Rusové stále častěji sahají po chemických zbraních, vsadili na škodlivý lewisit

Foto: Ilustrační/Eu_eugenI/Pixabay

Chemické zbraně v ruských rukou

Ruské síly stále častěji používají chemické zbraně proti ukrajinské armádě v Bachmuchském úseku na východě Ukrajiny, uvedl zástupce ukrajinské armády Oleksij Dmytraškovskij, kterého v úterý citoval portál RBK-Ukrajina. Dmytraškovskij sdělil, že již existují oběti, které utrpěly při chemických útocích Rusů, píše WP Tech. Mezi příznaky otravy plynem patří nevolnost, zvracení a ztráta vědomí, dodal.

„Na bachmuckém směru je situace složitá. Nepřítel stále častěji používá chemické zbraně,“ uvedl vojenský důstojník. Jak doplnil, podle předběžných zjištění ruské síly používají k dělostřeleckému ostřelování látku zvanou lewisit. Jedná se o opařovací plyn.

Polský institut mezinárodních vztahů (PISM) ve svém článku „Potenciální použití chemických zbraní Ruskem“ z března 2022 připomněl, že chemické zbraně jsou dědictvím, které Rusko zdědilo po SSSR. Sověti ve své vojenské doktríně předpokládali možnost jejího použití jak v útočných, tak v obranných operacích. Tato doktrína zřejmě není cizí ani současnému Rusku, přestože země v roce 1997 ratifikovala Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (CWC). Rusko navíc „na podzim 2017 oznámilo dokončení procesu neutralizace celého svého chemického arzenálu“, jak zdůrazňuje PISM.

Deklarovaný chemický arzenál státu byl založen na zbraních starší generace. Rusko oficiálně přiznalo, že vlastní přibližně 40 000 tun chemických zbraní. Mělo jít o 32,2 tuny plynných par – sarinu, somanu a VX – a 7700 tun luisitu, yperitu a jejich směsí. Právě jeden z nich – luisit – se v současnosti používá při dělostřeleckém ostřelování prováděném na Ukrajině. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vysvětluje, že luisit byl vyroben v roce 1918 a měl být použit během první světové války. Jeho výroba však byla zahájena příliš pozdě a k tomu nedošlo.

Lewisit se používá výhradně jako chemická bojová látka. Nemá žádné lékařské ani jiné praktické využití. Podle CDC má podobný zápach jako muškáty a obsahuje vysoce jedovatý chemický prvek arsen. Pro bojové účely může být luisit rozptýlen leteckým postřikem nebo nesen raketami a bombami. Je účinný jak ve formě par, tak ve formě aerosolu a kapaliny a za slunečného počasí přetrvává na zemi 6-8 hodin.

Kontakt s touto látkou způsobuje puchýře, např. na kůži nebo v dýchacích cestách. Může také vést k výskytu zvracení a průjmu. Podle dostupných informací je smrtelná koncentrace pro člověka v případě inhalačních účinků luisinu 0,12 mg/l a v případě kontaktu kapaliny s kůží 35 mg/kg. Pro luisin je k dispozici antidotum. Pro luisin existuje antidotum, ale rozhodující je načasování jeho podání. Mělo by být podáno co nejdříve po expozici této bojové chemické látce.