„Theranostik“ hledá přístup a ničí smrtící rakovinu slinivky
Foto: licojew/PixabayVědci zkombinovali diagnostiku a terapii pomocí radioaktivních monoklonálních protilátek k nalezení a zničení zvláště smrtelné formy rakoviny slinivky břišní. Úder jedna-dvě, který poskytuje nový přístup, by mohl připravit cestu pro dřívější detekci a účinnější léčbu onemocnění, píše NEW Atlas.
S průměrnou pětiletou mírou přežití méně než 10 % je pankreatický duktální adenokarcinom (PDAC) jednou z nejsmrtelnějších forem rakoviny. Je také obtížné ji detekovat pomocí konvenčních zobrazovacích metod, včetně skenů pozitronovou emisní tomografií (PET).
Nyní vědci z univerzity v Ósace v Japonsku vyvinuli strategii pro boj s touto smrtelnou rakovinou spojením terapeutik a diagnostiky – „teranostiky“ – do jediného integrovaného procesu.
Proces vyvinutý výzkumníky využívá radioaktivní monoklonální protilátky (mAb) k cílení na glypikan-1 (GPC1), protein vysoce exprimovaný v nádorech PDAC. GPC1 se podílí na proliferaci, invazi a metastázování rakovinných buněk a vysoká exprese proteinu je špatným prognostickým faktorem u některých rakovin, včetně rakoviny slinivky.
„Rozhodli jsme se zaměřit se na GPC1, protože je nadměrně exprimován v PDAC, ale v normálních tkáních je přítomen pouze v nízkých hladinách,“ řekl Tadashi Watabe, hlavní autor studie.
Vědci injikovali lidské buňky rakoviny slinivky do myší, což jim umožnilo vyvinout celý nádor. Xenoimplantátovým myším byla intravenózně podána mAb GPC1 značená radioaktivním zirkoniem ( 89Zr ) a byly pozorovány protinádorové účinky.
„Po dobu sedmi dnů jsme monitorovali internalizaci 89 Zr-GPC1 mAb pomocí PET skenování,“ řekl Kazuya Kabayama, druhý autor studie. „Došlo k silnému vychytávání mAb do nádorů, což naznačuje, že tato metoda by mohla podporovat vizualizaci nádoru.“ Potvrdili jsme, že to bylo zprostředkováno jeho vazbou na GPC1, protože xenograftový model, u kterého byla exprese GPC1 vyřazena, vykazoval výrazně menší absorpci.
S vizualizovaným nádorem pak výzkumníci podali GPC1 mAb značenou radioaktivním astatinem ( 211 At) jako cílenou alfa terapii. Alfa terapie využívá mAb nebo peptidy k selektivnímu dodávání radioizotopů přímo do buněk. Radioizotop podléhá rozpadu alfa a dodává kinetickou energii, která způsobuje nenapravitelné poškození buněk.
Dodání 211 At-GPC1 mAb způsobilo dvouřetězcové zlomy DNA v rakovinných buňkách a významně snížilo růst nádoru. Výzkumníci pozorovali, že tyto protinádorové účinky chyběly, když byla internalizace mAb blokována, a že neradioaktivně značená mAb GPC1 tyto účinky neindukovala.
„Obě radioaktivně značené verze GPC1 mAb, které jsme zkoumali, vykazovaly slibné výsledky v PDAC,“ řekl Watabe. “ 89 Zr-GPC1 mAb vykázala vysokou absorpci nádorem, zatímco 211 At-GPC1 mAb mohla být použita pro cílenou alfa terapii na podporu potlačení růstu nádoru PDAC.“
Vědci tvrdí, že jejich zjištění demonstrují potenciál pro použití teranostického přístupu k léčbě PDAC, což v budoucnu může vést k dřívější detekci a účinnější léčbě.
Studie byla publikována v The Journal of Nuclear Medicine
Zdroj: Univerzita v Ósace