Města bez spánku: Hluk a světlo nás drží v noci vzhůru
Život ve městech, která nikdy nespí, mají svou cenu: obyvatelé spí méně a hůře. Nesmíme zapomínat, že spánek, ačkoli je často podceňován, je základní součástí udržení dobrého zdraví. Je dobře známo, že pokud ho nemáme dostatek, jsme nakonec nemocní, píše TheCONVERSATION.
Kolik spánku však stačí? Záleží na věku, ale zdravý dospělý člověk potřebuje v průměru 7 až 9 hodin denně. U dětí je to více, ty mohou potřebovat 9 až 16 hodin denně.
Další otázkou je, kdy bychom měli spát. Protože jsme denní živočichové, spíme v noci. Existují samozřejmě rozdíly, které jsou způsobeny tzv. různými chronotypy. Někteří z nás jsou noční sovy, které mají tendenci chodit spát později a později vstávat, zatímco jiní jsou skřivani, kteří raději vstávají dříve a chodí spát dříve.
Navzdory individuálním rozdílům je noc obecně dobou, kterou si naše tělo vyhrazuje pro spánek. Během milionů let jsme se vyvinuli tak, abychom své fyziologické procesy uspořádali podle měnících se stavů světla a tmy. Naše noci se však za pouhé století a půl díky rozšířenému používání elektrického světla velmi změnily. Dnes už ve většině zastavěných oblastí není noc temná. Světlo umožnilo lidem, jejichž oči jsou přizpůsobeny dennímu světlu, kolonizovat noc tím, že se zbavili tmy, a v důsledku toho prodloužili dobu naší aktivity hluboko do pozdních hodin.
Světlo nám v noci nedá spát
Umělé světlo je samo o sobě považováno za formu znečištění, které s sebou přináší řadu zdravotních problémů. Především nás nutí méně spát. V současné době existují studie, které ukazují, že u dospělých a starších lidí platí, že čím vyšší je úroveň umělého osvětlení během noci, tím méně spí. Bylo také zjištěno, že umělé světlo v noci – jak v domácnosti, tak mimo ni – může zvýšit problémy se spánkem o 22 %. Umělé světlo je nepřítelem spánku, protože mate vnitřní hodiny, které ho regulují: říká nám, že je den a že ještě není čas jít spát.
Světelné znečištění nejenže zkracuje dobu spánku (což je samo o sobě dost špatné), ale příliš mnoho umělého světla v noci může mít i další vážné zdravotní důsledky. Patří mezi ně zvýšená pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních a metabolických onemocnění (obezita nebo cukrovka), poruch duševního zdraví, a dokonce i některých druhů rakoviny, jako je rakovina prsu, prostaty nebo tlustého střeva. Kontrolované laboratorní studie nenechávají nikoho na pochybách o škodlivosti umělého světla v noci.
Z klinického hlediska však existují určité spory kvůli nekonzistentnosti výsledků. Příčinou jsou především takzvané „matoucí faktory“: okolnosti specifické pro nejlépe osvětlené oblasti, které znemožňují rozlišit, zda škodí noční světlo nebo jiné faktory.
Doprava a noční život
Jedním z těchto matoucích faktorů je hluk, který je další překážkou dobrého spánku. Tím, že jsme tmu kolonizovali elektrickým světlem, jsme noci učinili hlučnými a připravili se tak o klid a ticho, které potřebujeme k usínání a spánku. Hluk pronikající do našich domovů v kteroukoli denní dobu je škodlivý pro naše zdraví bez ohledu na to, zda nás obtěžuje, nebo ne. V noci však může narušovat i náš spánek.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí přispívá dlouhodobé vystavení hluku v pozadí v Evropě každoročně k 48 000 nových případů srdečních onemocnění a 12 000 předčasných úmrtí. Kromě toho trpí 22 milionů lidí chronicky narušeným spánkem a 6,5 milionu lidí trpí závažnými chronickými poruchami spánku. Bylo spočítáno, že každý rok je v důsledku hluku společně ztracen jeden milion let zdravého života. Koronární onemocnění srdce a poruchy spánku tvoří největší podíl onemocnění souvisejících s hlukem.
Negativní důsledky hluku z dopravy byly široce prokázány. Ve městech se však v noci vyskytují i další významné zdroje hluku. Jedním z největších je noční život. V současné době se totiž v několika španělských městech zpracovávají hlukové mapy, ačkoli nápravná opatření proti tomuto problému zatím častěji selhávají.
A konečně, a to je nejdůležitější, je třeba pochopit, jak na institucionální, tak na individuální úrovni , že budování zdravější společnosti zásadně závisí na vytváření prostředí, které usnadňuje spánek nám i našim sousedům.
Výzkum WHO: https://www.who.int/publications/i/item/9789289002295