Sítě 6G budou poháněné laserovými motory, je to převratná technologie s extrémní rychlostí

Foto: geralt/Pixabay

Představte si, že by v budoucnu mohly například pouliční lampy fungovat zároveň jako vysokorychlostní datové uzly.

Nový „fotonický motor“ představuje převratný posun v tom, jak by mohly fungovat budoucí sítě 6G. Nejde jen o rychlejší internet, ale o úplně nový způsob bezdrátové komunikace využívající světlo místo klasických rádiových vln.

Co vědci vlastně vytvořili?

Tým vedený Zhiguo Xia z Jihočínské technologické univerzity vyvinul keramický laserový vysílač, který pro přenos dat používá bílé laserové světlo, dokáže komunikovat na vzdálenost přes 1,2 kilometru, je vyrobený levnější a jednodušší metodou než běžné fotonické systémy a navíc zvládá vysoký výkon díky velmi dobrému odvádění tepla.

Proč je to pro 6G síť důležité?

Současné sítě 5G používají hlavně rádiové frekvence. 6G má jít mnohem dál. Extrémně rychlé přenosy dat, propojení satelitů, dronů, vozidel a chytrých měst, schopnost systémů „vnímat“ okolí, využití AI pro dynamické řízení komunikace.

Jedním z problémů ale je, že klasické technologie VLC (Visible Light Communication) založené na LED diodách fungují jen na krátkou vzdálenost. A to doslova. Obvykle se jedná několik metrů. Nový systém ale překonal tuto hranici více než stokrát.

Jak funguje komunikace světlem?

Princip je podobný Morseovce, jen neuvěřitelně rychlý. Laser bliká extrémně vysokou rychlostí, změny intenzity světla nesou digitální data, přijímač tyto změny převádí zpět na informace.

Protože světlo má mnohem vyšší frekvenci než rádiové vlny, může přenášet obrovské množství dat.

Co je na keramice tak výjimečné?

Vědci vytvořili speciální keramický materiál smícháním iontů vápníku a práškových skelných sloučenin. Výsledkem je materiál, který odvádí teplo asi 20× lépe než běžné silikonové pryskyřice, vydrží silnější laserový výkon a navíc nepotřebuje drahou vysokotlakou výrobu.

To je důležité, protože přehřívání je jeden z hlavních problémů optických komunikačních systémů.

Kde by se technologie mohla používat?

Vědci zmiňují například autonomní drony, leteckou dopravu v nízkých výškách, komunikaci mezi satelity a Zemí, chytrá města, pokrytí odlehlých oblastí jako jsou oceány, pouště nebo hory.

Představte si, že by v budoucnu mohly například pouliční lampy fungovat zároveň jako vysokorychlostní datové uzly.

Technologie má zatím i omezení

Systém ještě není připravený, aby nahradil optická vlákna. Jeho nevýhody jsou – nižší rychlost oproti optickým vláknům, horší podání barev kvůli nedostatku červené složky světla a citlivost na počasí (mlha, déšť, prach).

Proto tým plánuje nové materiály s kratší fluorescenční odezvou, širší emisní pásmo, propojení s radiofrekvenčními systémy, AI řízení výkonu a datových toků v reálném čase.

Co je na tom možná nejzásadnější?

Dlouho byla vize 6G spíše teoretická. Tento experiment ale ukazuje, že laserové světelné sítě mohou fungovat na kilometrové vzdálenosti, technologie může být levněji vyráběná, AI a optická komunikace lze propojit do jedné inteligentní infrastruktury.

Jde tedy o jeden z prvních praktických kroků směrem k budoucím sítím, které nebudou jen přenášet data, ale aktivně „vnímat“ a řídit své prostředí.

Zdroj: autoři_ Tým vedený Zhiguo Xia z Jihočínské technologické univerzity; Tento článek podléhá embargu. Vědecká studie bude zveřejněná 22. května 2026 v 15:00 GMT/UTC, https://dx.doi.org/10.1016/j.matt.2026.102822; https://www.eurekalert.org/news-releases/1128226?