Archeologové jsou příliš vyděšení na to, aby se podívali do hrobky prvního čínského císaře

Nezahrávejte si s Qin Shi Huangem ani 2200 let po jeho smrti

V roce 1974 farmáři narazili na jeden z nejdůležitějších archeologických objevů všech dob na nenáročném poli v provincii Shaanxi v Číně. Při kopání našli úlomky lidské postavy vyrobené z hlíny. Tohle byla jen špička ledovce. Archeologické vykopávky odhalily, že pole se nacházelo nad řadou jam, které byly plné tisíců terakotových modelů, vojáků a válečných koní v životní velikosti, nemluvě o akrobatech, vážených úřednících a dalších zvířatech, píše IFL Science.

Zdá se, že posláním této terakotové armády bylo střežit nedaleké mauzoleum Qin Shi Huanga, impozantního prvního císaře dynastie Qin, který vládl v letech 221 až 210 před naším letopočtem.

Zatímco velké části nekropole obklopující mauzoleum byly prozkoumány, samotná císařova hrobka nebyla nikdy otevřena navzdory obrovskému množství intrik, které ji obklopují. Oči do této hrobky možná nenahlédly více než 2000 let, kdy byl obávaný císař zapečetěn uvnitř. 

Hlavním důvodem tohoto váhání je to, že archeologové se obávají, jak by vykopávky mohly poškodit hrobku a ztratit zásadní historické informace. V současné době bylo možné ke vstupu do hrobky použít pouze invazivní archeologické techniky, u nichž je vysoké riziko způsobení nenapravitelných škod. 

Jeden z nejjasnějších příkladů tohoto pochází z vykopávek města Trója v 70. letech 19. století Heinrichem Schliemannem. Ve své zbrklosti a naivitě se jeho práci podařilo zničit téměř všechny stopy právě toho města, které se rozhodl odhalit. Archeologové si jsou jisti, že nechtějí být netrpěliví a dělat stejné chyby znovu.

Vědci vznesli myšlenku použití určitých neinvazivních technik k nahlédnutí do hrobky. Jednou z myšlenek je využít miony, subatomární produkt kosmického záření srážejícího se s atomy v zemské atmosféře, které  mohou prohlížet struktury jako pokročilý rentgen. Zdá se však, že většina těchto návrhů se rozjela pomalu. 

Otevření hrobky by mohlo přinést mnohem bezprostřednější a smrtelnější nebezpečí. Ve zprávě, kterou napsal starověký čínský historik Sima Qian asi 100 let po smrti Qin Shi Huanga, vysvětluje, že hrobka je napojena na nástražné pasti, které byly navrženy tak, aby zabily každého vetřelce. 

„Byly postaveny paláce a scénické věže pro sto úředníků a hrobka byla plná vzácných artefaktů a úžasných pokladů. Řemeslníci dostali příkaz vyrábět kuše a šípy připravené ke střelbě na každého, kdo vstoupí do hrobky. Merkur byl použit k simulaci stovky řek, Jang-c‘-ťiang, Žlutá řeka a velké moře, a byl nastaven na mechanický tok,“ píše se v něm. 

• Elektronická ponožka detekuje nezdravý styl chůze u diabetiků
• Vesmírné síly USA v podobě Star Wars
• Jak lidé víry použili příběh Chámovy kletby z Genesis k omluvě otroctví

I když 2000 let staré lukové zbraně selžou, tato zpráva naznačuje, že záplava toxické tekuté rtuti by mohla zaplavit hrobníky. To by mohlo znít jako prázdná hrozba, ale vědecké studie zkoumaly koncentrace rtuti v okolí hrobky a našly výrazně vyšší úrovně, než by se dalo očekávat v typickém kousku země. 

„Vysoce těkavá rtuť může unikat trhlinami, které se ve struktuře postupem času vyvinuly, a naše vyšetřování podporuje starověké záznamy v kronice o hrobce, o níž se věří, že nikdy nebyla otevřena/vyrabována,“ uzavírají autoři jednoho dokumentu z roku 2020. 

Hrob Qin Shi Huang zatím zůstává zapečetěný a neviditelný, ale není zapomenut. Až nadejde správný čas, je však možné, že vědecký pokrok by se mohl konečně ponořit do tajemství, která zde nerušeně leží už nějakých 2200 let.