázal, že využití těchto mechanismů může u myší vyvolat kvalitativní imunitní odpověď v reakci na aplikaci vakcíny pomocí masáže kůže. Tyto výsledky poskytují nový pohled na roli mechanických podnětů v imunitních reakcích kůže a otevírají cestu novým alternativám k injekčním aplikacím léků.

Testy na myších a lidech

Vědci použili nástroj k natahování kůže, aby po dobu 20 minut a bez poškození napodobili masáž působící na kůži napětím podobným terapeutické masáži nebo aplikaci krému. Poté porovnali několik mechanických, mikrobiologických a fyziologických parametrů kůže s masáží a bez masáže u myší a v některých případech i u lidských dobrovolníků.

Nejprve vědci pozorovali, že masáž dočasně zvyšuje propustnost kůže pro velmi velké molekuly (nebo makromolekuly) u lidí i zvířat. Tato propustnost se zdála být spojena s otevřením vlasových folikulů (dutiny, ze které vlasy pocházejí), což, podporované masáží umožnilo makromolekulám na povrchu proniknout do kožní tkáně.

U hlodavců vědci také pozorovali, že toto otevření vlasových folikulů umožnilo sloučeninám odvozeným z bakterií přirozeně se vyskytujících na povrchu kůže (kožní mikrobiota) vstoupit do kůže. Tento jev pak spustil imunitní reakci, která vedla zejména k lokální zánětlivé reakci a zahájení tzv. „adaptivní“ imunitní reakce. Tato imunita, která umožňuje vysoce specifickou eliminaci patogenů, je základem paměti imunitního systému a je stimulována očkováním.

Tato zjištění by mohla mít významné důsledky i z toxikologického hlediska. Naznačují, že tření nebo masáž kůže by mohlo podporovat pronikání škodlivých molekul, znečišťujících látek nebo alergenů přítomných na kůži nebo v pleťových krémech, do těla a stimulovat nežádoucí imunitní reakce (zánětlivé nebo alergické). Dosavadní hodnocení chemických rizik produktů však nezahrnují možnost, že by se makromolekula mohla dostat do kůže. Další studie by se proto mohly zaměřit na souvislosti mezi mechanickým stresem a senzibilizací na alergeny.

K potvrzení těchto výsledků pozorovaných u myší je nutné provést pokusy na lidech, protože mezi kůží našich dvou druhů existují dobře známé rozdíly.

---

Autoři studie: Élodie Segurouová, ředitelka výzkumu Inserm v Laboratoři imunity a rakoviny (Inserm/Institut Curie) a Stuart A. Jones, profesor a ředitel Centra pro výzkum farmaceutické medicíny v Institutu farmaceutických věd (King’s College London)

Zdroj: https://presse.inserm.fr/en/masser-la-peau-pour-vacciner-une-alternative-possible-aux-injections/71011/