Sonda BepiColombo proletí pouhých 295 km nad severním pólem Merkuru
Sonda je na cestě k Merkuru již více než šest let. K navedení na oběžnou dráhu kolem malé kamenné planety využívá celkem devět průletů kolem planet. Jeden kolem Země, dva kolem Venuše a šest kolem Merkuru.
Nyní je sonda na svém šestém průletu kolem Merkuru. Tento šestý a poslední průlet sníží rychlost kosmické lodi a změní její směr, čímž ji připraví na vstup na oběžnou dráhu kolem Merkuru koncem roku 2026.
Zahřívání před Merkurovým stínem
Zatímco sluneční strana Merkuru je rozpálená, první část nadcházejícího průletu stráví na studené noční straně Merkuru. Během pobytu ve stínu Merkuru nebude sonda BepiColombo přijímat přímé sluneční světlo po dobu delší než 23 minut a bude se spoléhat pouze na své vlastní baterie.
Operátoři mise v Evropském středisku kosmických operací (ESOC) se připravují na tento kritický okamžik průletu. Den před zatměním sondu zahřejí a ohřev zastaví jen několik minut před vstupem do Merkurova stínu. Tato operace pomůže ušetřit energii baterií tím, že sonda nebude muset během zatmění používat vlastní ohřívače.
Průlet nad severním pólem
Po průletu nad chladnou noční stranou Merkuru sonda proletí nad jeho severním pólem. Monitorovací kamery (M-CAM) 1 a 2 budou nahlížet do kráterů vržených do trvalého stínu a poté se jim naskytne úžasný pohled na rozsáhlé severní sopečné pláně a největší impaktní kráter Merkuru, nazývaný Caloris Basin.
Při šestém přiblížení k malé kamenité planetě budou kamery a různé vědecké přístroje sondy BepiColombo zkoumat povrch Merkuru a jeho okolí.
I když se BepiColombo přiblíží na noční straně planety, její monitorovací kamery získají nejzajímavější snímky povrchu Merkuru v okamžiku, kdy se sonda přiblíží ke sluneční straně planety, a to přibližně od 07:06 SEČ, tedy sedm minut po nejtěsnějším přiblížení.
Šestá průletová trasa BepiColombo přes magnetické prostředí Merkuru
BepiColombo je společnou misí Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské agentury pro výzkum vesmíru (JAXA). Bude druhou a nejkomplexnější misí, která se kdy vydala na oběžnou dráhu Merkuru. Skládá se ze dvou vědeckých orbitálních sond: ESA a JAXA, které budou mít dvě družice: Mercury Planetary Orbiter a Mercury Magnetospheric Orbiter.
Oba orbitery jsou na své cestě k Merkuru připojené k přenosovému modulu Merkur.
Zveřejnění prvních snímků očekává ESA 9. ledna, další vědecké údaje budou následovat.
Zdroj: ESA, Všechny snímky M-CAM budou veřejně dostupné v Planetárním vědeckém archívu