Rýže se chová jako mucholapka, její „smrtící“ květy loví housenky

Foto: Ilustační_sasint/Pixabay

Nejlepší věda vzniká náhodou, ale tohle vážně nikdo nečekal. Objev připomíná mechanismus masožravých rostlin, například Mucholapky podivné, jen v mnohem nenápadnější podobě.

Vědci z Arkansaské univerzity s překvapením zdokumentovali pozoruhodný obranný mechanismus rýže, který je opravdu nečekaný. Květy rýže dokážou nalákat housenky škůdců do pasti a následně je usmrtit pomocí drobných ostnitých chloupků zvaných trichomy.

Náhodný objev během jiného experimentu

Za objevem stojí doktorandka Devi Balakrishnanová z oddělení entomologie a rostlinné patologie arkansaské zemědělské experimentální stanice.

Ve skutečnosti ale původně vůbec nezkoumala obranu rostlin proti housenkám. Její práce spočívala v pozorování role enzymů SnRK1 při stresových reakcích rýže a housenky používala pouze jako biologický test. Během experimentů si však všimla něčeho zvláštního. Housenky mizely z listů, přesouvaly se do květů rýže a uvnitř klásků pravidelně hynuly.

Tohle Balakrishnanová neměla vůbec v plánu. Když se její housenky, které měly vyvolat stresovou, staly ve finále obětí rostliny, byla hodně překvapená. Nejprve se divila, kam její housenky mizí, nakonec je nacházela uvnitř klásku, kde byly mrtvé.

Jak rýžová past funguje?

Ve fázi květu se rýžový klásek otevře, aby umožnil opylení a právě tehdy k tomu dochází. Když květ uvolňuje těkavé aromatické látky, svou vůní tak přitahují housenky blábolu podzimního (fall armyworm), jejíž larvy zalezou dovnitř za potravou a následně se zachytí na hustých trichomech. Klásek se potom postupně uzavírá a housenka už se nemůže uvolnit, nedokáže se dál krmit, je poraněná a ve finále během několika desítek hodin uhyne.

Ve čtyřech opakovaných experimentech zahynulo přibližně 50 % mladých housenek během 48 hodin.

Vůně květů funguje jako návnada

Třetí experiment ukázal, že housenky dávají přednost květům ve fázi aktivního kvetení před pozdějšími vývojovými stadii. To naznačuje, že květy vydávají chemické signály, které housenkám slibují kvalitnější potravu, ale ve skutečnosti je vedou do smrtící pasti. Vědci nyní zkoumají, které konkrétní těkavé látky za tento efekt odpovídají.

Přirozená ochrana proti nebezpečnému škůdci

Květy rýže chystají „pasti“, které jsou pravděpodobně nastražené na Spodoptera frugiperda. Invazivního škůdce, který původem pochází ze Severní Ameriky a který dnes napadá plodiny po celém světě. Tento hmyz ničí kukuřici, rýži i další obilniny, rychle získává odolnost vůči insekticidům a v zemědělství způsobuje miliardové ztráty.

Objev by proto mohl otevřít nové možnosti biologické ochrany plodin. Šlechtění rýže s účinnějšími trichomy pomocí vůní květů, by se daly využít, jako přírodních lákadel, což by znamenalo omezení používání chemických pesticidů.

Nejlepší věda vzniká náhodou

Vedoucí výzkumu Rupesh Kariyat uvedl, že právě nečekaná pozorování často vedou k nejvýznamnějším objevům. Jeho laboratoř se trichomy zabývá dlouhodobě a publikovala o nich více než dvacet studií. Přesto byl mechanismus rýžových klásků mimořádným překvapením.

Studie zároveň mění pohled na rostliny jako pasivní organismy. Ukazuje totiž, že i běžná plodina může manipulovat s chováním hmyzu, využívat chemické signály, vytvářet mechanické pasti a aktivně chránit své rozmnožovací struktury.

Rýže tak možná není masožravá rostlina v pravém slova smyslu, ale její květy se někdy chovají překvapivě podobně jako miniaturní biologické pasti.

Foto: UADA od Padena Johnsona/Tiskový zdroj EurekAlert, CC BY-SA

---

Zdroj: https://www.eurekalert.org/news-releases/1128171; vědecká studie https://link.springer.com/article/10.1186/s13717-026-00683-8